Sucho hrozí miliónům lidí v Africkém rohu hladomorem

OSN vůbec poprvé pojistilo deště * Charita: „Sklouzáváme ke katastrofě“Nad Africkým rohem visí hrozba hladomoru. Následky pět let trvajícího sucha nezmírní ani nadcházející období dešťů, varují vědci. OSN proto vůbec poprvé deště pojistilo.V očekávání nejhoršího totiž vůbec poprvé uzavřel Potravinový program OSN (WFP) u francouzské pojišťovny Axa Re vysokou pojistku pro případ, že by nadcházející deště v Etiopii byly podprůměrné. Vlády USA, Etiopie a někteří velcí finanční dárci „pojistili“ deště za částku 930 tisíc dolarů (asi 22 miliónů korun). V případě, že srážky budou nižší, pojišťovna vyplatí etiopskému obilnářskému kraji 17 miliónů dolarů (asi 403 mil. Kč).„Pojišťovna bude monitorovat srážky v oblasti od března do října,“ řekl Peter Smerdon, africký mluvčí WFP. „Budou-li srážky nižší než dohodnutá hodnota dlouhodobého průměru, pojišťovna zaplatí.“ Pojistka se nevztahuje na jih země, kde si již sucho vybírá svou daň.Svět nereagujeV Keni a v Somálsku je 11 miliónů lidí již několik týdnů na pokraji hladu. „Svět za celé dva měsíce nereflektoval na varování, jak akutní je hrozba hladu na východě Afriky,“ řekl šéf WFP James Morris.

„Jsme v krizi, teď už zachraňujeme životy. Lidé už nemají jídlo ani možnost ho někde koupit,“ dodal. „Sklouzáváme ke katastrofě,“ potvrdil obavy OSN Dominic Nutt z britské charity Christian Aid. „Lidi od hladu dělí už jen pár týdnů.“Keňský prezident vyhlásil v zemi stav národní katastrofy. V Somálsku situaci komplikuje bezvládí a ozbrojené bandy, jež přepadávají potravinové konvoje. Morris je proto vyzval „k odložení vzájemného nepřátelství a zaručení bezpečného pohybu humanitárních zásilek, aby bylo možné předejít zkáze“.„Ještě nikdy to nebylo tak zlé,“ řekl o situaci v jižním Somálsku Omar Abdul Haili z Mezinárodního červeného kříže (ICRC). „Bez pomoci čeká statisíce lidí během dvou měsíců smrt.“ Podle ICRC už pošlo 80 procent dobytka.Jižnější Zimbabwe, jejíž zemědělství je v krizi od roku 2000, kdy režim autoritářského prezidenta Mugabeho vyvlastnil většinu prosperujících bělošských farem a přidělil je bezzemkům, sice dlouhodobý pokles srážek tolik nepoznamenal, ale kvůli neschopnosti nových vlastníků udržet výnosy obilí rovněž pociťuje akutní nedostatek potravin.Mezinárodní humanitární agentury předpokládají, že 4,3 miliónu ze třináctimiliónového Zimbabwe budou potřebovat potravinovou pomoc nejméně do příští sklizně v květnu.Voda bude ještě hůře dostupnáApel OSN umocňuje zpráva jihoafrických vědců o dlouhodobém vývoji srážek. Savany a stepi budou koncem století mnohem spíš připomínat pouště a polopouště, píší v časopisu Science.

Vlivem globálního oteplování se srážky zkoncentrují hlavně do úzkého pásu kolem rovníku. Určitá šance na zlepšení se snad rýsuje pro nyní strádající Keňu a Somálsko. Jenže v dosud poměrně „zeleném“ středomořském Maghrebu a na celé jižní polovině kontinentu srážek o 10 až 20 procent ubude. Dojde však k tzv. drenážnímu efektu - voda ze slabších dešťů (pod 400 mm ročně) se vsákne do písčité půdy dřív, než doteče do koryt sezónních řek. Ty tak definitivně vyschnou. Vyšší teploty zvětší tyto ztráty i u vydatnějších srážek. Pokles dešťů o desetinu tak způsobí úbytek dostupné vody až o polovinu