Fungicidy ovlivňují výnosy a kvalitu

Dispozice porostů pšenice k chorobám závisí na náchylnosti odrůdy, vývojové fázi (termínu výsevu) a specifických stanovištních a klimatických podmínkách. Časně vyseté porosty tak zpravidla vyžadují jinou strategii aplikace fungicidů než porosty seté v normálním nebo pozdějším termínu. Při časném výsevu je např. proti braničnatce pšeničné (Septoria tritici) potřeba zahájit ošetření dříve (BBCH 31/32). Aby se podařilo udržet rostliny pšenice až do tvorby klasů zdravé, jsou často zapotřebí tři fungicidní ošetření.

U výsevů v říjnu mohou oproti tomu postačit dvě aplikace fungicidů. Na stanovištích s vlhkým a chladným počasím vzniká výrazně vyšší infekční tlak braničnatky, zatímco v jižnějších oblastech lze očekávat větší problémy s výskytem helmintosporiové skvrnitosti pšenice (Drechslera tritici-repentis, DTR).

V polních pokusech Univerzity Gießen (pokusná stanice Rauischholzhausen) se výnosový efekt jedné aplikace fungicidu pohyboval v rozmezí od 109 do 119 % (kontrola = 100 %) a u dvou aplikací fungicidu mezi 110 a 129 %. Houbová infekce v kontrole se v BBCH 70 projevila na 40 až 50 % listové plochy praporcového listu (především Septoria tritici, menší podíl DTR). Jedna aplikace fungicidu snížila k tomuto termínu napadení praporcového listu na 20 % a dvě aplikace na 10 %. Aplikace fungicidů do pšenice nevedla jen k ochraně proti houbovým patogenům, ale vyvolala také fyziologický efekt, který se pozitivně odrazil ve výnosech. Aplikace strobilurinových a azolových fungicidů způsobila zvýšení obsahu chlorofylu, snížení obsahu proteinů v listech a zpoždění stárnutí. Kromě toho bylo pozorováno snížení produkce ethylenu a ovlivnění antioxidativního potenciálu rostlin. Pokusy ukázaly, že nepříznivý efekt aplikace strobilurinových a azolových fungicidů na kvalitu může nastat pouze při pozdní aplikaci a v kombinaci s velmi vlhkým počasím během období zrání zrna.

Getreide Mag., 10, 2005, č. 4, s. 223