Vytrvalé dvouděložné plevele na orné půdě

Ing. Jan Mikulka, CSc., Ing. Marta Kneifelová; Výzkumný ústav rostlinné výroby, Praha - Ruzyně; foto: autoři

Postupný nárůst výskytu vytrvalých plevelů na orné půdě je možné pozorovat již od začátku devadesátých let. Příčin je mnoho, ale mezi nejvýznamnější patří především nedostatky ve zpracování půdy a agrotechnice, nedodržování pravidel střídání plodin a pokles používání herbicidů. Kromě všeobecně známého plevele pcháče rolního byl zaznamenám nárůst výskytu i u některých dalších plevelů. Zejména pelyněk černobýl, čistec bahenní, mléč rolní a rdesno obojživelné se významně šíří na orné půdě, a také dříve méně známý plevel rukev lužní.

Významné je šíření plevelů z neudržovaných pozemků na ornou půdu, odkud jsou přenášeny diaspory na pole, kde se následně rozšiřují. Významně podporují šíření vytrvalých plevelů technologie minimálního zpracování půdy.

Méně intenzivní způsoby hospodaření obecně umožňují snadnější reprodukci plevelů na rozdíl od intenzivních způsobů pěstování plodin. Při extenzívním pěstování bývá zpravidla druhové spektrum širší. Intenzivní pěstování plodin nese riziko přemnožení některých plevelných druhů, kterým právě tyto způsoby vyhovují. Při malém počtu plevelných druhů na poli se může regulace plevelů zkomplikovat přítomností jednoho obtížného plevelného druhu, který uniká aplikovaným metodám regulace v daném systému hospodaření.

Způsoby rozmnožování vytrvalých plevelů

Generativní rozmnožování: Rozmnožování generativními diasporami je nejpřirozenějším způsobem šíření plevelů. Z hlediska reprodukce je nejvýznamnější množství vyprodukovaných semen, jejich životnost v půdě, dormance semen a způsoby šíření. Nejnebezpečnější jsou diaspory šířící se větrem na velké vzdálenosti. Tímto způsobem se šíří především pcháč rolní, mléč rolní a pelyněk černobýl. Úbory pcháče a mléče však bývají často parazitovány a počet živých nažek nepřesahuje 1015 % z celkového objemu nažek. Čistec bahenní a rdesno obojživelné mají semena poměrně velká a těžká, která se před sklizní, či při sklizni uvolňují a padají na povrch půdy s posklizňovými zbytky. Část semen se však může dostat i do sklizeného materiálu a hrozí nebezpečí šíření nekvalitním osivem a jejich šíření na dosud nezaplevelená pole. Semena rukve lužní jsou drobná a vypadávají před sklizní, proto se jimi tento plevel šíří pouze do nejbližšího okolí.

Vegetativní rozmnožování: Tento způsob rozmnožování převládá především na orné půdě, která je pravidelně obdělávána. Pravidelné poškozování kořenů, kořenových výběžků a oddenků vyvolává rychlou regeneraci z pupenů. Vyrašené výhony mají vysokou konkurenční schopnost a prosadí se i v hustě setých plodinách, jako jsou obilniny, luskoviny a ozimá řepka. Nejvíce však poškozují širokořádkové plodiny, které mají nižší konkurenční schopnost. Velmi nebezpečná je intenzivní regenerace pupenů na kořenech a kořenových výběžcích v období studených a vlhkých period v měsících červnu a červenci, kdy je růst pěstovaných plodin zpomalen.

