Cukr - výzva pro českou diplomacii v Bruselu

Evropská unie, která je dlouhodobě obviňována z přílišné ochrany a podpory svého agrárního trhu, bude muset v souvislosti s liberalizací světového obchodu přistoupit k reformám. Podle slov agrárního komisaře Franze Fischlera nehodlá Evropská komise (EK) zatím měnit celou agrární politiku EU, ale rozhodla se reformovat trh s cukrem a učinit tak krok vstříc požadavkům Světové obchodní organizace. První návrh reformy cukerného režimu byl EK schválen 14. července. Reforma předpokládá snížení zaručených výkupních cen cukru o více než 30 procent a výkupních cen cukrové řepy téměř o čtyřicet procent. Zaručená výkupní cena v EU by přitom byla i po navrhovaném snížení stále dvojnásobná ve srovnání se světovou. Následkem reformy by kvótovaná výroba cukru klesla v České republice o 72 tisíc tun, a tím by už nestačila pokrýt spotřebu cukru na našem území. Z vývozce by se ČR přeměnila v dovozce cukru a významně by si tak prohloubila pasivní saldo zemědělského obchodu. Zájmem ČR proto je zachovat limit produkce cukru alespoň na takové úrovni, aby pokrýval vnitřní spotřebu.

Ceny se mohou naopak snížit

Naopak se nebráníme navrhovanému snížení cen cukru, které považujeme za nutnost. Vycházíme z toho, že české cukrovarnictví již prošlo restrukturalizací. Za patnáct let se plochy cukrovky snížily ze 150 tisíc na 70 tisíc hektarů a počet cukrovarů klesl z padesáti pěti na jedenáct. V současnosti je toto odvětví považováno za plně konkurenceschopné. Negativní dopady reformy mají pěstitelům cukrovky a výrobcům cukru podle EK ulehčit kompenzace. Ty by pro farmáře měly činit 60 procent ušlého příjmu. Cukrovary, jež se budou muset přeorientovat na jinou činnost, mají dostat náhradu 250 eur na tunu produkční kvóty. V ČR by kompenzace mohly přinést do zemědělského sektoru zhruba 28 miliónů eur ročně. Jistou možnost skýtá i obchodování s kvótami mezi členskými státy. Například kdyby se země, jež cukr vyrábějí jen okrajově, svých kvót zcela zřekly, mohla by vzniknout příležitost pro české cukrovary kvótu zvýšit.

Prosadit nejvýhodnější variantu reformy

Nutno připomenout, že zatím se jedná pouze o první návrh Evropské komise, jehož tvorbu se ČR snažila od počátku usměrňovat a prodiskutovat jak v rámci EK, tak i celé Evropské unie. Legislativní podoba návrhu reformy se bude tvořit příští rok. Máme tedy ještě čas se návrhem podrobněji zabývat a důkladně analyzovat všechny možnosti, které reforma pěstitelům cukrovky a producentům cukru nabízí, včetně zmíněných kompenzací. Změny v cukerném pořádku nenastanou v tomto a zřejmě ani v příštím roce. Bude se jím totiž zabývat až nová Evropská komise, která začne působit letos na podzim. Našim producentům cukru nepomůže, budou-li se v nadcházející domácí diskusi objevovat různé negativní zmínky na adresu společné zemědělské politiky EU. Tato "taktika sebenaplňujícího se proroctví" by nanejvýš mohla zúžit prostor našim vyjednavačům. Jako členové Evropské unie máme naopak možnost se na reformě cukerného řádu podílet předkládáním vlastních návrhů řešení. Nadcházejícího období bychom tedy měli konstruktivně využít především k hledání prostoru pro uplatnění zájmů českých výrobců a pěstitelů. Ministerstvo zahraničních věcí se otázkou reformy cukerného režimu začalo vážně zabývat dříve, než byla celá záležitost medializována, a to i s vědomím šíře dopadu této problematiky na domácí produkci cukru. O návrhu reformy cukerného režimu proběhla v Bruselu jednání s panem Pirziem-Biroli, ředitelem kabinetu komisaře Fischlera. Ministr zemědělství Jaroslav Palas informoval Radu pro zemědělství a rybolov o problémech, které by z přijetí takto navržené reformy pro ČR mohly nastat. Zástupci našeho ministerstva se budou k reformě cukerného režimu pravidelně scházet s představiteli ministerstva zemědělství i Agrární komory ČR. Výsledkem těchto setkání by měla být realistická strategie, na jejímž základě bude možné pro Česko vyjednat nejlepší možnou variantu reformy.