Péče o chráněná území se zlepšila. Ale je málo peněz

Péče o zvláště chráněná území v kraji Vysočina se podle úředníků i ekologů v posledních třech letech zlepšila."Degradaci některých z nich se podařilo zastavit, ale peněz je pořád málo. Loni kraj například zaplatil kosení 350 hektarů mokřadů, odstraňování křovin a probírky porostů na 15 dalších anebo opravu značení hranic více než třicítky chráněných území," řekl vedoucí odboru životního prostředí kraje Jan Joneš.Na péči o zvláště chráněná území letos vynaloží čtyři miliony korun. Stejnou částku zastupitelé uvolnili i v předcházejících třech letech. Od roku 2003 úřad spravuje 121 ze 322 přírodních rezervací a památek. O zbytek pečují CHKO.Bez kosení by například zanikl komplex vlhkých luk a rákosin v údolí Jiříkovského potoka na Havlíčkobrodsku. Na Čermákových loukách pod Křemešníkem by zase zmizely mokřady se vzácnou květenou a zvířenou. Na Jalovci by byl ohrožen výskyt několika druhů hořečku.Na Žďársku by zase bez kosení zmizela travinobylinná společenstva s výskytem vstavačů u Dolního Čepí.Nejspíše by zanikla i lokalita s bledulí jarní v údolí Chlébského potoka, již ministerstvem kultury vyhlásilo přírodní rezervací už v roce 1953.Ekolog Aleš Toman míní, že peněz na kosení je málo. Víc by jich bylo zapotřebí i podle šéfa havlíčkobrodské agentury ochrany přírody a krajiny Václava Hlaváče. Ten ale vidí i významný pokrok. "Myslím, že poté, co území přešla pod správu kraje, je péče o ně určitě intenzivnější, jde tam více peněz než za okresních úřadů. Je to na těch územích vidět. Pochopitelně by území snesla ještě větší péči," řekl Hlaváč.Podle Joneše byla péče zanedbána v uplynulých desetiletích: neinvestovalo se, nebyly dnes dostupné křovinořezy ani malé dodavatelské firmy, jež nyní práce provádějí. Problém podle něj nespočívá jen v nedostatku peněz.Pokud by jich bylo více, musel by se zvýšit počet úředníků, kteří musejí zajistit plány péče, projednat zásahy s vlastníky pozemků, zadat veřejné zakázky a zkontrolovat výsledky, upozornil.Celková rozloha zvláště chráněných území, o něž pečuje kraj, je 4 206 hektarů, polovinu z nich zabírá přírodní rezervace Údolí Oslavy a Chvojnice. Tu na zhruba 1 900 hektarech pokrývá les, zatím bez nutných zásahů.Také část dalších území tvoří lesy, kde se speciální údržba provádí jen občas na 1 250 ha."Nelesních ploch je tedy odhadem tisíc hektarů, včetně vodních ploch a geologických lokalit; z toho na 350 provádíme údržbu. Jedná se o více jak třetinu nelesních ploch, kde je předmětem ochrany luční společenstvo," vysvětlil Joneš.

Tisk

Další články v kategorii

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info