Lidé neovlivní, kam míří daně. Zatím

Poslední dva dny mají lidé na odevzdání daňového přiznání. O tom, kam peníze odvedené státu nakonec půjdou, ale nemohou rozhodovat. To by se však do dvou let mohlo změnit.Ministerstvo spravedlnosti napsalo a do legislativní rady vlády předložilo návrh zákona, podle kterého by lidé mohli posílat jedno procento odevzdaných daní neziskovým organizacím.Podobný zákon o daňových "asignacích" již funguje na Slovensku nebo v Maďarsku, využívá ho přibližně třetina lidí.

Podle návrhu Ministerstva spravedlnosti by lidé na daňovém přiznání vyplnili navíc jednu kolonku se jménem vybrané organizace. Procento z jejich daní by poté nezamířilo do státního rozpočtu, ale přes finanční úřad na účet "neziskovky".Ta by předtím jen zaplatila tisícikorunový správní poplatek, doložila potvrzení, že nedluží daně ani sociální a zdravotní pojištění.

Šance na tři sta miliónů

Na účty neziskových organizací by mohlo díky asignacím přitéct zhruba tři sta miliónů korun, slibuje si v předkládací zprávě ministr spravedlnosti Pavel Němec. Počítá, že by kolonku se jménem organizace vyplnila zhruba třetina zaměstnanců a živnostníků.Člověk, který pracuje za minimální mzdu, by mohl odvést čtyřicet korun ročně. U lidí s vyššími příjmy by to byly stokoruny.

"Těch tři sta miliónů korun není v porovnání s dotacemi, které činí kolem miliardy korun, rozhodující částka," říká Monika Granja z Fóra dárců. "Ale díky ní by se neziskový sektor více odpoutal od státu. Mohly by častěji uspět regionální organizace."O peníze by se mohly ucházet jen organizace, které fungují déle než dva roky. Navíc by peníze musely dávat jen do veřejně prospěšných oblastí, jako je například vzdělávání, zdravotnictví, ochrana lidských práv a přírody.

"Záleží na organizaci, zda za peníze zaplatí vybudování cyklostezky nebo nájem, mzdy. Bude muset ale vždy zveřejnit, na co přesně prostředky vynaložila," tvrdí Monika Granja. Navíc budou pod kontrolou finančních úřadů.

Neziskové organizace o peníze usilují i z toho důvodu, že republiku začínají opouštět velké - především americké - nadace. Podle nich je Česko už dost bohaté, aby si svůj neziskový sektor financovalo z vlastních peněz, a míří proto do chudších států na východ.

Finance se bouří proti

O různých formách daňových asignací jednají ministerstva, církve a neziskové organizace již od roku 1994. Vždy se proti nim stavělo Ministerstvo financí. "Jde o nesystémový krok, daňová asignace je nadbytečná. Jak firmy, tak i občané mají již dnes možnost odečítat své dary pro neziskové organizace od základu daně," protestuje proti Němcovu návrhu mluvčí Ministerstva financí Marek Zeman.Navrhovaná pravidla by podle připomínek jeho resortu byla zbytečně finančně a administrativně náročná. Kontrola neziskových organizací by si podle odpůrců návrhu vyžádala nové pracovníky finančních úřadů a to by šlo proti vládnímu usnesení, že jejich počty budou naopak klesat. Navíc by o část svých příjmů přišly obce a kraje.

Ministerstvo spravedlnosti si proto netroufá odhadovat, jak velkou šanci na schválení zákon má. "Věříme ale, že nakonec bude návrh úspěšný," říká mluvčí Ministerstva spravedlnosti Petr Dimun.Problém je ale i s církvemi. Původně se jednalo o tom, že by peníze z asignací dostávaly právě ony. Nyní se s nimi nepočítá. Navíc v návrhu ministra Němce chybí i možnost, že by lidé mohli poslat peníze vysokým školám, jak je tomu například na Slovensku.

Tisk

Další články v kategorii

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics
ISSN: 1804-1930


Kalendář


Podporujeme utipa.info