Vše o katastru nemovitostí

Víte, co lze do katastru nemovitostí vložit a co ne? Pozor na nebytové prostory. Nespalte se, když kupujete půdu nebo garáž.

Kdy vzniká zástavní právo? Jenom základy rozestavěného budoucího domu k evidenci v katastru nestačí.

Nezaměňujte evidenci staveb s údaji o způsobu využití parcel.

Jaké údaje se zapisují o vlastnících? Jak probíhá řízení o povolení vkladu? Kdy je součástí příloh plná moc či geometrický plán?

Zamítl katastrální úřad váš návrh? Podejte žalobu.

Má zápis poznámkou vliv na vznik, změnu nebo zánik práva k nemovitostem? Omezuje plomba, která se v katastru vyznačuje písmenem "P" u každé listinou dotčené nemovitosti, dispozice vlastníka?

Jak dlouhá je doba, do níž musí katastrální úřad rozhodnout o povolení vkladu? Kolik dnů má na vlastní zápis práva do katastru?

Internet zprostředkuje nahlížení do katastru nemovitostí. Jaké údaje a přehledy umožňuje získávat?

Evidence pozemků, nemovitostí a bytů

Je tomu již téměř dvanáct let, co byl zákonem č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky, zřízen katastr nemovitostí České republiky. Během své existence oslovil více či méně téměř každého, kdo je vlastníkem nějaké nemovitosti nebo k ní má jiný právní vztah, anebo se o nějakou nemovitost zajímá. Ze statistik i z každodenní praxe lze dovodit, že katastr svoji funkci plní. Zajistil a zajišťuje především právní jistotu ve vlastnických vztazích a jiných věcných právech osob. Pro řadu vlastníků nemovitostí, ale i pro ty, co využívají údaje katastru z jiných důvodů, je však katastr stále fenoménem, který, jak se někteří z nich domnívají, je opředen mnoha tajemstvími, anebo pro jiné, že je nadán téměř magickou silou umožňující splnit veškerá jejich vlastnická přání nebo jiné tužby s vlastnictvím související. Skutečnost je však poněkud jiná.

Katastr je zdrojem informací, které slouží k ochraně práv k nemovitostem, pro daňové a poplatkové účely, k ochraně životního prostředí, zemědělského a lesního půdního fondu, nerostného bohatství, kulturních památek, pro rozvoj území, k oceňování nemovitostí, pro účely vědecké, hospodářské a statistické a pro tvorbu dalších informačních systémů.

Předmět katastru je pevně dán již osm let novelou katastrálního zákona, jejíž účinnost nastala 1. 7. 1996. Katastr tvoří ucelený, průběžně aktualizovaný informační systém o nemovitostech, bytech a nebytových prostorech (dále jen "nemovitost"), které jsou předmětem evidování v katastru. Předmětem evidence v něm ale nejsou všechny nemovitosti. Byl zřízen jako soubor údajů o vybraných nemovitostech v České republice, který zahrnuje jejich soupis a popis a jejich polohové a geometrické určení.

Podle paragrafu 2 katastrálního zákona se evidují pozemky v podobě parcel, budovy s čísly popisnými nebo s evidenčními, budovy, kterým se číslo popisné nepřiděluje (vedlejší stavby ke stavbám hlavním) a jako příslušenství jsou evidovány na jiné parcele než stavba hlavní. Dále se v katastru evidují byty a nebytové prostory, vymezené jako jednotky v budovách podle zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů. V katastru se neevidují drobné stavby.

Byty a nebytové prostory

Podle zákona o vlastnictví bytů by se při evidenci bytů v katastru mělo vždy jednat o byty a nebytové prostory vymezené v budově, která je trvalá stavba spojená se zemí pevným základem, je prostorově soustředěna a navenek uzavřena obvodovými stěnami a střešními konstrukcemi s nejméně dvěma prostorově uza-vřenými užitkovými prostory, s výjimkou hal. Je namístě připomenout, že bytem se rozumí podle zákona o vlastnictví bytů místnost nebo soubor místností, které jsou rozhodnutím stavebního úřadu určeny k bydlení, a nebytovým prostorem místnost nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k jiným účelům než k bydlení; nebytovými prostory nejsou příslušenství bytu nebo příslušenství nebytového prostoru ani společné části domu. Chybí-li rozhodnutí stavebního úřadu o účelu užívání daných místností, nejedná se o místnosti, které by mohly být jako byty nebo nebytové prostory předmětem občanskoprávních vztahů (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu 2 Cdo 101/99, že "pojmovým znakem bytu jako předmětu občanskoprávních vztahů ve smyslu paragrafu 118 odst. 2 občanského zákoníku je účelové určení místností, které byt tvoří, k trvalému bydlení, dané pravomocným kolaudačním rozhodnutím stavebního úřadu"). Vzhledem k ustanovení paragrafu 2 písm. f) zákona o vlastnictví bytů lze dovodit, že totéž platí i pro nebytové prostory. Není možné si libovolně, bez rozhodnutí stavebního úřadu, nebytový prostor, který byl jako soubor místností určen k jistému účelu, rozdělit na dva samostatné nebytové prostory bez dalšího rozhodnutí stavebního úřadu.

