Školy jezdí lyžovat na Šumavu víc než dřív

Jihočeské školy si pro lyžařské kurzy stále častěji vybírají Šumavu. Důvodem jsou hlavně nižší náklady na dopravu i stále se zlepšující podmínky pro lyžaře, zvlášť začátečníky. Díky tomu se většině základních škol v kraji, které ČTK oslovila, daří lyžařské kurzy zachovat. Menší z nich ale musely najít i další úsporná opatření, někde na dopravu přispívá město a část nákladů hradí sdružení rodičů.

Například Základní škola v Bavorově na Strakonicku pořádá kurzy jen jednou za dva roky a žáci na sjezdovku v šumavské Kubově Huti denně dojíždějí autobusem z domova. Podle ředitele školy je díky tomu kurz až o polovinu levnější než v jiných školách, které za pětidenní pobyt na horách platí minimálně 1500 korun, obvykle však 2000 až 2500 korun. K tomu je třeba připočítat útratu za vleky a za vypůjčení lyžařské výstroje. Na lyže jezdí v Bavorově společně žáci sedmé a osmé třídy. "Jediné minus je v tom, že není parta celý týden pohromadě. Ale kdybychom to udělali jako pobytový kurz, tak ze třídy pojede jen 40 až 50 procent dětí, takže efekt pro kolektiv bude taky nulový," řekl ředitel školy Alois Gribáč.

Základní škola v Českých Velenicích na Jindřichohradecku letos na lyžařský výcvik nepojede. Jezdí jen každý druhý rok, kvůli nedostatku dětí se spojujují žáci sedmé a osmé třídy. "Udělali jsme to tak už dvakrát, předtím jsme jezdili každý rok a doplňovali žáky z jiných tříd. Jenomže to narušilo provoz spousty tříd," řekl ČTK ředitel Josef Kropík. Škola v městě těsně u hranic zvažovala možnost dojíždět do nedalekého zimního areálu v Rakousku. "Je to otázka volby. Lyžařský kurz má ale svoji atmosféru právě tím, že jsou děti a učitelé spolu týden na horách, v jiném prostředí, kde se lépe poznají," dodal velenický ředitel. Proto se zatím pokaždé rozhodli pro Krkonoše, nebo Orlické hory. Škola má s těmito místy dobrou zkušenost a když už nejezdí každoročně, chce poskytnout žákům atraktivnější prostředí velkých zimních středisek.

Dobrá zkušenost tělocvikářů s konkrétními místy na horách mívá při rozhodování, kam s dětmi vyjet, velkou váhu. Mnozí z tradice míří do Krkonoš, například Základní škola v Komenského ulici v Soběslavi jede letos už počtvrté na stejné místo - do malé chaty s vlastním vlekem, pobyt vyjde žáka asi na 2000 korun. Na Šumavu se tato škola vypravila naposledy asi před 20 lety a odvezla si nepříjemnou zkušenost, protože tam bylo málo sněhu. Od té doby se však šumavská lyžařská střediska výrazně změnila a výhody, že jsou blíž, využívá stále víc jihočeských škol. "Služby na Šumavě se hodně vylepšily, zasněžuje se, takže nikdy nemáme problém s nedostatkem sněhu," řekl ČTK tělocvikář Vlastimil Šmidmajer z vodňanské základní školy Alešova, která jezdí pravidelně na Nové Hutě na Prachaticku. Tamní mírné svahy považuje za ideální pro výuku, žáci zaplatí za pobyt i permanentky na vleky kolem 2500 korun.

Školáci z Větřní na Českokrumlovsku pojedou na šumavský Zadov. I škola v obci s množstvím sociálně slabých obyvatel se snaží tradici lyžařských kurzů udržet. Letos jede na Zadov, na pobyt přispívá škola, na dopravu obec, takže žáka vyjde asi na 1200 korun. "Nejezdí všichni, obvykle dvě třetiny třídy. Ale kdyby to přitáhlo k lyžování pět dětí z celého kurzu, má to smysl. Je třeba nabídnout jim jiný způsob využití volného času," řekl ředitel Bohumír Šimek. Škola půjčí žákům i vybavení, nemá ho však dostatek, proto si ho půjčuje i ze školy v Českém Krumlově.

Dvojnásobný zájem ve srovnání s loňskem projevily letos školy o Skiareál Lipno, který začínající lyžaře považuje za svou hlavní klientelu a přizpůsobuje jim nabídku. Ceny pětidenních kurzů pro základní školy tam začínají na 1700 korunách včetně skipasů. "Umělé zasněžování je samozřejmostí, naší hlavní výhodou je ale nové dětské hřiště s různými atrakcemi a pohyblivými koberci, které u mnoha začátečníků mohou odstranit obavu z vleků," řekla Soňa Bicanová z informačního centra. Zatímco loni bylo v areálu asi 25 školních kurzů, letos už je jich objednáno 50 a další se hlásí.

Tisk

Další články v kategorii

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics
ISSN: 1804-1930


Kalendář


Podporujeme utipa.info
  • Jak vnímáte komunikaci zemědělců se širokou veřejností?
  • Jako velmi špatnou. Zemědělcům média nedávají dostatek prostoru k vyjádření.
    88,88%
  • Velmi pozitivně. Veřejnost má možnost pravidelně sledovat vyjádření zemědělců k různým tématům.
    0%
  • Nikdy jsem se nad touto otázkou nezamýšlel/a.
    11,11%