Navštívili jsme… OMS Praha 10

Ing. Kamila Kaasová

Představit si, jak funguje myslivost v různých koncích naší země, ať už v horách nebo v nížinách je určitě snazší než představit si myslivost v Praze. Že ale ani tam myslivci nespí a jaké zázemí jim hlavní město poskytuje, vyprávěl jednatel Okresního mysliveckého spolku v Praze 10, pan Ing. Antonín Šíp.

Mohl byste povědět něco o historii OMS na Praze 10. Jak dlouho jste již jednatelem?

Spolekbyl založen jako ostatní po zrušení městského výboru myslivosti. Sám jsem členem od roku 1968, tedy již 36 let. Ještě před tím jsem byl registrován v mysliveckém spolku na Písecku. Funkci jednatele na OMS Praha 10 jsem přebíral před třemi lety od paní Olgy Romočukové. Původně sídlil spolek v ulici u Roháčových kasáren, odtamtud jsme se do Vršovic, poté do polikliniky v Jabloňové a nakonec jsme po několikaletém kočování zůstali zde, ve Strašnicích, spolek tu má sídlo již více než 12 let a doufáme, že to tak již zůstane.

Kolik myslivců spadá pod OMS Praha 10?

Dříve jsme bývali poměrně veliký spolek, měli jsme kolem 1150 členů. Postupem času však myslivci stárnou, odcházejí, také zvěře ubývá, takže to nové členy k nám tolik netáhne a počet klesá. Do dneška nás zůstalo 337, přesně je nás 331 platících a 6 čestných členů. Z toho 251 jsou myslivci v produktivním věku a 86 členů jsou důchodci.

Tito členové jsou rozděleni do honiteb na území Prahy 10?

Jako OMS máme 4 honitby Dubeč, Uhříněves, Křeslice a Kolovraty. Do sdružení, která tyto honitby spravují, patří přibližně 100 členů, ostatní jsou členy mimo Prahu, já sám jsem členem sdružení na Písecku. U nás je těžké se začlenit, všude jsou plné stavy. Máme tu i myslivce, kteří jsou členy ČMMJ, mají ZP a zbraň, ale nejsou v žádném sdružení a chodí na hony pouze na pozvánku. Ale myslím, že je to všude podobné.

S uznáním honiteb jste neměli potíže?

Měli, dva roky trvalo schválení honitby Uhříněves, protože sdružení z Královic stále podávalo odvolání, měli zřejmě zájem o stejné pozemky. Naštěstí již přišlo z Magistrátu rozhodnutí o uznání honitby. Zřejmě zde hráli nějakou roli i pozemky v Kolodějích. Jsem rád, že je to již vyřízeno, protože to byla otázka jen dohody mezi lidmi. Také je dobré, že se myslivci starali pečlivě o zvěř v těchto honitbách, i když již tak dlouhou dobu nevěděli, jak spor skončí a jestli jim bude vůbec umožněno pokračovat ve výkonu práva myslivosti.

Hlásí se Vám noví adepti? Kolik jich ročně bývá?

Každoročně se u nás konají kursy pro adepty. Nových zájemců o myslivost bývá kolem třiceti každý rok.

To je slušný počet. Jak si vedou v kursu a při zkouškách?

Ve většině případů dobře. Každý adept zvládne základy, penzum, to co potřebuje ke zkouškám. Ale moc do hloubky se za ten rok nedostanou, na to je již potřeba praxe. Najednou se všechno nenaučí nikdo, hlavní je vžít si základní principy.

Co umísťování na praxi do sdružení?

To probíhá dobře, buď si najdou sdružení sami, většinou mají někde známé, nebo jim domluvíme praxi my. Někdy jdou na praxi třeba na Šumavu, my od nich jen potřebujeme potvrzení. Zatím jsem s tímto neměli problém. Horší je to s umístěním po zkouškách, jak jsem již říkal.

Máte mezi adepty i nějaké ženy?

Žen máme dost. A většinou bývají nejlépe připravené. V loňském roce byla vyhlášena nejlepší adeptkou paní z Křeslic.

Hlásí se do kursu spíš mladí po škole nebo starší?

Máme mladé kolem 19 let, ti mívají někoho z rodiny u myslivců. Nejvíce jich je ve věku kolem 25-30 let.

