Majetek už lidem družstva v plné výši nevrátí

Lidé, jimž zemědělská družstva ještě nevrátila majetek, mají smůlu. Z původní výše takzvaných transformačních podílů totiž dostanou s největší pravděpodobností jen zlomek - ať už snaha poslanců novelizovat příslušný zákon dopadne jakkoliv.

Na první pohled vlastníci naději na získání podílů v celkově odhadované výši 15 miliard korun mají. Buď se současná legislativa změní, a věřitelé tak budou muset přijímat podíly ve věcné podobě (třeba hospodářské budovy, stroje), jak navrhuje levice. Případně na sebe část dluhu může převzít stát, vyplatit neprodleně věřitele a pak dluh vymáhat od zemědělských podniků. Podobné řešení neodmítá ani pravice. Nebo žádná novela ze sněmovny nevzejde - což je vzhledem k odporu pravice, respektive stavu státní pokladny dost pravděpodobné, a bude tak platit současný stav. Čili spor vlastníka s družstvem skončí u soudu, a ten většinou navrhne finanční vypořádání, přičemž dlužící podniky končí v konkursu.

V každém z těchto případů však majitel podílu o jeho značnou část přijde.

Lukrativní majetek je už v jiných podnicích

Pokud novela zákona vnutí vlastníkům věcné vypořádání, pak bude podle představ postup následující: Vlastníci se musí sdružit ve skupinu, která od podniku dostane například stodolu. Většinou jsou totiž jednotlivé podíly menší než hodnota »věcí«, jichž se podniky hodlají zbavit. Pak se budou muset lidé sami postarat, jak stodolu prodat.

»Tržní hodnota toho, co mohou dostat zpět, ale bude nízká,« upozorňuje Stanislav Němec z Asociace soukromého zemědělství.

Kdyby se odhodlal na sebe dluhy převzít stát, bude to podle politiků nesporně jen určité procento z celkového podílu.

A jestliže skončí zadlužený podnik v konkursu, částka vyplacená vlastníkům je také výrazně nižší, než plná hodnota podílu.

Příčina všeho je v tom, že původní podniky, jež mají podíly vyplácet, už většinou převedly lukrativní majetek do svých nástupnických firem. Třeba moderní strojový park už nemá družstvo, ale akciovka, vzniklá na jeho základě. Původní firmě zanechali družstevníci jen dluhy. Tento proces je znám pod názvem »druhá transformace«. První transformací byla zákonná přeměna bývalých JZD na družstva vlastníků, druhou tedy vyvedení potřebného majetku do dalších firem. Vše zorganizovala družstva v devadesátých letech, státní úřady nezakročily.

Družstva by na změně zákona vydělala

Z pohledu zemědělských firem, bývalých JZD, by teď nejvýhodnější variantou byla novela zákona, nařizující věcné vypořádání. Mohou se tak zbavit dluhů a o majetek vůbec nepřijít. Vždyť komu asi skupina vlastníků prodá třeba silážní žlab? Nejspíš ho nebude chtít nikdo jiný než družstvo, které ho jako podíl vydalo. To si ovšem také bude moci určit cenu.

Převedení části dluhů na stát by bylo pro podnikatele také výhodné. Přinejmenším by šlo o doložení splátek, stát na taková přání agrárních podnikatelů takřka vždy slyší.

Nejméně příjemný je pro družstevníky současný stav. Soudy je totiž o část majetku připraví. Ovšem krach českého zemědělství přitom nehrozí, spíše změna jeho struktury. Firmy v konkursu totiž kupují většinou úspěšnější podnikatelé, jejichž podniky se tak zvětšují.

Současný zákon však stále nabízí i seriózní vyrovnání dluhů. Firmy mohou nabídnout věřitelům třeba objekt, který přímo pro svůj provoz nepotřebují, ale má skutečnou hodnotu. Anebo se dohodnou na finančním vyrovnání s tím, že podíl budou splácet více let. »Tak se už také řada solidních firem s podíly vyrovnala. A bylo by vlastně i vůči ním nespravedlivé, kdyby jiné firmy, jež to dosud neudělaly, získaly teď třeba výhodu v uzákonění věcného vypořádání,« upozorňuje například místopředseda Pozemkového fondu Karel Machovec.