Živiny z kejdy skotu a prasat jsou rychle dostupné

V rámci dvouletého výzkumného projektu Saského zemského zemědělského ústavu se ověřoval vliv anaerobního kvašení kejdy skotu a prasat v zařízení na výrobu bioplynu na využitelnost v ní obsaženého fosforu. U obou druhů kejdy bylo zjištěno, že při anaerobním kvašení se na účinnou fosforečnou formu přeměnil pouze snadno mineralizovatelný podíl organicky vázaného fosforu. Z celkového obsahu fosforu v kejdě prasat se 15 až 20 % a u kejdy skotu 5 až 10 % kvašením nemineralizovalo. Snadno mineralizovatelný podíl organicky vázaného fosforu se v půdě rovněž rychle mineralizoval a měl tedy hnojivý účinek. V nádobových pokusech proto nebyly patrné žádné rozdíly v hnojivé účinnosti fosforu před kvašením a po něm.

U obtížně mineralizovatelného podílu fosforu jde pravděpodobně stejně jako u drůbežího trusu o fytin, popř. jeho soli fytáty, které se při hodnotě pH vyšší než 7 v zařízení na výrobu bioplynu nemohou mineralizovat. Pro kejdu skotu lze tedy stanovit ekvivalent minerálního hnojení 90–95 %, pro prasečí kejdu pak 80–85 %, přičemž je tento fosfor pro rostliny ihned dostupný. Kejda skotu a prasat proto představuje vysoce hodnotné, rychle působící fosforečné hnojivo. S draslíkem v ní obsaženým lze plně počítat jako s účinným hnojivem.

V dřívějších dobách působil způsob zpracování kejdy na bioplyn podobně jako u čistírenských kalů problémy při možném následném zemědělském využití. Naproti tomu při současném postupu s biologickým odsiřováním obsahuje kejda z provozů na výrobu bioplynu kromě fosforu ještě síru jako další živinu pro rostliny.