Ročně 300 otrav z hub, nejvíc v srpnu a na podzim

Češi jsou národem houbařů. Ročně do lesa na houby vyrazí asi sedm miliónů lidí a nasbírají tisíce tun. Jenže houbami se ročně otráví přibližně 300 lidí a dva až tři na to doplatí svým životem. Nejvíc otrav je v srpnu, v září a v říjnu, kdy vrcholí houbařská sezóna.

Všechny otravy eviduje Národní referenční laboratoř pro jedovaté houby. Letos už sto. Laboratoř, jejímž vedoucím je Jaroslav Klan, je součástí Ústavu soudního lékařství a toxikologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze na Karlově náměstí. Ze všech nemocnic, které přijmou nemocné pacienty s podezřením na otravu z hub, jí dávají vzorky obsahu žaludku či zbytky jídla nebo hub. Do hodiny, maximálně dvou, jsou pak vzorky analyzovány a stanovena léčba. "Lidé by neměli sbírat houby, které neznají, a když mají sebemenší pochybnost, raději již sebranou houbu zlikvidovat," soudí pražský internista doktor Jakub Malý.

Nejtěžší otrava je muchomůrkou zelenou, kdy se s léčbou musí začít už od prvních příznaků. Ty jsou zhruba za osm až deset hodin v podobě malátnosti, průjmu, horečky atd. Otrava napadá játra a ledviny a bývá smrtelná.

Víc otrav než loni je od muchomůrky tygrovité, kterou si méně zkušení houbaři zaměňují s masáky. Otrava je sice lehčí, ale také velmi nepříjemná.

Některé druhy modráků při špatném zpracování vyvolávají zvracení.

Podle Tamary Starnovské, odbornice na výživu pražské Thomayerovy nemocnice, houby mají hodně minerálních látek, malé množství bílkovin a sacharidů, hodně vlákniny a vodu, neobsahují tuky, a proto mají nízkou energetickou hodnotu. Smažením z nich ale můžeme udělat energetickou bombu.

Pokrmy z hub jsou obecně hůře stravitelné, měli bychom je jíst v poledne, ne večer, a vůbec by se neměly objevit na jídelníčku dětí do tří let. Také starší lidé s jejich trávením mají problémy.

Podle Starnovské se houby mohou ohřívat, pokud byl pokrm po uvaření rychle zchlazen. Nedoporučuje pít na houby alkohol, protože by mohl podráždit slinivku.