Kde kursy pořádáte?

Zde v zasedačce v sídle OMS. Od 24. 1. do 10. 3. probíhá teoretická část, 70 hodin. Používáme k výuce televizi, video, obrázky. Snažíme se o co největší názornost.

Lektorů máme osm, kvalitních, všichni se zúčastnili proškolení. Jeden lektor nám dojíždí z Vojenských lesů Jince, vyučuje kynologii. Jinak jsme v tomto soběstační.

A praktická část, například střelby, probíhají na Praze 10? Je zde v provozu nějaká střelnice?

Na Praze 10 střelnici nemáme, jezdíme na střelby do Únětic.

Pořádáte tam i nějaké střelecké akce?

Ne, jen cvičné střelby pro adepty. Střelci od nás se zúčastňují závodů jinde. Máme tu mnoho dobrých střelců, i když pro mnohé z nich je tento sport dnes finančně nedostupný. Kdysi jsme pořádali střelecké soutěže mezi sdruženími. Bohužel si dnes někteří střelci myslí, že nemá velkou cenu trénovat, když je tak málo zvěře ale kupodivu na Praze 10 je jí dost.

Skutečně máte dostatek zvěře?

Ano, zdá se, že se jí tu daří. V Dubči bylo v minulém roce uloveno 650 bažantích kohoutů z divokého chovu, také tisíc kachen, přes padesát zajíců, vysoké stavy jsou i v ostatních honitbách.

Jak se tyto stavy vyvíjejí? Setrvávají na stejné úrovni nebo se mění?

Počty drobné zvěře jsou více méně stabilní. Černá zvěř zde jako na mnoha místech přemnožená, drží se v lesích a přetahuje mezi poli. Kromě drobné a černé tu máme přiměřené stavy srnčí zvěře. Ze škodné jsou tu hlavně lišky. Od roku 1975 do roku 2003 se ulovilo 1117 lišek.

Setkáváte se s pytláctvím ze strany lidí?

O mnoha případech jsem neslyšel a žádné chycení nebo usvědčení jsme tu neměli. Naštěstí se tu neobjevuje ani vandalismus na mysliveckých zařízeních.

Zabývali jste se vypouštěním nějakých druhů zvěře?

Koupili jsme 150 koroptví vloni v říjnu z chovné stanice v Bělé pod Bezdězem. Bohužel jich za dva měsíce 30 uhynulo, takže jich zbývá jen 120. Chceme je vypustit na jaře do honiteb, každému sdružení díl. Bažanti se tu také odchovávají, ale nevypouštějí se do přírody. Jen se uloví ti, co se vychovali. Jsou odchovaní uměle ve voliérách, takže se neumí uživit ani skrýt před predátorem. Myslivci je sice ve volnosti přikrmují, ale problém je v tom, že se pak tato zvěř nebojí ani lidí, mnohdy ani psů, protože někteří myslivci chodí přikrmovat se psem.

Minulý rok jsme poskytli sdružením v Dubči a v Uhříněvsi peníze na nákup dvou desítek zajíců pro oživení krve.

Pořádají se v rámci okresu nějaké kynologické akce?

Ve spolupráci s OMS Praha 9 pořádáme zkoušky vloh lovecké upotřebitelnosti pro velká plemena ohaře a v září a říjnu podzimní zkoušky. Spojujeme se dohromady s dalším okresem, abychom měli dostatek psů. Oboje zkoušky probíhají v Dubči, kde je soukromá honitba, bylo na ně v obou případech přihlášeno deset psů, z nichž osm uspělo.

Máte dostatek lovecky upotřebitelných psů ve sdruženích?

My nemáme právo toto kontrolovat, sdružení mají právní subjektivitu, takže si za to odpovídají členové sami. Ale myslím, že ano, je to v jejich zájmu. Zvěř se musí dohledat, což by bez psů nešlo.

7. února u Vás proběhlo hodnocení trofejí, budete pořádat i přehlídku?

Přehlídku nebudeme pořádat, jen je možnost poslat trofeje, které dosahují nejvyšších bodových hodnot, do Lysé nad Labem. Ale takových hodnot u nás nedosahujeme, máme většinou jen pět až sedm medailových srnců ročně. Komisi předsedá pan Janoušek a myslivečtí hospodáři ze všech sdružení hodnotí ulovené kusy. Výsledky hodnocení hlásíme na ČMMJ.

