Prodejci hub u silnic dodají hřiby i červy

Desítky prodejců hub postávají v těchto dnech podél západočeských silnic. Kilo lišek za čtyři až šest eur podle velikosti, hřiby i za deset. Problém je v tom, že většina lidí s košíky na okraji asfaltek nemá k prodeji žádné oprávnění včetně zákonem předepsaných testů.

V mnoha případech prodávají houby naprostí amatéři, spekulující s neznalostí a naivitou zahraničních zákazníků, žijících v přesvědčení, že něco takového v Evropě není možné. Osvědčení nesmí být starší dvou let. Zkoušky ze znalosti hub se skládají na krajských hygienických stanicích.

"V Plzni o ně letos nepožádal ještě ani jediný člověk. V roce 2003 u nás složil zkoušky jeden člověk, rok předtím asi jen pět lidí," řekla Právu Jaromíra Buzková, která má příslušnou agendu na plzeňské hygieně na starosti. "Prodejci mohou mít sice osvědčení vydané v jiném kraji, to je však málo pravděpodobné," dodala.

Sezóna sběračů hub začíná v červnu a končí v září. Je to velmi lukrativní činnost. Za sezónu se dá vydělat i 30 tisíc nezdaněných korun. Na jejím konci jdou dobře na odbyt sušené houby, 10 dkg se cení asi na 10 eur.

Že by se u silnic nemělo vůbec prodávat a nakupovat, všichni vědí, ale málokdo se tím řídí. Kontrolou je pověřena zemědělská a potravinářská inspekce.

"V životě jsem tady kontrolu neviděl, a to už prodávám u silnice desátý rok," řekl Právu na výpadovce k přechodu u Železné Rudy jeden z prodejců. "Kontroly provádíme jenom namátkově," potvrzují pracovníci plzeňské inspekce. "Tak jednou za měsíc, i za dva," přiznávají po otázce, jak jsou časté.

V sítích kontrolorů tak uvízne jen malé procento pokoutních obchodníčků, na nejoblíbenějších štaflech, na cestách k hraničním přechodům, se dá s trochou obezřetnosti vydržet celou sezónu.

Zákazník je důvěřivý

Málokdo také ví, že podle zákona musejí být prodávané houby čerstvé, za sucha očištěné a neloupané, s výjimkou klouzků. Mohou být jednou podélně rozříznuté k prokázání bezčervivosti. Nesmějí se prodávat houby už pokrájené jako na smaženici, houby mokré, přestárlé a plesnivé. Právě takové jsou ale většinou u pokoutních prodejců k mání, třebaže dobře zamaskované.

Zákazník je důvěřivý, a když vidí prodejce u silnice před polednem, myslí si, že má čerstvé houby z rána. Pravda ale je, že houby mohou být několik dní staré a prolezlé červy skrz naskrz. Většinou se ukládají dospod krabiček, jen navrchu je pár zdravých kusů, aby upoutaly pozornost.

"Hleďte, já prodávám, co nasbírám, a nic vyhazovat nebudu. Navíc jim ty houby stejně zčerviví, než si je domů dovezou. To je jejich problém," klidně se pře chlápek u silnice.

Přísná pravidla pro tržiště

To, co neplatí u silnic, je naopak tvrdě vyžadováno na tržištích. "Je to dobře. Jenomže stejná pravidla by měla platit pro všechny. Tady jsem navíc ještě pod kontrolou berňáku, protože musím mít živnostenský list. Těm u silnic je všechno odpuštěno, zkoušky i daně," postěžoval si na tržišti v Plzni jeden z prodávajících houbařů.

Přísná pravidla svazují prodej hub totiž i v případě, že obchodník vlastní živnostenský list, vykonal povinné zkoušky ze znalosti hub a prodává v souladu se zákonem na veřejných místech speciálně k tomu určených. Závazná pravidla stanovují, které druhy hub se mohou prodávat a které nikoli.

"Plody musí být například náležitě uskladněny v chladicích boxech se stanovenou teplotou, musí být řádně označena jejich hmotnost i smluvní cena. Už jste něco takového viděli u silnice?" krčí rameny prodejce.