Pejskaři bloudí v čipové džungli

Čipová džungle. Tak lze charakterizovat situaci, v níž se nyní ocitli majitelé psů. Zákon je nutí čipem označit své miláčky. Zároveň slibuje výhodu, že tak zvýší šanci na jejich nalezení, pokud se ztratí. Desetitisíce chovatelů v naší republice tak již navštívily veterináře a každý zaplatil stovky korun. Na mnohé ale čekalo rozčarování. Miláčka jim nikdo nevrátil a v útulcích končí psi s čipy pod kůží, z nichž lze vyčíst jen jejich výrobce. V čem je problém?

Výrobců čipů a registrů existuje víc. Liší se v dosahu a v šíři poskytovaného servisu. "Klient by se měl zajímat o to, zda cena čipu zahrnuje i zápis do databáze, a ověřit si, zda má zvolená databáze 24hodinovou službu, mezinárodní komunikaci a podobně," říká Markéta Císařovská z Národního registru majitelů zvířat.

Důležité také je, o jakou databázi se jedná. Může se totiž stát, že váš pes bude zaregistrován pouze ve vašem městě, nebo naopak v německém registru. V prvním případě zvíře najdete, jen když se zaběhne kolem domu. Ve druhém máte sice šance mezinárodní, ale zase se komunikace značně prodraží.

Naopak Národní registr majitelů zvířat v ČR je součástí mezinárodní sítě a komunikuje i s ostatními zahraničními registry. Dobrých možností je ale více, včetně celosvětové vyhledávací sítě Petmaxx.