Vytváření šlemu v mléce
01.08.2006 | ÚZPI
Vznik viskózní až vláknité textury mléka je vadou způsobenou růstem kontaminujících mikroorganismů v důsledky nevyhovující hygieny, sanitace a chyb při chlazení a skladování mléka.
Vznik šlemu v pasterovaném mléce býval (v USA) problémem před r. 1960 a začal se objevovat opět v posledních 15 letech. V období 1950 – 1970 se zlepšovala sanitace a chlazení na farmách a v závodech a v souvislosti s tím mizel i tento problém. V posledních letech bývá výskyt šlemu opět častější, zřejmě proto, že se rozšiřují farmy, mléko se převáží na velké vzdálenosti a rozšiřuje se produkce tekutých mlék s prodlouženou trvanlivostí (ESL).
Vada se projevuje v různé intenzitě od mírně zvýšené viskozity až po konzistenci připomínající vlákna. Nevyskytuje se to při dojení, ale až po několikahodinovém skladování v důsledku pomnožení určitých bakterií.
Bakterie vytvářejí muciny, které se podobají materiálu buněčných stěn bakterií. Jako původci jsou známi především Alcaligenes viscolactis a Enterobacter aerogenes, rody Klebsiella, Bacillus, Pseudomonas, některé mikrokoky a bakterie mléčného kvašení. Jejich zdrojem bývá nedostatečně omývané vemeno a struky, kontaminovaná voda a krmivo, nedostatečně čištěné zařízení včetně nádrží a čerpadel.
Bohužel, není k dispozici žádná moderní metoda na stanovení bakterií vytvářejících šlem, takže se musí používat test starý více než 50 let. Ten zahrnuje inkubaci malých vzorků mléka při 15 - 22 oC po dobu 24 až 36 h a vizuální posouzení šlemovitosti pomocí dřevěného nástroje nebo pouhým sledováním při přelévání mléka.
Problém zvyšují podmínky, které podporují růst a pomnožování bakterií (pomalé chlazení/ nesprávné skladovací teploty). Většinou jsou bakterie způsobující šlemovitost gramnegativní a zničí se pasterací. Pokud však minou pastér, dostávají se do prostředí (např. z vystříknutého mléka), které tak kontaminují.
Někdy šlemovitost není pozorována jen proto, že se mléko zkonzumuje dříve, než se defekt stačí projevit.
Některé z relevantních mikroorganismů jsou psychrotrofní, takže pomalu rostou i při chladírenských teplotách. Některé bakterie vytvářejí psychrotrofní spory (Bacillus), které přežívají pasteraci a následně vytvářejí šlem, jiné kmeny způsobují kažení během prodlouženého chladírenského skladování. Když se jednou v zařízení usadí, mají na kvalitu výroby zásadní vliv. K jejich odstranění je nutné nesmírně důkladné čistění/sanitace. Pokud se šlemovitost u výrobků zjistí, je nezbytné prověřit celý řetězec od farmy po zpracovatelské zařízení.
Další články v kategorii
- Provozovateli jatek v Holešově meziročně vzrostl čistý zisk a také tržby (20.12.2025)
- Státní veterinární správa začala ode dneška kontrolovat prodeje živých kaprů (19.12.2025)
- Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře (19.12.2025)
- Ve Stálkách na Znojemsku postaví zemědělci šest nových hal pro chov brojlerů (19.12.2025)
- Dohoda EU s Mercosurem o obchodu se odkládá na leden, uvedla von der Leyenová (19.12.2025)
- Park České Švýcarsko plánuje nové projekty, chce nové návštěvnické centrum (19.12.2025)
- Německo a Španělsko vyzvaly lídry EU k podpoře dohody s Mercosurem (19.12.2025)
- Opakované demonstrace zemědělcům dobré jméno neudělají (19.12.2025)
- ČSÚ: Produkce odpadů v ČR vloni vzrostla o šest pct na 3697 kg na obyvatele (19.12.2025)
- V Bruselu protestují tisíce zemědělců proti zemědělské politice EU (19.12.2025)

Tweet



