Vinaři začnou nabízet lahůdku - vína z panenských sklizní

Milovníci vína se budou moci v nejbližších letech těšit na vína z takzvané panenské sklizně, která jsou lepší, neboť keře nemají stejně plodů jako v plné dospělosti. Do plodných let totiž postupně dorůstají vinohrady, vysázené v posledních letech. Jde o ojedinělou možnost tato vína ochutnat, protože po vstupu do Evropské unie se vinohrady již nesmějí rozšiřovat. "Úroda z panenské sklizně je noblesní, protože se projeví koncentrace minerálů, co réva saje ze země," ocenil zvláštní auru očekávané vinařské speciality ředitel Národního vinařského centra Valtice Marek Špalek. Tato instituce od roku 2000 provozuje Salon vín ČR a každoročně vybírá stovku nejlepších vín z celé země na základě nominačních výstav. Kvůli množství vína podle něj již stojí za to láhve speciálně označit.

Pro vína z panenské sklizně musí vinohradník redukovat úrodu a ponechat na keři zhruba 1,5 až dva kilogramy hroznů. Tyto takzvané zelené práce v srpnu sice sníží úrodu asi o čtvrtinu, zbylé hrozny však kvalitu doženou. Jen letos a loni se podařilo vysadit přes 3000 hektarů nových vinic, které dospějí zhruba po třech až čtyřech letech. "Silnější panenské ročníky lze tedy očekávat od roku 2006," řekl ČTK ředitel Vinařského fondu Jaroslav Machovec. Připomněl, že vinaři se při ochutnávkách vždy pochlubí, že podávané víno je z panenské sklizně. Tento fenomén podle něj také vyvolává napjaté očekávání, protože vína pěstitelé velmi o pečují a ty kvůli tomu dosahují mimořádných kvalit. Od roku 2000 se přitom v tuzemsku zvedla plocha nových vinic z 11.500 na nynějších více než 18.700 hektarů. Panenská vína se proto občas již objevují. Soupeření s kvalitními víny ze zahraničí má tuzemským vinařům umožnit rozšíření počtu keřů na hektar při nových výsadbách a tím i zvýšení plochy vinic. Zatímco dříve bylo na hektar 2600 až 2800 jedinců, nyní je to 4200 až 4600 keřů. "Vzdálenost sazenic, tedy spon výsadby, se snížil na 2,5 metru krát jeden metr," uzavřel Machovec.