O práci v zemědělství není zájem

Za poslední roky se počet zemědělců v okrese zmenšil o dvě třetiny.

Práce v zemědělství je pro stále větší počet lidí málo atraktivní. Nejenže se zaměstnanci do tohoto odvětví nehrnou, ale za poslední roky se počet pracujících v této oblasti na Nymbursku dokonce ztenčil téměř na třetinu.

Zatímco v roce 1991 pracovalo v nymburském okrese v zemědělství a lesnictví téměř 18 procent ekonomicky aktivního obyvatelstva, o deset let později už to bylo jen 6,6 procenta. Lidé se do zemědělství nehrnou. Ředitel zemědělské akciové společnosti Mezihájí Kněžice Václav Lonský zdůvodňuje odliv pracovních sil v zemědělství následovně: "Problém je už v tom, jak je práce ohodnocená - co se týče průměrné výše platů, jsou zemědělci až na úplném konci žebříčku. Když se k tomu připojí kultura práce - fyzická dřina, prašné prostředí, vystavení extrémním teplotám, není se čemu divit, že lidé o tu práci nemají zájem,"řekl Lonský. Dodal, že v současné době zaměstnává 47 pracovníků. Ještě před revolucí zde však pracovalo 229 lidí. Jak se s tím společnost vypořádala? "Snížila se produkce a zároveň zvýšila produktivita práce. Tolik lidí bych pochopitelně nezaplatil," vysvětlil zemědělec. Podle něj by bylo jistým řešením takzvané narovnání cen. "Není možné, aby se například výkupní cena pšenice od roku 1989 nezměnila. Problém je v tom, že zatímco vše ostatní mnohonásobně podražilo, nám za naše produkty nabízejí stále stejně," posteskl si Lonský. "Situace v zemědělství je kritická. Zatímco zemědělci zkomírají, zpracovatelé se jakž takž drží, jednoznačně největší zisky mají obchodní řetězce," řekl ředitel Okresní agrární komory Václav Kruliš. Podle něj by zemědělcům pomohlo, kdyby se sdružovali v odbytových družstvech a organizacích a byli tak silnější při jednání s odběrateli i obchodníky.