Pcháč rolní (oset) (Cirsium arvense): Úporně setrvává na stanovišti, na polích tvoří tzv. hnízda, kde základem je rostlina vzešlá ze semene. Následným zpracováním půdy a kultivací z rozrušeného kořenového systému vzniká celá řada rostlin, jejichž kořeny se navzájem prolínají. Zpravidla se v ohniscích vyskytují buď samičí nebo samčí rostliny. Pcháč rolní se vyskytuje po celém území od nížin až do horských oblastí. Osidluje zemědělskou i nezemědělskou půdu. V posledních letech četnost jeho výskytu rychle stoupá. Vyskytuje se ve všech plodinách pěstovaných na orné půdě, v sadech, vinicích, chmelnicích i na loukách a pastvinách či speciálních plodinách. Šíření podporuje špatná péče o nezemědělskou půdu, což umožňuje nálet nažek na pozemky a půdu dosud nezaplevelenou. Pcháč oset reaguje velmi citlivě na kvalitu zpracování půdy a nevhodně provedené aplikace herbicidů, což se projeví rychlou regenerací z kořenového systému. Patří mezi velmi nebezpečné plevele. Konkurenční schopnost pcháče je vysoká, má vysoké nároky na odběr vody a živin. Při silném výskytu dokáže úplně potlačit pěstované plodiny, svými kořeny vylučuje do půdy alelopatické látky, které působí inhibičně na plodiny a ostatní plevele. Působí ztráty při sklizni plodin nebo přímo sklizeň znemožňuje.

Mléč rolní (Sonchus arvensis): Úporně setrvává na stanovišti, kde tvoří tzv. hnízda. Roztroušeně hojný po celém území od nížin do horských oblastí. Vyskytuje se především na vlhčích stanovištích, ale také i na sušších lokalitách. Je velmi často indikátorem utuženosti ornice. Úspěšně roste ve všech plodinách, prosadí se i v obilninách, velmi nebezpečný je v okopaninách. Šíření podporuje špatná péče o půdu, nedostatky ve zpracování půdy a špatné střídání kulturních rostlin v osevním postupu. Patří mezi velmi nebezpečné plevele. Konkurenční schopnost mléče je vysoká. V místech výskytu potlačí absolutně všechny pěstované plodiny, má vysoké nároky na vláhu a živiny.

Čistec bahenní (Stachys palustris): Úporně setrvává na stanovišti. Vyskytuje se roztroušeně především v podhorských a horských oblastech. V posledních letech je pozorován významný vzestup výskytu. Vzhledem k vytrvalému charakteru se vyskytuje ve všech plodinách, nejlépe mu však vyhovují okopaniny. Výskyt je podporován špatnou péčí o půdu, vyhovuje mu pokles úrovně zpracování půdy a špatná skladba osevních sledů. Patří mezi nebezpečné plevele. Konkurenční schopnost čistce je vysoká, má vysoké nároky na vodu i živiny.

Pelyněk černobýl (Arthemisia vulgaris): Vytváří husté trsy. V posledních letech četnost jeho výskytu rychle stoupá. Roste hojně po celém území, osidluje zemědělskou i nezemědělskou půdu. Vyskytuje se převážně v sadech, vinicích, na zanedbaných loukách a pastvinách. V posledních letech osidluje i ornou půdu, kde se prosazuje ve všech plodinách. Při silném výskytu zhoršuje sklizeň. Šíření podporuje špatná péče o nezemědělskou půdu, což umožňuje nálet nažek na zemědělskou půdu. Šíření podporuje též nedostatečná kvalita zpracování půdy. Je konkurenčně velmi silný. V současné době patří mezi velmi nebezpečné plevele. Jeho pyl je silně alergenní. Někdy je sbírán též jako léčivá rostlina.

Rdesno obojživelné (Persicaria amphibia): Vyskytuje se po celé republice od nížin po podhorské oblasti především na vlhčích stanovištích ve všech plodinách v osevním postupu. Na pole proniká z okrajů vodních toků a zavlažovacích či odvodňovacích kanálů. Hojně se vyskytuje na vysušených či zavezených rybnících. Šíření podporuje pokles úrovně zpracování půdy a utuženost pozemků, což způsobuje podmáčení polí. Rostliny tvoří tzv. hnízda, ze kterých se šíří po pozemku zpracováním půdy. Rostliny vytvářejí dva morfologicky odlišné biotopy - suchozemský a vodní. Suchozemský typ tvoří většinou sterilní lodyhy, kvete pouze při dostatku vláhy a živin. Vodní typ kvete pravidelně. Pro zemědělství má význam pouze suchozemský typ, který se rozmnožuje pouze vegetativní cestou z kořenového systému. Kořenový systém je tvořen silnými horizontálními a vertikálními oddenky, které mají vysokou regenerační schopnost.

