Letní sucho snížilo úrodu chmele

Díky dostatku srážek vypadal chmel na jaře lépe, ale hlávky v červenci a srpnu nedorostly . Pěstitele chmele zřejmě mírně zklame letošní úroda. Přestože oproti loňsku bude vyšší, ještě na začátku léta vypadala ještě lépe. Jasno budou mít ale chmelaři až po sklizni. "Květen a červen přinesl optimální růst chmele. Byl dostatek srážek a ne vysoké teploty. Od 8. července do půli srpna ale prakticky nezapršelo, což je období, kdy se tvoří chmelové hlávky. Hlávek je sice hodně, ale jsou malé. To přinese nižší výnos proti očekávání," sdělil Zdeněk Rosa, tajemník Svazu pěstitelů chmele ČR.

Zatímco loni byl výnos v průměru 0,93 tuny z hektaru, letos se bude pohybovat kolem průměrné jedné tuny z hektaru. Jinak tomu bude zřejmě na Moravě, kde na Tršicku hlávky dorostly díky srážkám do normální velikosti a tamní pěstitelé nyní sklízejí nadprůměrnou úrodu.

Při suchu pomáhají zemědělcům závlahy ve chmelnicích. V Česku je ale jen 10 procent chmelnic se závlahami. Na území okresu Louny je 520 hektarů zavlažovaných chmelnic. Zemědělcům mohou hlavně v extrémně suchých létech přinést až o pětinu větší výnosy než pěstitelům bez závlah. "Závlahy je možné dělat tam, kde je blízký větší vodní zdroj. Výhodou jsou tak chmelnice u řeky Ohře," dodal Jiří Kořen, ředitel Chmelařského institutu v Žatci.

Čeští pěstitelé nutně potřebují investovat do chmelnic. Zatímco v Česku je průměrné stáří chmelnic 17 až 18 let, v Německu, které je největším světovým producentem chmele, to je 10 až 12 let. Přitom výkonost chmelnic jde po 15. roce stáří prudce dolů. Obnova jednoho hektaru konstrukce a porostu chmelnice stojí zhruba 600 tisíc korun. Stát účelové dotace, díky kterým bylo v Česku v minulých letech obnoveno 2700 hektarů chmelnic, přestal od jara vyplácet. Po vstupu do Evropské unie dostávají zemědělci plošné dotace na hektar. To chmelaře, kteří mají desetkrát větší náklady na pěstování než obilnáři, znevýhodňuje.

"Produktivitu chmelnic je třeba zvyšovat. Nepotřebujeme chmelnici s výnosem osm metráků na hektar. To neúměrně zvyšuje náklady," uvedl Josef Ondráček, prezident Unie obchodníků a zpracovatelů chmele ČR. Podle něj je šest tisíc tun chmele, které se v Česku produkují, i do budoucna prodejných. "Produkce by už klesat neměla. Díky intenzifikaci by ale měla klesnout výměra obdělávaných chmelnic," dodal. Jednou z cest je zavádění nových odrůd chmele, u kterých výnosy přesahují dvě tuny z hektaru.