Ovocnáři požadují kvůli EU rozvojovou koncepci svého odvětví

Tuzemští pěstitelé ovoce požadují po ministerstvu zemědělství urychlené zpracování národní rozvojové koncepce oboru. Jihomoravský kraj s profesní Moravskoslezskou ovocnářskou unií chtějí, aby začala působit již v červnu. Podle nich je koncepce potřebná pro žádosti o podporu z Evropské unie. ČTK to řekl náměstek hejtmana Antonín Kment. Podle náměstka musejí firmy v budoucnu počítat s tlakem na vyšší kvalitu a snížení ceny. Obnova mnohdy odrůdově zastaralých sadů ale začala až po roce 1995, což neodpovídá nyní žádanému intenzivnímu pěstování ovoce na vřetenech a pod závlahami.

Zhruba desítky milionů korun si vyžádají investice do odbytových center, která nesmí na jednotný trh pustit nekvalitní ovoce.

Odbytová centra označil za nezbytná i předseda Ovocnářského družstva Josef Viktorin. Měla by v budoucnu nést hlavní tíhu produkce a zajistit solidní odbytové podmínky u řetězců. Centra zatím nevznikají kvůli nedostatečné majetkové zainteresovanosti, míní Viktorin. Jižní Morava je přitom jediným regionem, kde se pěstují teplomilné meruňky a broskve. Toto ovoce je vysazeno asi na 2700 hektarech, což zajišťuje asi 75 procent tuzemské produkce, která ročně kolísá kolem 13.700 tun.

Podnikatelé i samospráva jsou přesvědčeni, že rozvoj oboru zvýší zaměstnanost, protože všechny kultury jsou velmi náročné na kvalitu a množství ruční práce. "S útlumovou koncepcí regionu zásadně nesouhlasíme; toto není Šumava," zdůraznil Jaroslav Martének z odboru životního prostředí a zemědělství kraje.

Jihomoravský kraj má asi čtvrtinový podíl ovocných výsadeb v celé zemi. Jde přibližně o 5400 hektarů, z toho největší plochu zaujímají jabloně. Celková roční produkce ovoce v regionu kolísá v posledních letech kolem 40.000 tun. V regionu se ovocnářství věnuje 220 subjektů.Jiří Macík fcz