Zvěř nemá jen instinkt. Hodně pozná.

Dlouhá zima napáchala lesní zvěři velké škody. Jak to v lesích vypadá v letošním poněkud extrémním roce, vysvětluje Jan Buksa, jednatel Okresního mysliveckého spolku Kroměříž.

* Byla letošní zima opravdu tak výjimečně krutá?

Zima jako taková není problém, zvěř je na ni geneticky připravená. Možná je trochu problém v tom, že stejně jako člověk trochu zchoulostivěla. Možná, že ta letošní je taková, jaké tu bývaly v minulosti. Za ty roky mírných zim na něco podobného ani zvěř není zvyklá.

* Nedělají si myslivci z lesů jen velkochovy přemnožené lovné zvěře, kterou pak v zimě nestačí krmit a zvěř pak hyne?

Přemnožení je věc relativní. Například naše myslivecké sdružení Chřibsko-Kostelany má rozlohu 1400 hektarů. Ministerstvo životního prostředí, pod které myslivost spadá, spočítalo na základě nejrůznějších faktorů, že na této ploše je možné mít 67 kusů zvěře. To je tak zvaný normovaný stav, kdy zvěř netrpí hlady a v lese nedělá škody.

* Přesto si ale každý rok lesní hospodáři a letos i zahrádkáři stěžují, že jim srnčí zvěř působí přes zimu velké škody na mladých i vzrostlých stromech.

Na podzim se zvěř shromažďuje do velkých stád a pak mladé stromy okusuje, protože je nemožné k ní dostat krmivo. Existují ale studie, podle kterých zvěř loupe kůry vzrostlých stromů hlavně vlivem stresu z nedostatku klidu. Například v bývalých vojenských výcvikových prostorech, kam byl léta vstup zakázán a kde je hustota zvěře stejná jako jinde, se okus vůbec nevyskytuje.

* Cítí zvěř příchod velké vody, jak se často tvrdí?

Cítí. Pokud má zvěř kam ustupovat, tak před blížícím se nebezpečím ustoupí s předstihem. Projevilo se to i u nás v kanceláři. Ten den, kdy se Morava začala prudce zvedat a už to vypadalo, že se vylije z břehů, nám tady stovky metrů od řeky začaly jako ztřeštěné běhat myši dokonce i po stolech. Příroda je asi daleko vnímavější a chápavější, než si myslíme.

* Nejedná zvěř prostě instinktivně?

Je na čase začít pochybovat o tom, že za tím stojí jen instinkt. Pes když zahrabává kus masa, nenajde si místo instinktivně. On si to místo vybírá. Zvíře je schopno sice jednoduchých, ale přece jen úvah a rozmyslu a na základě nich se rozhoduje. Pořád zvěři připisujeme, že jedná podle instinktu. Ale jestliže v životě tak krutou zimu nezažila, podle jakého instinktu se má chovat?