Pozor na půdy a garáže. Podle zákona o vlastnictví bytů platí pro byt i nebytový prostor, které lze vymezit jako jednotky v budově, stejná podmínka jejich existence coby předmětu občanskoprávních vztahů, tj. rozhodnutí stavebního úřadu o účelu užívání jedné místnosti nebo o účelu užívání daného souboru místnost. Půda, která vznikla jako prostor pod střešní konstrukcí a není kolaudačním rozhodnutím stavebního úřadu určena jako samostatný nebytový prostor k jiným účelům než k bydlení, náleží mezi společné části domu a nemůže být vymezena v budově jako jednotka. Stejně jako nemůže být vymezeno místo (část podlahy) v budově jako jednotka s účelem využití "garáž", kterou představuje pouze namalovaný obvod místa určeného pro stání jednoho auta na podlaze společných částí domu nebo na podlaze jednoho velkého nebytového prostoru kolaudovaného jako hromadná garáž pro garážování například dvaceti aut. Nezbývá než varovat před uzavíráním kupních smluv za účelem nabytí takových rádoby "nebytových prostorů". Jediným výsledkem tohoto převodu bude to, že údajný převodce získá peníze a potenciální nabyvatel nenabude nic. Uvedený stav si domnělý nabyvatel přitom nemusí uvědomit i několik let. Protože uvedené prostory nebo části prostorů nejsou v době převodu bytem ani nebytovým prostorem podle zákona o vlastnictví bytů, nebude ani možné, i když se na tento omyl přijde třeba až za patnáct let, namítnout vznik vlastnického práva vydržením. A že k těmto převodům dochází nebo je snaha takovéto převody uskutečnit vkladem do katastru, mohou dosvědčit i pracovníci katastrálních úřadů. Nutno ještě na obhajobu katastrálních úřadů uvést, že někdy není ani z prohlášení vlastníka budovy nebo z kupní smlouvy uvedená skutečnost zřejmá, a tak se stane, že katastrální úřad vklad práva povolí a vlastnické právo k uvedenému nebytovému prostoru vloží. Je to vždy na nabyvateli, aby se předem fyzicky přesvědčil, co kupuje a případně se poradil s odborníkem.

Současně je nutné zdůraznit, že vlastnictví bytů a nebytových prostorů spolu s příslušným spoluvlastnickým podílem na společných částech domu představuje podle zákona o vlastnictví bytů (viz paragraf 1 odst. 1) souběžně též spoluvlastnictví budovy. Tak jako předmětem podílového spoluvlastnictví podle občanského zákoníku je jedna věc, jedna budova, ve které má každý ze spoluvlastníků určitý spoluvlastnický podíl, přičemž a součet jejich podílů představuje vlastnictví předmětné budovy jako celku, musí být předmětem spoluvlastnictví podle zákon o vlastnictví bytů také pouze jedna budova. Zákon při výkladu pojmu, co se rozumí budovou, jejíž spoluvlastnictví a vlastnictví bytu nebo nebytového prostoru v ní může osoba podle tohoto zákona nabýt, nepřipouští, že budovou se rozumí i soubor budov, v nichž se vymezují jednotky a společné části jako v jediné věci. Není tedy možné při vymezování jednotek prohlášením vlastníka podle paragrafu 4 zákona o vlastnictví bytů nakládat současně s více budovami jako s jednou budovou. V souboru samostatných budov nelze vymezit jednotky a společné části domu tak, že např. k bytu v jedné budově přináleží spoluvlastnický podíl na společných částech domu ve zbývajících budovách. Byty a nebytové prostory se spoluvlastnickým podílem na společných částech domu lze vymezit prohlášením vlastníka vždy a pouze v jedné budově, která je samostatnou věcí v právním smyslu.

Budovy: Nadzemní stavby s obvodovými stěnami a střechou

Podle katastrálního zákona se budovou rozumí nadzemní stavba (musí alespoň částí svého obvodu vystupovat nad terén) spojená se zemí pevným základem, která má obvodové stěny a střešní konstrukci. Nemusí se přitom jednat pouze o budovu trvalou. V katastru se eviduje i budova, která je kolaudována jako stavba dočasná, určená k užívání například na dobu 10 let. V katastru se neevidují drobné stavby (viz paragraf 139b zákona č. 50/1976 Sb., stavební zákon), i když svým charakterem jsou budovou. Stejně tak jako byty a nebytové prostory se budovy evidují v katastru už i jako rozestavěné. Paragraf 27 písm. l katastrálního zákona rozumí rozestavěnou budovou objekt v takovém stupni rozestavěnosti, že již je patrné stavebně technické a funkční uspořádání prvního nadzemního podlaží, pokud jí dosud nebylo přiděleno číslo popisné nebo evidenční, a u budovy, které se číslo popisné ani evidenční nepřiděluje, pokud na ni nebylo dosud vydáno kolaudační rozhodnutí. Taková budova již je, jak mnohokrát i ve svých rozsudcích vyjádřil Nejvyšší soud, samostatnou věcí v právním smyslu, tzn., že je již předmětem občanskoprávních vztahů (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu 20 Cdo 931/99 "pro posouzení okamžiku vzniku stavby jako věci je - nejde-li o některou z tzv. speciálních staveb, jako jsou např. stavby podzemní, stavby pro energetiku a dopravu, důlní díla apod. - rozhodný okamžik, v němž je stavba vybudována minimálně do takového stadia, od něhož počínaje všechny další stavební práce směřují již k dokončení takto druhově i individuálně určené věci. Tímto okamžikem je u nadzemních staveb stav, kdy je již jednoznačně a nezaměnitelným způsobem patrno alespoň dispoziční řešení prvního nadzemního podlaží; od tohoto okamžiku, kdy se již vytvořila i vlastnická práva ke stavbě, jsou pro ně veškeré další stavební práce bezvýznamné, neboť vše, co následně ke stavbě přiroste, stává se její součástí a vlastnicky náleží tomu, komu patřila stavba jako věc v okamžiku jejího vzniku").

Jenom základy nestačí. Samotné základy, podezdívka nebo základová deska, např. budoucího rodinného domku, není rozestavěnou budovou, která by již mohla být evidována v katastru nemovitostí a také není, jak bylo uvedeno výše, ani věcí v právním smyslu. Ke stavbě v takovém stupni rozestavěnosti není proto možné např. platně zřídit zástavní ani jiné věcné právo. Je zapotřebí upozornit, že zástavní právo v takovémto případě nevznikne, i když katastrální úřad tuto "základovou desku" do katastru jako rozestavěnou budovu zapíše. Vlastník totiž v souladu s paragrafem 5 odst. 5 katastrálního zákona vedle stavebního povolení a geometrického plánu předložil katastrálnímu úřadu též své čestné prohlášení, že budova je budovou rozestavěnou ve smyslu paragrafu 27 písm. l) katastrálního zákona, a na základě návrhu na vklad k ní do katastru zástavní právo vloží. Zástavní právo však vkladem právně nevzniklo, protože zástava dosud jako věc neexistuje. Přitom je současně nutné zdůraznit, že příčinou neexistence zástavy není postup katastrálního úřadu, nýbrž postup osoby, která mu poskytla listiny s vadnými údaji. Ve vazbě na nebezpečí neexistence zástavy, která v uvedeném případě právně nevznikne, je příhodné zmínit činnost bank, z nichž některé usilují o to, aby jejich klienti s nimi uzavírali zástavní smlouvy pro zřízení zástavního práva k budovám, které dosud s ohledem na stav výstavby právně nesplňují ukazatele rozestavěné budovy. Vystavují se tím riziku, že v případě nesplácení pohledávky nebude moci dojít k realizaci zástavního práva zapsaného v katastru, protože dlužník určovací žalobou u soudu dosáhne toho, že soud rozhodne, že zástavní právo na předmětné budově nevázne, protože v době uzavření smlouvy ani v době vkladu zástavního práva do katastru nemovitostí budova jako předmět v právním smyslu neexistovala.

