Jak vnímá český spotřebitel funkční potraviny?

Přístup k funkčním potravinách i k legislativě regulující jejich pozici na trhu se zatím v jednotlivých zemích, a to i v zemích EU, odlišuje. Americká i japonská legislativa, pokud se týká funkčních potravin, je liberálnější než legislativa EU. Funkční potraviny jsou definovány jako potraviny obohacené o různé druhy přirozeně se vyskytujících složek s příznivými zdravotními účinky nebo výrobky modifikované na podporu zdraví a pro prevenci civilizačních onemocnění.

Autor provedl v r. 2003 průzkum spotřebitelské poptávky po funkčních potravinách na českém trhu u 675 respondentů. Mnoho spotřebitelů si pod pojmem funkční potraviny nedovede představit nic konkrétního, další část populace je považuje za tzv. zdravé potraviny. Téměř 75 % respondentů považuje zdravou výživu za důležitou, ale jen 45 % se podle toho chová. Zdravou výživou se více řídí ženy než muži, osoby s vyšším příjmem a osoby se vyšším vzděláním.

Byl zaznamenán významný pozitivní posun ve vývoji stravovacích zvyklostí od r. 1989, rostou i preference stravování mimo domov a spotřeba pohotových potravin. Zlepšování a udržování kvality života motivuje spotřebitele i k nákupu funkčních potravin. Objem prodeje funkčních potravin lze zvýšit pečlivým vývojem potravinářských výrobků a dobrým porozuměním preferencí cílové skupiny spotřebitelů.