Ministr Simon upřesňuje, kdo má nárok na vracení slovenské půdy

Do tří právních kategorií je možno podle slovenského ministra zemědělství Zsolta Simona rozdělit slovenské pozemky, jejichž bývalí majitelé či jejich dědici mají nyní znovu právo uplatnit nárok na navracení vlastnictví k těmto pozemkům. Slovensko znovu otevřelo pro letošní rok možnost restituovat půdu nebo lesy pro lidi, kteří o tyto pozemky přišli po komunistickém převratu v únoru 1948 a nestihli uplatnit restituční právo na začátku 90. let. Příslušný zákon o navracení vlastnictví k pozemkům přijal slovenský parlament na podzim loňského roku. Podle Simona a právních expertů si ale vrácení půdy mohou nárokovat i jiní bývalí vlastníci, kteří do kategorie restitučního zákona nespadají a nemusejí tedy prokázat slovenské občanství.

Slovenský ministr v rozhovoru pro MTI reagoval na iniciativu největší maďarské opoziční strany Svazu mladých demokratů (Fidesz), která založila nadaci s cílem zjišťovat původní majitele zemědělské půdy na Slovensku a upozornit je na možnost restituce. "Zemědělskou půdu, která byla předmětem různých rozporných prohlášení v minulých dnech, lze z právního hlediska rozdělit do tří kategorií," řekl Simon. Uvedl, že do první kategorie nároků patří pozemky, které byly zabaveny po roce 1948 - a v některých případech i před tímto rokem - a které jsou dosud vedeny v kategorii pozemků neznámých vlastníků. Nárok na restituci těchto pozemků mají výlučně slovenští občané mající trvalý pobyt na Slovensku. Z dalších slov ministra vyplývá, že restituce v druhé a třetí kategorii pozemků neznámých vlastníků by se mohly týkat i cizích státních občanů. "Znám nejednu osobu, která nemá slovenské občanství a již dříve získala zpátky svůj pozemek na Slovensku a nyní s ním nakládá podle vlastního uvážení," poznamenal ministr. Druhou kategorii tvoří ty pozemky neznámých vlastníků, jejichž osud byl řešen v rámci československo-maďarské dohody z roku 1949 (tzv. protokol ze Štrbského plesa).

"Realizace dohody ale nebyla důsledná, protože na obou stranách nebyla vyřešena otázka odškodnění za pozemky neznámých vlastníků: vyrovnání mezi oběma státy dosud nebylo provedeno," poznamenal ministr. Do třetí a "nejvíce problémů slibující" kategorie patří různé pozemky neznámých vlastníků, jejichž majitelé či dědici se mohou o ně přihlásit do září 2005. Je na nich, aby předložili důkazy, že nárokovaná půda jim anebo jejich dědicům kdysi patřila a nebyla nikdy zkonfiskována. Nepředloží-li takovéto dokumenty, tato půda přechází na stát a poté na místní samosprávy, uvedl Simon. "Byla to nedůslednost bývalého režimu, že slovenské katastrální úřady dlouho neřešily dědické otázky a nezaregistrovaly změny majitelů. Netýká se to jen převážně Maďary obývaného a výrazně zemědělského jihu Slovenska, ale celé země. Následkem této nedůslednosti dnes na Slovensku existuje hodně takových pozemků, jejichž poslední záznam majitele v katastrech je starší než sto let. Nevyřeší-li toto za příštích 13 měsíců dědici, pozemky nejdřív přejdou na stát a pak definitivně na místní samosprávy," vysvětlil šéf slovenského zemědělského resortu. Podle názoru ministra katastrální úřady zřejmě nestihnou zaregistrovat všechny změny majitelů pozemků a proto proces v celostátním měřítku "asi nebude možno ukončit do podzimu 2005 a potrvá do roku 2009, či déle". "Až do konce procesu bude tyto pozemky spravovat Státní pozemkový fond. Bude-li za tuto dobu oprávněná osoba - bez ohledu na to zda žije na Slovensku, v Maďarsku či kdekoli jinde ve světě - schopna doložit, že jím nárokovaný majetek nebyl zkonfiskován a otázka dědictví nebyla vyřešena pro nedůslednost úřadů, ačkoli pro dědictví má úřední potvrzení, mohou pozemek okamžitě převést na sebe a poté s ním volně nakládat," dodal ministr. Možnost získání slovenské půdy pro cizince mimo restituční zákon potvrdili i slovenští odborníci. "Kromě občanů, na které se vztahuje restituční zákon, tu je ještě skupina vlastníků půdy, kteří dosud neprokázali svoje vlastnictví k půdě," řekl ústavní právník Peter Kresák dnešnímu listu Pravda. Podle něj v takovém případě nezáleží na občanství. "Pokud přijde zahraniční státní občan na Slovensko a výpisem z katastru nemovitostí dokáže, že pozemek mu patří, z neznámého vlastníka se stává známý vlastník, v tomto případě však nejde o restituci," uvedl šéf legislativního odboru ministerstva zemědělství Jozef Gaisbacher.