Fondy EU a rozvoj přírodě vstřícné energetiky

V těchto dnech a týdnech vrcholí detailní přípravy jednotlivých Operačních programů zpracovávaných zodpovědnými institucemi. A současně se i probouzí příroda z nezvykle dlouhého zimního spánku. Nejednoho z nás tak patrně napadne, zda jeho životní styl pracovníka, podnikatele či spotřebitele a jeho náročnost na energetické zdroje nevykazuje nějaký negativní efekt právě na onu probuzenou přírodu. Tuto úvahu je přitom žádoucí spojit se zamyšlením nad tím, jak se dnes vyvíjí energetický trh z hlediska své struktury i cen, a uvědomit si přitom i společenskou snahu efektivněji využívat již existujících kapacit v zemědělství, lesním a vodním hospodářství i v nakládání s odpady.A jak že s tím souvisejí unijní fondy? Poměrně úzce. Aby nás totiž mohl obraz probouzející se přírody okouzlovat i v budoucnosti, bylo by patrně vhodné a žádoucí postarat se o výrazný nárůst ekologicky vstřícných zdrojů energie na našem životním stylu. To je přitom zcela v souladu s cíli Nové Lisabonské strategie EU, a klíčové unijní strategické dokumenty také naznačují poměrně zřetelnou cestu tímto směrem, přičemž jsou vzájemně kompatibilní.Registrujeme tak jeden z prvních pokusů o vskutku interdisciplinární přístup k tak zásadnímu problému v unijní praxi - podílejí se na něm nejen energetici, ale i ekologové, zemědělci a odborníci na regionální rozvoj.

První tři skupiny specialistů jsou schopny předložit konsenzuální návrh, jak se chovat ekologicky vstřícně a přitom nestrádat, odborníci na regionální rozvoj se společně s ekonomy a finančníky snaží uvolnit na realizaci tohoto návrhu odpovídající finanční krytí.To není utopie, ale popis reality procesu, je sice na začátku, ale který má velkou šanci na praktické uplatnění. Ukazují to nedávno zveřejněné strategie a Zelené knihy EK v oblasti udržitelné, konkurenceschopné a bezpečné energie, stejně jako klíčové dokumenty upravující priority Strukturální a kohezní politiky na příští programovací období.Teď bude záležet na každé zemi, zda si z celkového menu možností vybere za národní prioritu například právě rozvoj konkurenceschopných obnovitelných energetických zdrojů, alternativních pohonných hmot, zvýšení konkurenceschopnosti energetického sektoru, zajištění bezpečnosti energetických dodávek, využití již vytvořených přírodních, výrobních i lidských kapacit v oblasti zemědělství a lesnictví k produkci ekologicky šetrné energie, využitelnosti odpadů pro tento účel apod.

První nástin návrhů operačních programů v České republice ukazuje, že minimálně v zadání zásadních směrů preferovaných politik se i naše země zařadí po bok těch, které se budou zabývat všemi procesy spojenými s využitelností obnovitelných energetických zdrojů. Potěšitelný je i návrh objemu finančních prostředků, které by měly být pro tento účel z unijních fondů určeny. Bolavým místem u nás navíc doposud nebyl ani nedostatek konkurenčních projektů. Poměrně dost dobrých zpráv na počátku, dalo by se říci. Otazníkem samozřejmě zůstává, zda nám podobně optimistický tón vydrží až do konce a zda se i naše země stane průkopníkem využívání čisté energie. Odpověď na tuto otázku ovšem budeme znát nejdříve v roce 2013. Do té doby si alespoň přejme, aby tento střízlivě pozitivní náhled na věc vydržel a stal se realitou.