Podobné riziko hrozí i u zřizování věcných práv k rádoby rozestavěným bytům a nebytovým prostorům. I v těchto případech se banky nebrání uzavřít s klientem zástavní smlouvu pro zřízení zástavního práva k rozestavěnému bytu, který dosud neexistuje, protože klient, který chce stavět nový byt formou vestavby na základě smlouvy o výstavbě ve stávajícím domě, např. na půdě, má v době uzavírání zástavní smlouvy zatím v ruce pouze stavební povolení a smlouvu o výstavbě, ale s výstavbou bytu dosud nezačal. Na to, aby mohlo být řádně k rozestavěnému bytu zřízeno zástavní právo, musí již tento byt, i když jako rozestavěný, existovat. To znamená, že musí podle paragrafu 2 písm. c) zákona o vlastnictví bytů existovat již místnost nebo soubor místností, které podle stavebního povolení budou určeny po dokončení výstavby k bydlení. Pokud tomu tak není, neexistuje rozestavěný byt jako zástava a pak zástavní právo platně vzniknout nemůže. Podobně vše samozřejmě platí i pro všechna ostatní věcná práva. Pokud budova, byt nebo nebytový prostor jako předmět občanskoprávních vztahů dosud neexistují (nebylo dokonce vydáno ani příslušné rozhodnutí stavebního úřadu), nemohou k nim vzniknout platně ani věcná práva, i kdyby byla vložena do katastru nemovitostí.

Údaje o využití pozemku: Dálnice, vodní nádrž nebo rekreační plocha

Pokud tak nestanoví obecně závazný předpis, jiné stavby než výše uvedené se v katastru neevidují. V katastru nelze zaměňovat evidenci staveb s údaji o způsobu využití pozemku. Při nahlédnutí do katastru lze zjistit, že u jednotlivých pozemků (parcel) je uveden údaj, například vodní nádrž umělá, dálnice, silnice, dráha, anebo sportoviště a rekreační plocha. Z uvedených údajů může někdo nabýt dojmu, že jde o jiné stavby zapsané do katastru. Tyto údaje však nepředstavují skutečnost, že v katastru jsou evidovány uvedené stavby jako předměty vlastnictví a jiných práv, ale že dotčený pozemek je uvedeným způsobem využíván. Že je využíván jako dálnice, silnice, dráha či sportoviště. Přitom, je-li například silnice vystavěna na pozemku jiného vlastníka, než je vlastní silnice, je v katastru evidován pouze dotčený pozemek se způsobem využití silnice a s údajem o vlastníku pozemku. Vlastník silnice pořízené na pozemku jiného vlastníka v katastru evidován není, protože silnice jako stavba, byť by byla nemovitostí, se v katastru neeviduje. Pro úplný výčet dokreslující, že obecně závazný předpis může rozsah do katastru zapisovaných staveb změnit, nelze zapomenout na ustanovení paragrafu 20 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění zákona č. 20/2004 Sb. Podle tohoto ustanovení budou ode dne jeho účinnosti, tj. ode dne 1. 1. 2007, předmětem evidování v katastru rovněž přehrady, hráze, jezy, stavby, které se k plavebním účelům zřizují v korytech vodních toků nebo na jejich březích, stavby k využití vodní energie a stavby odkališť, pokud jsou spojeny se zemí pevným základem.

Věcná a jiná práva: Zástavní či předkupní

Součástí katastru je dále evidence vlastnických a rovněž evidence jiných věcných práv k nemovitostem evidovaným v katastru (zástavní právo, právo odpovídající věcnému břemenu, předkupní právo s věcnými účinky) podle paragrafu 1 odst. 1 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, včetně podzástavního práva (viz paragraf 173 odst. 2 občanského zákoníku). Dále je to evidence dalších práv podle paragrafu 2 odst. 4 výše citovaného zákona o zápisech vlastnických a jiných práv k nemovitostem (například příslušnost organizačních složek státu a státních organizací hospodařit s majetkem státu, právo trvalého užívání nemovitostí, správa nemovitostí ve vlastnictví státu, svěřená správa nemovitostí hlavního města Prahy městským částem hl. m. Prahy a svěřená správa nemovitostí statutárních měst jejich městským částem, správa nemovitostí ve vlastnictví obcí, příslušnost k organizační složce právnické osoby, pokud je zapsána v obchodním nebo jiném zákonem stanoveném rejstříku a vedoucí této organizační složky je oprávněn nakládat s nemovitostí evidovanou v katastru jménem právnické osoby, k níž organizační složka přísluší). Vedle výše uvedených práv se v katastru nemovitostí eviduje i správa nemovitostí ve vlastnictví krajů a právo hospodařit s majetkem státu (viz zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů), byť takové zápisy do katastru nejsou upraveny výslovně žádným právním předpisem. Je použito pouze analogie s evidencí správy majetku státu a správy majetku obcí a analogie s evidencí příslušnosti hospodařit s majetkem státu. Chci zdůraznit, že nájem a výpůjčka nemovitostí se v katastru neevidují. Pro úplnost lze dodat, že součástí katastru je rovněž evidence dalších skutečností podle povahy evidované věci, které jsou podle katastrálního zákona obsahem katastru.

