Češi sní proti roku 1989 méně chleba a více housek či koláčů

Spotřeba většiny pekárenských a těstárenských výrobků v ČR od roku 1989 stoupla. Výjimkou je chleba, kterého se sní asi 54,5 kilogramu na osobu ročně, což je proti konci osmdesátých let pokles o čtyři procenta. V pečivu si ale stále udržuje rozhodující roli. Spotřeba rohlíků, housek, koláčů, bábovek a dalších druhů pšeničného pečiva naopak stoupla o třetinu na 44 kilogramů na hlavu ročně. Vyplývá to z údajů Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky. Češi konzumují také více trvanlivého pečiva, jako jsou sušenky a oplatky. Dopřejí si ho zhruba 7,7 kilogramu na osobu ročně, což je proti roku 1989 nárůst téměř o pětinu. Velký rozmach zaznamenaly těstoviny, kterých se v tuzemsku sní kolem šesti kilogramů na hlavu ročně, tedy dvojnásobek proti úrovni z konce osmdesátých let.

Celková spotřeba obilovin v hodnotě mouky činila v roce 2002 v tuzemsku 109 kilogramů na hlavu ročně, což je mírný pokles proti 111,5 kilogramu v roce 1989. Výrobky z obilovin přitom poměrně výrazně zdražily. Zvýšení cen se tolik neprojevilo zejména proto, že jde o základní potraviny, ve srovnání s živočišnými výrobky relativně levné. Vývoj spotřeby také ovlivnilo značné rozšíření nabízeného sortimentu. Podle generálního ředitele společnosti Odkolek Jana Jedličky získalo hodně na oblibě celozrnné pečivo, kterému se dává proti bílému přednost v rámci zdravé výživy. Se vstupem zahraničních řetězců se také postupně začala masivně používat technologie předkynutí či předpečení a zamražení, kdy se výrobky dopékají až v obchodě, aby byly co nečerstvější. V plněném pečivu dříve převládalo hlavně sladké, protože šlo o tradici. Pekaři také měli obavy vpustit do provozu maso či masné výrobky a polotovary, které představují vyšší riziko z hlediska bezpečnosti potravin. Dnes už se ale objevuje široká škála chutí slaného pečiva s párky, salámy a podobně. Přibývají také různé speciality, jako je například arabský pita chléb. Zatím to bývají spíše okrajové záležitosti, ale jejich význam roste s tím, jak spotřebitel požaduje pestrost nabízeného sortimentu.