Rozdílné metody pěstování na zkušební stolici

Musejí spotřebitelé skutečně změnit svůj plánovaný jídelníček na ekologické potraviny, aby žili zdravě? Jsou ekologická jablka a ekologické obilí více šetrné vůči životnímu prostředí než výrobky z konvenčního pěstování? Vědci různých studijních oborů podstatu těchto otázek pochopili. Mezi nimi také zástupci ekologických výzkumných zařízení. Jejich závěr zní: "... rozdíly vyráběných produktů zjištěné v rámci doposud sledovaných kritérií kvality (mezi ekologickým a konvenčním pěstováním) jsou spíše nepatrné". Naopak se prokázalo, že zdravá je vyvážená a mnohostranná výživa.

Senátní pracovní skupina Spolkových výzkumných ústavů ze zájmové oblasti Ministerstva na ochranu spotřebitelů, výživu a zemědělství výsledky publikovala v Situační zprávě 2003 - Hodnocení potravin z různých metod pěstování.

Doposud byly stěží vypracovány srovnatelné ekologické bilance.Ke kvalitě potraviny přispívají různé faktory. Kromě obsažených složek, hodnoty požitku a dodržení zákonných předpisů - tedy kvality výrobku v nejužším smyslu - hraje roli také kvalita procesu. Do té patří kromě jiného druh a vliv výrobního systému, zpracování a prodej. Kvalita procesu různých výrobních metod se může srovnávat pomocí ekonomických bilancí. "Ovšem pro srovnávání ekologického a integrovaného konvenčního zemědělství nebyly doposud vytvořeny. Výpovědi, které se z porovnávání získaly, lze generalizovat pouze omezeně.Psychologie je spoluhráčem

"V závislosti na osobních stupnicích hodnot je kvalita potravin u spotřebitelek a spotřebitelů vnímána individuálně rozdílně." Tento pocit hodnoty se konkretizuje v rozhodnutí o koupi. Vnímanou kvalitu potravin přitom mohou také ovlivňovat psychologické faktory. Kdo je například přesvědčen o tom, že potravina byla vyrobena způsobem zvláště šetrným vůči životnímu prostředí, může z ní mít o to větší požitek. Výrobky z trvalého zemědělství tak mohou zvýšit subjektivní kvalitu života.Spíše nepatrné rozdíly v kvalitě

Rozdíly v kvalitě bylo možné zjistit pouze u malého množství potravin. Například ekologická listová zelenina obsahuje méně dusičnanů a více zdraví podporujících sekundárních rostlinných obsažených látek. Kladný účinek zeleniny na zdraví ovšem není doložen pro produkty z ekologického zemědělství, nýbrž pro co možná nejvyšší podíl zeleniny ve stravě. Brambory, víno a obilí se prakticky neliší, pokud se týče jejich obsažených látek nebo nežádoucích reziduí. Studie, které se zabývaly hodnotou požitku, udávaly lepší výsledky pro ekologicky produkované ovoce pouze u jablek. Pokud se týče hodnoty vhodnosti, obstojí z kvalitativních důvodů lépe obilí vyprodukované konvenčním způsobem (méně plísně, lepší pekárenské vlastnosti).

Ochrana životního prostředí, potřeba plochy a energie

Ekologické zemědělství sice splňuje jedinečným způsobem mnoho kritérií ochrany životního prostředí, přesto neobstojí ekologická produkce při hodnocení podle výrobních postupů zásadně lépe než intenzivní metody.

Důsledky ekologických systémů hospodaření jsou například lepší úrodnost půdy a vyšší biodiverzita (bohatost druhů flóry a fauny) než u konvenčních způsobů pěstování. Také riziko kontaminace pitné vody a eutrofizace povrchových vod je v ekologickém zemědělství nižší. Naopak potřeba plochy pro produkci potravin je v ekologickém zemědělství vyšší. Také při dalším zpracovávání surovin se na ekologické produkty spotřebovává méně vody a energie.Bezpečnost se počítá

Konvenční potraviny jsou navzdory široce rozšířeným domněnkám zrovna tak bezpečné jako produkty z ekologické výroby. Situační zpráva poukazuje na to, že látky jedovaté pro životní prostředí a rezidua se mohou objevit v obou kategoriích výroby. V tomto případě poskytují státní kontroly, vysoké normy kvality při výrobě potravin a dobrovolné systémy bezpečnosti kvality nejvyšší možnou ochranu spotřebitele.

Tisk

Další články v kategorii

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics
ISSN: 1804-1930


Kalendář


Podporujeme utipa.info