Zemědělci se strachují o prodejní ceny obilí

Okolo sedmi miliónů tun základních obilovin by měli v letošním roce sklidit zemědělci z českých, moravských a slezských polí. Ve své zpřesněné, včera zveřejněné prognóze sklizně to potvrdil Český statistický úřad (ČSÚ). Úroda by tak v porovnání s loňskem měla být zhruba o třetinu vyšší. Loňský neúrodný rok však kvůli zimním holomrazům, a tím i velkým zaorávkám nevzešlých ploch, a následnému extrémnímu suchu značně vybočoval z dlouhodobých řad.

Letošní očekávané výnosy sami zemědělci považují za mírně nadprůměrné. Sklizně mezi 6,5 až sedmi milióny tun obilí se v Česku považují za běžné. Podle zpřesněného červencového odhadu ČSÚ by se v České republice mělo sklidit 6,994 miliónu tun obilí. Proti loňsku by to bylo o 1,732 miliónu tun více. Statistici u základních obilovin odhadují průměrný hektarový výnos v celé ČR na 4,62 tuny z hektaru (odhad v červnu byl 4,58 t/ha). Loni se přitom z hektaru sklidilo pouze 3,86 tuny obilí.

"Sklizně se vrátily na běžnou úroveň před velmi nevydařeným rokem 2003," řekl Právu předseda Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů Jan Veleba. Podle něj se nedá letošek s loňským rokem příliš srovnávat. Přesto letos mají zemědělci podle Veleby více důvodů ke spokojenosti. Průběh žní však stále ještě mohou ohrozit rozmary počasí. Žně jsou zpožděny o dva až tři týdny. "Určité obavy zemědělců z vyšších poloh jsou oprávněné. Pokud ale současné počasí vydrží, tak se zrno dostane do skladů včas," dodal.

Nepříliš čistá hra

Zemědělci nemají starosti pouze s organizací žní, vrásky na čele jim dělají i ceny. Tvrdí, že na rozdíl od předchozích let stále není jasné, kolik peněz dostanou za obilí zaplaceno. "Takovou situaci jsme ještě nezažili. Loni byla cena již dávno nastavena, letos zatím není jasné, za kolik se obilí bude prodávat. Zatímco dříve stát již v červnu nebo začátkem července vyhlásil intervenční ceny, tak letos se odvolává na intervenční cenu Evropské unie, která ale platí až od listopadu," řekl předseda olomoucké agrární komory (AK) Drahomír Tobiáš.

"V médiích se objevují informace o mimořádně nadějných výsledcích žní a o značné nadvýrobě. Kdosi tím zřejmě chce vyvolat atmosféru očekávání velké nadprodukce, což má pěstitele vést k tomu, aby prodávali ihned za nabízené nízké ceny," doplnil ředitel olomoucké AK Miloš Porč. Ve většině evropských zemí jsou dnes zásoby obilí na velmi nízké úrovni. Současná cena potravinářské pšenice se nyní v ČR pohybuje kolem 4200 korun za tunu, v západní Evropě kolem 4500 Kč.

Agrární komora proto zemědělcům doporučila, aby nepodléhali tlaku na okamžitý prodej a obilí uskladnili do doby, než se ceny zvýší. "Lze přitom využít i veřejných skladů a skladištních listů, případně lze prodávat pouze za zálohové ceny," radí tajemník AK Jan Záhorka. Například potravinářskou pšenici nedoporučuje komora prodávat za méně než 3800 korun za tunu, cena krmného obilí by mohla začínat na 3300 Kč/t. Některé výkupní firmy přitom nyní tutéž cenu nabízejí za pšenici v potravinářské kvalitě.

Podrží zemědělce řepka?

Výrazně lépe se letos bude dařit pěstitelům řepky. Podle dosavadních odhadů by měl výnos vzrůst na 2,84 tuny z loňských 1,55 tuny z hektaru. Očekávaná produkce řepky se podle ČSÚ zvýší na 737 000 tun, což znamená nárůst proti loňsku o 90 procent.

Rozhodující však i zde budou dojednané ceny. Ústecká Setuza, která je největším tuzemským výkupcem a zpracovatelem řepky na jedlé oleje a na příměsi do tzv. bionafty, zatím nakupuje tunu řepkového semene za 7200 korun. "Vývozní cena je však o téměř tisíc korun nižší a vzhledem k situaci na trhu se dá očekávat její další pokles," uvedl generální ředitel Setuzy František Janů. Setuza upozorňuje, že cenovou úroveň slíbenou zemědělcům před sezónou by sotva mohla udržet, pokud vláda ustoupí od dotování výroby metylesteru řepkového oleje (MEŘO) ve výši 9500 Kč na tunu. Tato surovina se používá k míchání bionafty, přičemž právě státní dotace zaručuje konkurenceschopnost tohoto paliva na trhu. "Bez dotací bychom museli výrobu MEŘO zastavit," podotkl Janů.