Vlastníci: Povinné údaje

O vlastnících a jiných osobách oprávněných z práv, která se zapisují do katastru (dále jen "jiný oprávněný"), se v katastru evidují tyto údaje: název, adresa sídla a identifikační číslo právnické osoby, a jméno, příjmení, rodné číslo a adresa trvalého pobytu fyzické osoby. Pokud fyzické osobě nebylo přiděleno rodné číslo, nahradí se tento údaj šestimístným číslem vytvořeným z data narození obdobně jako prvních šest číslic rodného čísla (viz paragraf 8 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon č. 344/1992 Sb., ve znění zákona č. 89/1996 Sb.). Adresy vlastníků a jiných oprávněných se do katastru zapisují s údaji a ve tvarech, které jsou v souladu s metodikou tvorby doručovacích adres standardů informačního systému veřejné správy, tj. do formy doručovací adresy podle algoritmu daného standardy ISVS k prostorové identifikaci č. IS03/ /2001. V adrese vlastníků a jiných oprávněných se do katastru zapisují tyto údaje (datové prvky):

název obce,

název části obce,

název městské části, resp. městského obvodu,

název ulice a veřejného prostranství,

číslo popisné nebo číslo evidenční,

číslo orientační, poštovní směrovací číslo,

dodací (adresní) pošta,

název okresu,

název státu.

Z uvedeného je zřejmé, proč katastrální úřady zapisují adresu vlastníka a jiného oprávněného v jiném tvaru a dokonce i s dalšími chybějícími prvky adresy, které v listinách, které jsou podkladem k zápisu, uvedeny nebyly, a také proč katastrální úřad adresu sídla právnické osoby eviduje úplnou, se všemi výše uvedenými prvky, i když v obchodním rejstříku v zapsané adrese sídla právnické osoby všechny uvedeny nejsou. Nově zapisované adresy vlastníků a jiných oprávněných v katastru jsou, jak bylo výše uvedeno, v souladu s metodikou tvorby doručovacích adres standardů informačního systému veřejné správy doplňované o chybějící údaje s využitím informačního systému UIR-ADR - zejména funkce ověřování adresy a souboru "Abecední seznam obcí.doc", který obsahuje seznam částí obcí a obcí a jim přiřazená PSČ, popřípadě publikace Abecední seznam obcí a jejich částí a poštovních směrovacích čísel. Katastrální úřady v žádném případě sídlo uvedené u právnické osoby v obchodním rejstříku v katastru nemění. Pouze evidují adresu sídla právnické osoby se všemi povinnými údaji doručovací adresy podle standardů informačního systému veřejné správy.

Zápisy do katastru

Uvedená vlastnická a jiná věcná práva se zapisují do katastru vkladem a záznamem. Ostatní práva a oprávnění se do katastru zapisují způsobem obdobným záznamu. Změny dalších údajů o nemovitostech se do katastru vyznačí způsobem zápisu, který nemá zvláštní název. Prostě se zapíší.

Vklad práva do katastru: Geometrický plán a někdy plná moc

Územní působnost. Návrhy na vklad je nutné předkládat vždy místně příslušnému katastrálnímu úřadu a v rámci jeho organizační struktury příslušnému katastrálnímu pracovišti. Místní příslušnost katastrálního úřadu vychází z jeho územní působnosti stanovené v příloze č. 2 zákona č. 359/1992 Sb., ve znění zákona č. 175/ /2003 Sb. Územní obvody katastrálních pracovišť, ve kterých vykonávají působnost příslušného katastrálního úřadu tak, jak byl stanoven ředitelem příslušného katastrálního úřadu, jsou zveřejněny v částce 3 Sbírky zákonů pod č. 10/2004 Sb.

Jsou-li předmětem smlouvy nebo dohody nemovitosti evidované v obvodu dvou a více katastrálních úřadů, předkládají se samostatné návrhy na vklad s touto smlouvou nebo dohodou u jednotlivých katastrálních úřadů u příslušných katastrálních pracovišť.

V případě, kdy předmětem řízení o povolení vkladu je směna nemovitostí evidovaných v obvodu dvou a více katastrálních úřadů, je příslušný ten z nich, jemuž byl návrh na vklad doručen dříve (paragraf 34 odst. 2 vyhlášky č. 190/ /1996 Sb.). Obdobně se postupuje u řízení o povolení vkladu, jehož předmětem je vypořádání společného jmění manželů nebo zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví nemovitostí evidovaných v obvodu dvou a více katastrálních úřadů. Je-li předmětem řízení o povolení vkladu vznik, změna či zánik věcného břemene, jehož předmětem jsou nemovitosti evidované v obvodu dvou a více katastrálních úřadů, je příslušný ten z nich, kterému byl návrh na vklad doručen dříve.

V rámci územní působnosti jednoho katastrálního úřadu k řízení o povolení vkladu, jehož předmětem je vznik, změna či zánik práva na základě právního úkonu, jehož předmětem jsou nemovitosti evidované v obvodu dvou a více katastrálních pracovišť jednoho katastrálního úřadu, je místně příslušné to katastrální pracoviště, kterému byl návrh na vklad doručen dříve.

Výjimky a řízení o povolení vkladu. Zápis práva vkladem má konstitutivní účinky, tzn., že věcné právo vkladem do katastru vzniká. Katastrální úřad zapíše vkladem právo do katastru na základě svého pravomocného rozhodnutí o povolení vkladu práva do katastru. Právní účinky vkladu vznikají zpětně ke dni podání návrhu na vklad účastníky právního úkonu nebo některého z nich příslušnému katastrálnímu úřadu. Proto skutečnosti, které katastrální úřad podle paragrafu 5 odst. 1 zákona o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem zkoumá před svým rozhodnutím o povolení vkladu, posuzuje ke dni podání návrhu na vklad.