Provozujete nějaké kulturní akce? Například plesy?

My jako OMS nepořádáme, každé sdružení si připravuje své plesy, je to pro ně příjemný způsob jak se prezentovat v obci, pobavit se a ještě to přinese nějaké peníze do pokladny, které podpoří další provoz sdružení. Bývá bohatá zvěřinová tombola. Dřív se konaly velké plesy v Lucerně. To je ale již historie, hrávala tu kapela Lesanka, uváděli známí konferenciéři. To už bychom dneska nezaplatili, ale dříve jsme na tom i vydělali. Poslední bál jsme měli v Edenu.

Máme nějaké trubače nebo kapelu?

Trubače máme, teď 20. května vystoupí na sněmu. Také je má každé sdružení, zahajují a končí hony. Každý není školený, většina se jich naučila jen ty základní myslivecké melodie.

Funguje zde nějaká práce s mládeží?

Dnes již žádné kroužky mladých myslivců nemáme. Dříve jich bylo dost, účastnili jsme se i soutěže o Zlatou srnčí trofej. V současné době není ani takový zájem ze strany dětí, ani nejsou vedoucí, kteří by měli na vedení kroužku čas, což je velká škoda. Dříve jsme daleko více spolupracovali i se školami a pro děti se pořádalo mnoho akcí.

Vydáváte si vlastní zpravodaj? Zviditelňujete se v místních médiích?

Vlastní zpravodaj nemáme. Byl u nás místní kronikář, který píše o historii Prahy 10, abychom mu napsali zprávu o zdejší myslivosti. Tu náš předseda, Ing. Frydrych, sepsal a předal mu ji. Jako spolek si svou kroniku nevedeme.

Jaká je spolupráce s veterinární správou? Pomáháte při očkování lišek?

Vakcínu proti vzteklině dáváme, nosíme ji ručně, myslíme, že je to mnohem účinnější než letecká vakcinace. Nehledě na finanční stránku věci, protože myslivci nosí návnady s vakcínou dobrovolně a zadarmo. Každé sdružení si podávání návnad obstarává samo, neboť místní členové mají nejlepší přehled o pohybu lišek v revíru. Také sdružení kupují medikované krmivo pro spárkatou i drobnou zvěř.

Zkoušeli jste někdy čerpat dotace na zakládání políček pro zvěř nebo remízků?

Sledovali jsme tyto možnosti, návody na využití úhorů, jenže problém myslivců u nás je, že nejsou většinou vlastníci pozemků. A vlastníci musí s takovým krokem souhlasit. Většina majitelů má však spíše zájem svá pole maximálně obhospodařovat a využívat.

Příznivá změna pro zvěř v okolí Uhříněvsi by mohla nastat úpravou osevního plánu pro rok 2005 ve prospěch víceletých pícnin. Vzhledem k nadvýrobě rostlinných produktů ve sklizňovém roce 2004 a následnému obtížnému prodeji bude VÚŽV Uhříněves upravovat osevní plán na rok 2005 ve prospěch víceletých kultur. Vojtěška setá přibude na 8 % výměry a trvalý travní porost na 3 % výměry orné půdy našeho závodu. Daná úprava určitě přispěje k rozvoji přírodního chovu drobné zvěře.(zdroj: Ing. Petr Nedbal, VÚŽV Uhříněves, předseda MS Halali Uhříněves)

Vypadá to, že drobná zvěř se bude mít příští rok lépe. I ostatní zvěři se v Praze a nejbližším okolí daří poměrně dobře. Jak myslíte, že se bude myslivost na území Prahy 10 vyvíjet v budoucnosti?

Bohužel, mám obavy z toho, že se myslivost v Praze příliš vyvíjet nebude, neboť Praha ztratila své hranice, roztahuje se do polí, pole se převádějí na stavební parcely, čímž se snižují výměry honiteb a možnosti provozování myslivosti. To je to smutná představa. Doufám, že realita bude optimističtější a bude nám dopřáno provozovat naši krásnou myslivost v Praze i nadále.

Děkuji za rozhovor!

Připravila Ing. Kamila KAASOVÁ