Ekologické zemědělství chrání při povodních

Vědci ze dvou ústavů Spolkového ústavu pro výzkum zemědělství (FAL), Ústavu pro výživu rostlin a půdoznalství a Ústavu ekologického zemědělství, mohli prokázat, že ekologicky obhospodařovaná orná půda poskytuje lepší ochranu proti povodním než plochy obdělávané konvenčním způsobem. Podpora ekologického zemědělství by mohla odpovídajícím způsobem přispět k tomu, že se vytvoří účinná ekologická vyrovnávací opatření pro antropogenní uzavřené povrchy.Na dvojí roli vody, na jedné straně jako životně důležité, ale na druhé straně jako život člověka ohrožující prvek, upozornil Spolkový ústav pro výzkum zemědělství (FAL) v úvodu letošního celosvětového kongresu o vodě. Spojené národy (UN) měly celosvětovému sympoziu o vodě stanovit motto: "Voda a přírodní katastrofy", aby se upozornilo na následky na celém světě se stále častěji vyskytujících přírodních katastrof.Iniciátory "plíživého uzavření povrchu" jsou podle údajů vědců stále se mírně snižující obsahy humusu, klesající biologická aktivita a narůstající utužování příliš vysokým mechanickým zatěžováním půdy. Vysoké infiltrační výkony intaktní struktury půdy mohou naopak intenzitu jevů povodní snížit.Vědci Ústavu pro výživu rostlin a půdoznalectví a Ústavu ekologického zemědělství zkoumali souvislost mezi fyzikálními, chemickými a biologickými parametry půdy a infiltrací. Vědcům přitom bylo známo, že bezorební technologie zpracování půdy může v konvenčních podnicích výrazně přispět ke zvýšení vsakování.V ekologickém zemědělství se na infiltraci kladně projevují také jiné faktory. Aktivitou půdních organizmů se například vytvářejí tak zvané "biopóry". Proto vykazují ekologicky obdělávané orné půdy za jinak shodných podmínek asi dvojnásobně tak vysokou infiltraci než půdy obhospodařované konvenčně. Vědci informují o tom, že "pěstováním víceletých polních pícnin a meziplodin jakož i optimálním přísunem organických hnojiv je obsah humusu v ekologicky obdělávaných půdách zpravidla vyšší než v konvenčně obdělávaných půdách". Kladné působení bylo možno zjistit již po třech letech ekologického hospodaření na pokusných plochách FAL ve slezsko-holštýnském Trenthorstu.Na pozadí katastrofálních jevů povodní nedávné minulosti by se na udržení pro stanoviště typicky vysoké velikosti infiltrace mělo pohlížet jako na nejdůležitější, ne na cenami produktů odměňované výkony zemědělství. Podpora ekologického zemědělství by mohla také přispět jako účinné ekologické vyrovnávací opatření pro antropogenní uzavřené povrchy.