Při řízení o povolení vkladu práva se katastrální úřad řídí správním řádem s několika výjimkami, které stanoví už citovaný zákon o zápisech. Mezi uvedené výjimky náleží skutečnost, že katastrální úřad nemůže sám o své vůli zahájit řízení o povolení vkladu. Toto řízení je zahájeno vždy dnem doručení návrhu na vklad příslušnému katastrálnímu úřadu. Další výjimkou je okruh účastníků řízení. Účastníky vkladového řízení jsou pouze účastníci právního úkonu, který je přílohou návrhu na vklad a podle kterého má být právo do katastru vloženo. Třetí výjimkou je povinnost katastrálního úřadu zastavit řízení i v případě, že navrhovatel ve stanovené přiměřené lhůtě na výzvu katastrálního úřadu neodstraní nedostatky návrhu. Povinné náležitosti návrhu na vklad jsou stanoveny v paragrafu 4 zákona o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem.

Přílohy návrhu. Vlastní návrh musí obsahovat označení katastrálního úřadu a jeho katastrálního pracoviště, kterému je návrh určen, jméno, příjmení, rodné číslo, adresu trvalého pobytu fyzických osob (pokud rodné číslo nebylo fyzické osobě přiděleno, uvede se datum jejího narození) nebo název, sídlo a identifikační číslo právnických osob a označení práv, která mají být do katastru zapsána. Katastrální úřad je návrhem účastníků vázán a rozhoduje o povolení vkladu pouze těch práv, která jsou v návrhu uvedena. Pokud si účastníci podle přiložené smlouvy mezi sebou sjednali i další věcná práva v návrhu na vklad neuvedená, katastrální úřad k nim nepřihlíží.

K návrhu na vklad, který musí být písemný, je nutné podle paragrafu 4 odst. 4 katastrálního zákona přiložit:

listinu (smlouvu, dohodu, prohlášení) v počtu dva plus počet účastníků řízení, na základě které má být právo vloženo do katastru; je-li předmětem vkladu reálně oddělená část pozemku geometrickým plánem, je tento plán nedílnou součástí listiny, jedná-li se o návrh vkladu práva odpovídajícího věcnému břemenu k části pozemku, je přílohou listiny geometrický plán pro grafické vyjádření rozsahu práva, které omezuje vlastníka pozemku ve prospěch jiného, je-li účastník smlouvy zastoupen zmocněncem, měla by být i jeho plná moc připojena ke každému vyhotovení listiny,

plnou moc (procesní), je-li některý z účastníků zastoupen v řízení před katastrálním úřadem zmocněncem,

výpis z obchodního rejstříku nebo jiného zákonem určeného rejstříku, pokud je účastníkem řízení právnická osoba, jejíž vznik je podmíněn zápisem do takového rejstříku, nebo úředně ověřený opis (kopie) takového výpisu,

listinu (originál nebo ověřený opis, kopie listiny) prokazující oprávnění vlastníka nebo jiné osoby oprávněné z právního vztahu nakládat s předmětem právního úkonu, jehož právní účinky nastaly před 1. lednem 1993,

úředně ověřený překlad listiny, na základě které má být zapsáno právo do katastru, pokud tato listina není sepsána v českém jazyce; tento překlad musí být připojen ke každému vyhotovení listiny,

další přílohy, kterými navrhovatel dokládá skutečnosti, které katastrální úřad zkoumá podle paragrafu 5 odst. 1 zákona o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem v řízení o povolení vkladu, například územní rozhodnutí o dělení nebo scelení pozemků podle paragrafu 32 odst. 1 písm. e) stavebního zákona nebo jiné opatření, ze kterého je zřejmý souhlas stavebního úřadu s rozdělením pozemku podle paragrafu 32 odst. 2 písm. e) stavebního zákona a paragrafu 3 odst. 8 vyhlášky č. 132/ /1998 Sb., souhlas soudu s právním úkonem zákonného zástupce nebo opatrovníka podle paragrafu 28 občanského zákoníku, souhlas Ministerstva financí s bezúplatným převodem nemovitosti v majetku státu podle paragrafu 22 odst. 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a o jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.

Vyznačení ve spisu. Katastrální úřad skutečnosti, které podle paragrafu 5 odst. 1 zákona o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem zkoumá v řízení o povolení vkladu práva před svým rozhodnutím, zkoumá, jak bylo výše uvedeno, vždy ke dni podání návrhu na vklad. Ke skutečnostem, které nastaly po tomto dni (například k usnesení soudu o předběžném opatření, kterým soud omezuje vlastníka v dispozičních právech s nemovitostí, ale které bylo vykonatelné až druhý den po podání návrhu na vklad), třebaže dosud nebylo o povolení vkladu rozhodnuto, katastrální úřad nepřihlíží a vklad povolí. Podobně nepřihlíží k souhlasu soudu k právnímu úkonu podle paragrafu 28 občanského zákoníku, který byl vydán až po podání návrhu na vklad, a po přezkoumání skutečností návrh na vklad zamítne, jako by mu předmětný souhlas nebyl vůbec předložen.

Katastrální úřad, pokud při svém rozhodování zjistí, že návrh na vklad je z pohledu jeho zkoumání bezvadný, rozhodne o povolení vkladu práva. Ve většině případů toto kladné rozhodnutí pouze vyznačí ve spisu. Vyznačením ve spisu je toto rozhodnutí pravomocné a katastrální úřad do 30 dnů provede vklad práva do katastru. Proti kladnému rozhodnutí není přípustný žádný opravný prostředek, ani žaloba ve správním řízení.