Rukev lužní (Rorippa sylvestris): Vyskytuje se po celém území především na vlhkých stanovištích, v pobřežní vegetaci a na okrajích lužních lesů. V poslední době se hojně vyskytuje i na orné půdě na vlhčích stanovištích. V obilninách škodí při silném výskytu, nebezpečný je v kukuřici a cukrovce. Rychle se šíří na podmáčených pozemcích. Dříve byl významným plevelem lokálního významu, dnes je hojný. Konkurenční schopnost tohoto plevele je vysoká.

Způsoby regulace

Vliv základního zpracování půdy: Z pohledu vytrvalých plevelů stojí za pozornost porovnání klasického zpracování půdy a technologií minimálního zpracování půdy. Klasická orba více rozrušuje kořenový systém a výrazně potlačuje především pelyněk černobýl a rukev lužní, jejichž kořenové systémy jsou poměrně citlivé na poškození a jsou hlubokou orbou zaklopeny a silně poškozeny. Též pcháč rolní, mléč rolní, čistec bahenní a rdesno obojživelné hluboká orba poškodí. Technologie minimálního zpracování by měly být prováděny na pozemcích s minimálním výskytem vytrvalých plevelů. Mělké zpracování půdy poškozuje pouze svrchní část kořenového systému. Toto poškození vyvolává velmi silnou regeneraci, což vede k poměrně rychlému rozšíření vytrvalých plevelů.

Vliv kultivace za vegetace - plečkování: Mechanické způsoby regulace, především plečkování mají význam především v širokořádkových plodinách. Pravidelné plečkování poškozuje vytrvalé plevele. Vzhledem k mohutnému kořenovému systému však rostliny poměrně rychle regenerují a to i za sucha. Proto je nutné zásahy opakovat zpravidla po celou vegetaci pěstovaných plodin.

Použití herbicidů: Použití herbicidů proti vytrvalým dvouděložným plevelům závisí především na pěstovaných plodinách, kde je možné herbicidy použít. Nejvíce je použití herbicidů propracováno proti pcháči rolnímu a mléči rolnímu. Herbicidy je možné používat v obilninách, ozimé řepce, kukuřici, cukrovce i v dalších plodinách. Herbicidy je nutné aplikovat pouze ve vhodné růstové fázi (listová růžicefáze lodyhy 15 cm) a v horní hranici povolené dávky. Aplikace herbicidů v ranějších růstových fázích nebo aplikace nižších dávek výrazně ovlivní regeneraci, což se projeví masivním rašením nových výhonů a v mnoha případech se dostaví kritické zaplevelení. Vosková vrstva na povrchu listů mléče rolního významně snižuje účinek herbicidů, proto se doporučuje použít smáčedel pro zvýšení účinku herbicidů. Pelyněk černobýl je relativně citlivý vůči herbicidům, velmi často však rostliny regenerují. Problémem je regulace rdesna obojživelného, čistce bahenního i rukve lužní. Tyto plevele vykazují poměrně vysokou toleranci vůči herbicidům a silně regenerují po aplikaci herbicidních přípravků.

Pro hubení pcháče rolního a ostatních vytrvalých plevelů je nutné použití účinných herbicidů v návaznosti na ostatní metody regulace.

Dokonalý eradikační efekt se projeví pouze při využívání všech způsobů a metod regulace více let po sobě tak, aby jednotlivá opatření na sebe navazovala. Důležité je, aby se kořenový systém plevelů postupně oslabil a odumřel a zásoba semen v půdě se minimalizovala. Před zaplevelením vytrvalými plevely na orné půdě se ubráníme pouze při dodržování všech zásad regulace plevelů na orné půdě a každoroční péčí o půdu. Velmi důležité je zabránění tvorby generativních diaspor na okolních plochách a jejich šíření na pole.