Zemědělství: čím méně rolníků, tím víc úředníků

Ačkoliv za komunismu bylo podnikání silně regulované a plánované, od byrokracie se podnikatelům v zemědělství po roce 1990 nijak neulevilo. Agrární úřednictvo naopak posílilo.

Jeden úředník Ministerstva zemědělství dnes připadá na zhruba šedesát zaměstnanců v oboru. Při srovnáním s počtem velkých zemědělských firem, jichž je v Česku kolem dvou tisíc, pak už každá z nich má přinejmenším jednoho resortního úředníka.

»K 1. červnu pracovalo na ministerstvu 2212 lidí,« uvedl Hugo Roldan z tiskového odboru úřadu.

V roce 1990 přitom na témž úřadě bylo jen 1783 lidí. A to se od té doby snížila zemědělská produkce o čtyřicet procent, a počet lidí v zemědělství klesl o dvě třetiny na dnešních zhruba sto čtyřicet tisíc.

Jiným důkazem o tom, jak agrární byrokracie zbytněla, je expanze různých institucí z budovy ministerstva v Praze na Těšnově. Ještě v druhé polovině devadesátých let v budově bez problémů sídlil i Pozemkový fond, Podpůrný rolnický fond, veterinární správa či zemědělský intervenční fond. Všechny tyto instituce se však postupně vystěhovaly do nových prostor v hlavním městě. Jiné organizace jejich původní místo nezaujaly, jen se rozrostlo samotné ministerstvo.

Osamostatněné fondy přitom ministerstvo do počtu svých zaměstnanců nezahrnuje. Na Pozemkovém fondu je přitom bezmála tisíc lidí, intervenční fond jich zaměstnává zhruba šest set padesát, a skoro čtyřicet lidí má Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond.

»Nárůst byrokracie je obrovský, zejména se vstupem do Evropské unie. Tato politika je do budoucna neudržitelná. Ale v současných podmínkách je růst počtu úředníků zřejmě ospravedlnitelný tím, že je třeba důsledně kontrolovat využívání dotací,« říká Jan Veleba, předseda Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů.

O úbytku úředníků však zatím ministerstvo neuvažuje. »Předpokládáme dva protisměrné proudy, a to v závislosti na vývoji Společné zemědělské politiky unie,« vysvětluje Roldan. Jednak podle něj budou »euroúředníci« ještě přibývat, protože rostou požadavky na kontrolu bezpečnosti potravin. Na druhou stranu může jiných úředníků ubýt, protože se postupně uvolní umělá regulace trhu s některými výrobky

»Důsledkem růstu agrární byrokracie není nic jiného, než další ztráta konkurenceschopnosti evropských farmářů. Tenhle začarovaný kruh se jednou musí přetnout,« říká Jan Miller, farmář, z Holubic u Prahy. Odmítá přitom názor, že někteří rolníci po snižování ochrany trhu a dotací volají jen »na oko«, aby uspokojili veřejné mínění, ale ve skutečnosti by se bez podpor, fondů a tím i byrokracie neobešli.

»Když na všechny spadla pravidla agrární politiky unie, tak si samozřejmě musím o dotace taky zakřičet, protože jinak by mě konkurence smetla. Ale upřímně řečeno: letos třeba v úrodné oblasti, kde farmařím, dostanu za obilí z jednoho hektaru asi dvacet čtyři tisíc korun. To znamená zisk kolem deseti tisíc korun z hektaru. Počítám to samozřejmě bez dotací. Takže je jasné, že se mnozí sedláci i bez podpor - a tedy i spousty úředníků - uživit mohou,« říká farmář.

Tisk

Další články v kategorii

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info