Zamítnutí. Při zamítnutí návrhu na vklad katastrální úřad v zamítavém rozhodnutí uvádí poučení tohoto obsahu: "Proti tomuto rozhodnutí je možné podle paragrafu 5 odst. 4 zákona č. 265/1992 Sb., v platném znění, podat opravný prostředek. Je zapotřebí zdůraznit, že podle čl. XXV bod 1 zákona č. 151/2002 Sb. je namísto tohoto opravného prostředku přípustná žaloba podle páté části občanského soudního řádu ke Krajskému (Městskému) soudu v ......... ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí." Proti zamítavému rozhodnutí lze podle paragrafu 244 odst. 2 občanského soudního řádu podat žalobu do dvou měsíců ode dne jeho doručení účastníkům řízení. Jestliže tedy nebude podána žaloba k soudu, rozhodnutí o zamítnutí vkladu nabude podle právního názoru Českého úřadu zeměměřického a katastrálního právní moci uplynutím dvou měsíců ode dne jeho doručení účastníkům řízení. Pokud oprávněná osoba podle paragrafu 246 odst. 1 občanského soudního řádu podá žalobu k příslušnému krajskému soudu, aby soud povolil vklad práva do katastru nemovitostí, bude řízení o povolení vkladu završeno, až

rozhodnutí o zamítnutí vkladu nabude právní moci tím, že bude vydán pravomocný rozsudek soudu, kterým soud podle paragrafu 250i občanského soudního řádu žalobu zamítne nebo ji podle paragrafu 250h občanského soudního řádu odmítne; v takovém případě katastrální úřad po doručení pravomocného rozhodnutí soudu o zamítnutí žaloby nebo odmítnutí žaloby ukončí v katastru řízení o povolení vkladu a odstraní plombu, nebo soud rozhodne podle paragrafu 250j občanského soudního řádu ve věci samé a toto rozhodnutí, které nahradí rozhodnutí katastrálního úřadu v rozsahu, v jakém bude rozsudkem dotčeno, nabude právní moci; katastrální úřad provede vklad do 30 dnů ode dne doručení pravomocného rozhodnutí, kterým soud rozhodne ve věci samé a odstraní plombu.

Podání žaloby ve věci vkladu práva do katastru nemovitostí

Pro podání žaloby platí podle části páté občanského soudního řádu několik hlavních zásad:

Žalobu lze podat v případě, nabylo-li rozhodnutí katastrálního úřadu o vkladu právní moci (paragraf 244 odst. 1 občanského soudního řádu) nebo odkázal-li katastrální úřad podle zvláštního právního předpisu účastníky právního vztahu s jejich nároky na řízení před soudem (paragraf 244 odst. 2 občanského soudního řádu).

K podání žaloby je oprávněn ten, kdo tvrdí, že byl dotčen na svých právech rozhodnutím katastrálního úřadu o vkladu práva do katastru nemovitostí, tedy nikoliv pouze účastníci řízení o povolení vkladu podle paragrafu 4 odst. 1 zákona o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem.

Žaloba musí obsahovat náležitosti podle paragrafu 246 odst. 2 a 3 občanského soudního řádu.

Žaloba musí být podána ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí katastrálního úřadu (paragraf 247 odst. 1 občanského soudního řádu); skutečnost o podané žalobě zapíše katastrální úřad na základě oznámení soudu nebo ohlášení žalobce doloženého kopií podané žaloby potvrzené podatelnou soudu k dotčené nemovitosti v katastru nemovitostí.

Žaloba je nepřípustná, jestliže žalobce nevyužil v řízení před katastrálním úřadem řádné opravné prostředky.

Podání žaloby nemá odkladný účinek na právní moc ani na vykonatelnost rozhodnutí katastrálního úřadu.

Soud odloží vykonatelnost nebo právní moc rozhodnutí katastrálního úřadu na žádost žalobce z důvodů uvedených v paragrafu 248 odst. 2 občanského soudního řádu; katastrální úřad vyznačí tuto skutečnost na základě rozhodnutí soudu u dotčené nemovitosti v katastru nemovitostí.

Účastníky řízení jsou žalobce (viz bod 1) a ti, kdo byli účastníky v řízení před katastrálním úřadem. Katastrální úřad není účastníkem tohoto soudního řízení.

Návrh, o němž rozhodl katastrální úřad, nesmí být v průběhu řízení před soudem změněn.

Soudní poplatek za žalobu ve věcech vkladu práva činí 2500 Kč. Stejnopis žaloby soud doručí katastrálnímu úřadu, který o věci (o povolení vkladu) rozhodl.

Rozhodnutí soudu o žalobě

Soud v řízení podle části páté občanského soudního řádu může rozhodovat jen o tom, co bylo předmětem řízení katastrálního úřadu ukončeného jeho rozhodnutím o vkladu práva do katastru nemovitostí na základě podaného návrhu na vklad účastníky řízení. Soud nepřezkoumává rozhodnutí katastrálního úřadu, ale rozhoduje o otázce soukromoprávní povahy, tj. zda účastníci právního úkonu měli právo na to, aby byl povolen vklad práva na základě tohoto právního úkonu. Z toho vyplývá, že katastrální úřad, který o věci rozhodl, nemůže být v takovém řízení pasivně legitimovaným účastníkem. Věcně legitimováni v daném řízení u soudu jsou pouze účastníci řízení před katastrálním úřadem, tzn. všichni účastníci daného právního úkonu. Soud v řízení o žalobě podané podle paragrafu 244 a násl. občanského soudního řádu, jak vyplývá z dosud vydaných rozhodnutí příslušných krajských soudů (Městského soudu v Praze) ve věci rozhodování o povolení vkladu práva do katastru, nezkoumá podmínky pro povolení vkladu k jinému okamžiku než ke dni, kdy byl návrh na vklad podán u katastrálního úřadu. V tomto řízení soud správnost rozhodnutí katastrálního úřadu posuzuje jen z těch hledisek, kterými se při rozhodování o vkladu řídí katastrální úřad, tj. z hledisek taxativně vypočtených v ustanovení paragrafu 5 odst. 1 písm. a) - g) zákona o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem.

Soud žalobu zamítne, dospěje-li k závěru, že o vkladu práva katastrální úřad rozhodl správně.

Soud rozhodne ve věci samé rozsudkem, dospěje-li k závěru, že o vkladu práva má být rozhodnuto jinak, než rozhodl katastrální úřad. Rozsudek nahrazuje rozhodnutí katastrálního úřadu v takovém rozsahu, v jakém je rozsudkem soudu dotčeno. Zastaví-li soud řízení o žalobě z jiných důvodů, než je zpětné vzetí návrhu na vklad, nebo odmítne-li žalobu nebo zamítne-li žalobu, zůstává rozhodnutí katastrálního úřadu nedotčeno.

