Sběrači šneků plundrují přírodu

Na začátku května policie našla ilegální sběrnu hlemýžďů v Obrnicích u Mostu. Majitele zatkla, hlemýždě vypustila na svobodu. Předevčírem mostečtí strážníci chytili další dva muže. Sběrači měli v taškách asi pět kilogramů šneků. Hrozí jim několikatisícová pokuta. S ohněm si zahrává ten, kdo si myslí, že může vydělat sběrem a následným prodejem hlemýžďů.

"Brigáda" díky níž se dostanou ze severu Čech do marketů a na stoly restaurací na Západě, může vyjít pěkně draho. Hlemýžď sice není v Česku chráněným živočichem, podle Agentury ochrany přírody a krajiny je však v některých lokalitách jeho existence neřízeným sběrem ohrožena. V národních parcích se nesmějí sbírat vůbec. "Zákon číslo 114 O ochraně přírody a krajiny zakazuje odchyt živočichů v národních parcích. Tedy i hlemýžďů," říká Monika Štambergová z uvedené agentury.

U nás sbírat nesmíte

Mimo národní parky se ale hlemýždi sbírat smějí, nezakazuje-li to místní vyhláška.Například v Mostě je situace jednoznačná - vyhláška sběr šneků zakazuje bez výjimky. Tomu, kdo ji poruší, hrozí několikatisícová pokuta. Právnické osoby si ilegálním sběrem mohou vykoledovat dokonce až padesátitisícovou sankci.

Podobné je to i v Žatci. "Nechci tvrdit, že hlemýžď zahradní je ohrožen na své existenci, spíš mi vadí princip takovéhoto využívání přírody," vysvětluje důvody zákazu sběru hlemýžďů na Žatecku vedoucí odboru životního prostředí žatecké radnice Petr Janda. Problém je i v tom, že při hromadném sběru nerespektují sběrači minimální požadovanou velikost šneků. Sbírat se mohou až od určitých rozměrů ulity. "Sběrny malé šneky nevezmou. Sběrači je pak často vyhodí do příkopu nebo do kontejneru, kde zahynou," říká Janda. Sankce jsou na Žatecku podobné jako na Mostecku.

U nás sbírat smíte, ale...

Poněkud jiný přístup zvolili podbořanští radní. "U nás se od letoška hlemýždi sbírat zase smí," říká šéfka tamního odboru životního prostředí Zdenka Lněničková. Sběrači to však nemají úplně jednoduché. Sběr je totiž povolen pouze každý sudý rok. "Je to proto, aby zde nějací šneci zbyli," vysvětluje Lněničková.

Sbírat hlemýždě nemůže kdokoli. Zájemce musí v některé ze sběren projít školením, jak vlastně šneky sbírat, v čem je přenášet nebo jaká musí být jejich minimální velikost. Na základě proškolení pak úřad vydá průkaz sběrače. "Je to něco jako rybářský lístek," říká Lněničková.

To potvrzuje i provozovatel jedné ze sběren v Ústeckém kraji Pavel Skalický. "Není to jednoduchá záležitost," říká. "Například musím sběračům rozdat měrky, do kterých se šnek nesmí vejít. Jinak je podměrečný a musí zůstat v přírodě," uvádí. Přesto zhruba jedno procento donesených šneků má pod míru. "Je jich obvykle jen pár. Většinou je naložím do auta a zavezu je někam do lesa nebo na louku," dodává Skalický.Pokud by na Podbořansku někdo prováděl sběr mimo povolené období nebo bez legitimace sběrače, riskuje, že zaplatí pokutu mezi pěti a deseti tisíci korunami. "Právnickým osobám můžeme uložit pokutu až dvě stě tisíc korun," vypočítává Zdenka Lněničková. Množství plžů, které se smí nasbírat, omezeno není. Úřad však celkové množství nasbíraných šneků sleduje.

"V posledních třech týdnech to dělalo zhruba čtyřicet až padesát patnáctikilových beden denně," hodnotí úroveň sběru Pavel Skalický. Většina sběračů jsou podle něj Romové. Za kilogram si odnesou 13 korun. Šneci od nás podle Skalického putují především do Francie.

Pozor i na lesní plody

V oblibě zůstává i sběr borůvek či hub. Ten omezen ani zakázán není. Problém by mohl nastat jen v národních parcích."S borůvkami a houbami se to má tak, že jejich sbírání sice zakázáno není, zakázán je však pohyb mimo vyznačené cesty. Z toho vyplývá, že kdo se bude pohybovat v borůvčí mimo cestu, může dostat pokutu právě za to," uzavírá Pavel Benda z Národního parku České Švýcarsko.