Vinice se rozrostly, MZe čeká registraci asi 17.000 hektarů

Vinice se v Česku v posledních letech značně rozrostly. Zatímco na konci devadesátých let zaujímaly asi 11.500 hektarů, vinaři podle předpokladů ministerstva zemědělství (MZe) před vstupem do EU zaregistrují asi 17.000 hektarů. V unii už nebude možné vinohrady rozšiřovat. Poslední termín k registraci vinic je dnes, oznámilo dnes ministerstvo zemědělství. Z neregistrované vinice nebudou moci producenti po vstupu do EU víno ani hrozny prodávat, jen použít pro svou spotřebu. Registraci zajišťuje znojemský odbor trvalých kultur Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského v Brně. Podle posledního údaje k počátku března vinaři nahlásili 15.634 hektarů. Mnoho registrací se ale nahromadilo na poslední chvíli, uvedlo MZe. V roce 1993 bylo v Česku kolem 10.500 hektarů vinic, do konce devadesátých let se plochy rozšířily asi o 1000 hektarů. V roce 2000 pak začalo hromadné vysazovaní vinohradů za významné podpory státu. Náklady na vysazení jednoho hektaru se podle tajemníka Českomoravské vinohradnické a vinařské unie Martina Půčka mohou pohybovat kolem 700.000 až 800.000 korun. Výdaje na rozšíření vinic tak v posledních letech šly do miliard korun. Současná domácí produkce vína se pohybuje mezi 450.000 až 550.000 hektolitrů. Tuzemskou spotřebu pokrývá asi ze 40 procent. Po současném rozšíření vinic by se podle Půčka mohla výroba vína zvednout k hranici 700.000 hektolitrů. Po vstupu České republiky do Evropské unie budou moci zájemci dostat za stanovených podmínek dotace na zpracování révy jiným způsobem než na víno. V unii se totiž projevuje nadprodukce tohoto nápoje, proto se Brusel snaží podporovat jiné využití hroznů. Dotace tak mohou získat například výrobci vinné šťávy, hroznového moštu nebo výrobci destilátů z vína. Vinaři budou moci žádat o podporu projektů na změnu odrůdové skladby vinohradů nebo jejich obnovu.