Záznam práva do katastru

Ohlášení vzniku, změny nebo zániku práva je nutné předkládat vždy místně příslušnému katastrálnímu úřadu a v rámci jeho organizační struktury příslušnému katastrálnímu pracovišti. Záznam je úkon katastrálního úřadu, který nemá vliv na vznik, změnu nebo zánik právního vztahu. Do katastru se zapisují vlastnická a jiná věcná práva, která vznikla, změnila se nebo zanikla:

ze zákona,

rozhodnutím státního orgánu (soudu, pozemkového úřadu, okresního úřadu apod.),

příklepem licitátora ve veřejné dražbě,

na základě právní skutečnosti nebo jednostranného právního úkonu (narovnání, vydržení, přírůstek, zpracování, zánik právnické osoby bez likvidace, postavením budovy, domu s jednotkami nebo jednotlivé jednotky formou nástavby, vestavby nebo přístavby),

na základě smlouvy a jiné listiny o přechodu vlastnického práva k nemovitostem podle paragrafu 19 zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.

Záznamem vlastnická a jiná věcná práva nevznikají.

Do katastru nemovitostí se tato práva zapisují na základě listin, které podle zvláštních předpisů potvrzují nebo osvědčují právní vztahy k nemovitostem (paragraf 7 zákona o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem a paragraf 36 výše uvedené vyhlášky č. 190/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů),

předložených příslušnými státními orgány přímo k zápisu do katastru,

Přiložených k ohlášení vlastníka či jiného oprávněného.

Pokud se nejedná o listinu, která je podle zvláštního předpisu označena za veřejnou listinu nebo která je vyhotovena oprávněným orgánem při výkonu soudní moci, státní správy nebo samosprávy, musí být podpisy na listinách pro zápis do katastru záznamem ověřeny některým z následujících způsobů (paragraf 36 odst. 9 vyhlášky č. 190/1996 Sb., ve znění vyhlášky č. 179/1998 Sb.):

podpisy na listině jsou úředně ověřeny,

listina byla sepsána notářským zápisem,

právnická osoba předložila podpisový vzor shodný s podpisem na listině,

vlastník nebo jiný oprávněný uzná pravost svého podpisu před katastrálním úřadem.

Zápis poznámkou

Zápis poznámkou nemá vliv na vznik, změnu nebo zánik práva k nemovitostem. Má pouze signalizační charakter a upozorňuje, že o nemovitosti bylo zahájeno určité řízení, anebo že vlastník nemovitosti má určité omezení dispozičních práv. Poznámka sama o sobě vlastníka v jeho dispozicích s dotčenou nemovitostí neomezuje. Omezení vlastníka je přímo založeno rozhodnutím soudu (např. usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitosti a o nařízení výkonu rozhodnutí prodejem podniku, usnesení o dražební vyhlášce o prodeji nemovitosti, usnesení o povolení ochranné lhůty v konkurzním řízení, usnesení o prohlášení konkurzu, usnesení o nařízení předběžného opatření, usnesení o nařízení exekuce), rozhodnutím příslušného orgánu (např. oznámení o uzavření smlouvy o provedení dražby nedobrovolné, exekuční příkaz) nebo vzniká na základě právního úkonu (na základě návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitosti a zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitosti, na základě podaného žalobního návrhu, kterým se navrhovatel domáhá, aby soud vydal takové rozhodnutí týkající se nemovitostí evidovaných v katastru, na jehož základě by mohl být proveden záznam do katastru podle paragrafu 7 zákona o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem).

Plomba

Katastrální úřad tzv. plombou vyznačí v katastru podle paragrafu 12 odst. 1 zákona o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem nejpozději následující pracovní den po doručení listiny skutečnost, že právní vztahy jsou dotčeny změnou. Plomba je pouze upozorněním, že katastrálnímu úřadu byla doručena listina, která se týká právních vztahů k dotčené nemovitosti. Plomba, která se v katastru vyznačuje písmenem "P" u každé listinou dotčené nemovitosti, neomezuje vlastníka v nakládání s touto nemovitostí. Plomba je u dotčené nemovitosti vyznačena pouze do doby, než je změna v právních vztazích či u zápisu poznámkou podle uvedené listiny zapsána do katastru.

Lhůty pro zápis

Stále diskutovanou otázkou u veřejnosti je doba, do níž musí katastrální úřad rozhodnout o povolení vkladu, a také otázka, kolik dnů má na vlastní zápis práva do katastru. Doba pro rozhodování je dána správním řádem, tzn. rozhodnout by měl katastrální úřad do třiceti dnů, ve složitějších případech do šedesáti dnů. Vložit právo do katastru pak musí podle paragrafu 43 vyhlášky č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., ve znění zákona č. 210/1993 Sb., a zákona č. 90/1996 Sb. a zákona č. 344/1992 Sb., ve znění zákona č. 89/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, do 30 dnů po pravomocném rozhodnutí katastrálního úřadu.

Záznam je katastrální úřad povinen podle paragrafu 5 odst. 3 písm. b) katastrálního zákona provést do třiceti dnů po doručení listiny potvrzující nebo osvědčující právní vztahy. Poznámku je povinen provést podle paragrafu 5 odst. 3 písm. c) katastrálního zákona do třiceti dnů po doručení listiny způsobilé k vyznačení poznámky v katastru.

Škoda, že se mezi veřejností málo diskutuje o tom, jaká podání, rozuměno co do kvality, jsou katastrálním úřadům doručována. Podání, včetně návrhů na vklad, a k nim přiložené listiny neobsahují v mnoha případech zákonem předepsané náležitosti. Například katastrálnímu pracovišti Praha-město je neúplných a chybných podání doručováno až 70 %. Při přibližně 55 tisících přijatých návrhů na vklad za rok to znamená, že 38,5 tisíce podaných návrhů na vklad neobsahuje zákonem předepsané náležitosti nebo přiložená listina k návrhu na vklad není z hlediska skutečností posuzovaných katastrálním úřadem perfektní. Ne ve všech případech katastrální úřad přerušuje řízení a současně zasílá navrhovateli písemnou výzvu o doplnění podání. Nejčastěji se problém řeší telefonicky, a řízení se tudíž nepřerušuje. Pokud by katastrální úřad při každé i telefonické výzvě o doplnění musel přerušit řízení, jeho další činnost by na základě velkého počtu vadných podání byla téměř ochromena a jeho náklady by rovněž neúměrně vzrůstaly. Mimo jiné, v průběhu rozhodovacího řízení je nutné vzít spis s návrhem na vklad z důvodu jeho doplňování několikrát do ruky, což většinou představuje znovu v něm uvedené listiny pročítat. Smutné přitom je, že práci katastrálnímu úřadu neulehčí ani takoví klienti, jako jsou někteří developeři, kteří sice podávají katastrálnímu úřadu ročně stovky návrhů na vklad, avšak nedokážou věnovat náležitostem návrhu takovou péči, aby mohlo být o návrhu na vklad bezproblémově rozhodnuto a následně právo vloženo.

Informační systém katastru a dálkový přístup k jeho údajům

V průběhu své jedenáctileté existence byl katastr jako informační systém stále zdokonalován. V roce 2001 byl katastr převeden do nového informačního systému katastru nemovitostí (ISKN). Díky tomuto systému je dnes mimo jiné zájemcům umožněno nahlížet do katastru dálkovým přístupem. Ten umožňuje získávat údaje z katastru pro celé území České republiky prostřednictvím internetu. Od začátku letošního roku Český úřad zeměměřický a katastrální vykonává správu centrální databáze katastru a poskytuje údaje katastru prostřednictvím internetu. Je možné získat údaje o evidovaných nemovitostech, bytech a nebytových prostorech v různých účelových sestavách, jako jsou např. informace o parcele, informace o budově, informace o jednotce, dále lze získat výpis z katastru nemovitostí, včetně částečného, přehled vlastnictví, informace o průběhu řízení, zobrazení přehledové mapy hranic okresů České republiky a přehledové mapy hranic katastrálních území (v rámci jednoho okresu a jeho okolí) a katastrální mapu zvoleného výřezu katastrálního území (v katastrálním území, ve kterém je již digitální katastrální mapa). Uvedené sestavy jsou formálně i věcně naprosto shodné s dokumenty vydanými katastrálním úřadem, mají však výlučně informativní charakter a nelze je prozatím použít jako veřejné listiny ve smyslu paragrafu 22 katastrálního zákona.

On-line databáze. Údaje poskytované dálkovým přístupem jsou naprosto aktuální, neboť centrální databáze katastru, na kterou je dálkový přístup napojen, je průběžně (on-line) udržována prostřednictvím datové sítě ČÚZK, v souladu s lokálními databázemi katastrálních úřadů v intervalu maximálně 2 hodin (bližší informace viz www.cuzk.cz). Tyto údaje, i když nejsou veřejnými listinami, lze plně využít jako jeden z podkladů pro sepsání smlouvy nebo jiné listiny, popřípadě ke kontrole aktuálnosti dříve vyhotoveného výpisu z katastru nemovitostí, jako veřejné listiny, která je podkladem pro sepsání listiny (smlouvy, dohody, prohlášení vlastníka o vymezení jednotek v domě apod.) nebo je přílohou žádosti správnímu orgánu o vydání např. stavebního povolení, přihlášení k trvalému pobytu v domě ve vlastnictví, spoluvlastnictví žadatele apod. Dálkového přístupu využívají i pracovníci katastrálních pracovišť katastrálních úřadů mimo jiné k tomu, aby poskytli žadateli, který nemá přístup k internetu, požadované informace ve formě "Tiskového výstupu informativního charakteru".

Elektronická značka a časové razítko. Na konci července tohoto roku nabyla účinnosti novela zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů, kterou se zavádí institut elektronické značky, elektronického časového razítka a současně se v paragrafu 11 stanoví, že "písemnosti orgánů veřejné moci v elektronické podobě označené elektronickou značkou založenou na kvalifikovaném systémovém certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb nebo podepsané uznávaným elektronickým podpisem mají stejné právní účinky jako veřejné listiny vydané těmito orgány". Jakmile tedy budou výpisy z katastru nemovitostí nebo kopie z katastrálních map poskytnuté dálkovým přístupem označeny elektronickou značkou, nebude jejich charakter pouze informativní, ale budou mít již účinky jako veřejné listiny. Tuto formu poskytování údajů z katastru dálkovým přístupem, kdy bude příslušný výpis označen elektronickou značkou, budou moci, pokud bude Ministerstvem informatiky připravená novela zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, přijata, využívat notáři a držitelé poštovní licence k vydávání ověřeného výstupu z informačního systému veřejné správy. Ověřený výstup, který vydá notář, bude podle uvedeného návrhu zákona veřejnou listinou a ověřený výstup, který vydá držitel poštovní licence, bude potvrzovat pravdivost toho, co je v nich osvědčeno nebo potvrzeno, nebude-li prokázán opak.

Nahlížení do katastru. Vedle možnosti dálkového přístupu byla od počátku roku 2004 na webových stránkách ČÚZK zpřístupněna aplikace "Nahlížení do katastru nemovitostí", která k dnešnímu dni umožňuje získávat popisné údaje o parcelách, budovách a jednotkách (bytech a nebytových prostorech) evidovaných v katastru, včetně údajů o jejich vlastnictví, a dále informace o stavu řízení založených na příslušném katastrálním pracovišti pro účely zápisu vlastnických a jiných práv oprávněných subjektů k nemovitostem v České republice nebo pro účely potvrzování geometrických plánů.

Na rozdíl od dálkového přístupu do katastru je nahlížení přes webové stránky ČÚZK volně přístupné všem uživatelům internetu, nevyžaduje žádnou smlouvu a je bezplatné. Možnosti výstupů jsou však proti dálkovému přístupu omezené. Výpis z katastru nemovitostí a některé další výstupy uvedená aplikace neumožňuje. I tak jsem přesvědčena, že aplikaci "Nahlížení do katastru nemovitostí" se každý naučí rychle používat třeba právě proto, aby si například občas překontroloval údaje evidované v katastru u nemovitostí, které jsou v jeho vlastnictví. Věřím, že ti, co se již s danou aplikací seznámili, nebo se teprve seznámí, mi potvrdí, že je uživatelsky velmi příjemná a oproti dálkovému přístupu i rychlá.