Mléko GM koz je mnohem podobnější mateřskému

Pracovníci University of California, Davis, zjistili, že mléko geneticky šlechtěných koz je mnohem podobnější mateřskému než kravskému mléku. Rovněž bylo konstatováno, že toto kozí mléko snižuje počet škodlivých bakterií ve střevním traktu selat. Jestliže se potvrdí, že stejné účinky vykazuje i u dětí, bude se toto mléko moci používat v rozvojových zemích jako preventivní prostředek proti často smrtelným, průjmovým onemocněním. Mateřské mléko obsahuje antibakteriální enzym lysozym, který ničí patogenní bakterie. Lysozym je v mateřském mléce obsažen v 1 600–3 000krát vyšší koncentraci než u kozího či kravského mléka, takže u kojenců, kteří dostávají namísto mateřského mléka kravské nebo kozí mléko pravděpodobně nedochází v prvních obdobích života k důležitému posilování imunitního systému.

V rozvojových zemích umírá každoročně více než dva miliony dětí na průjmová onemocnění. Přestože se na západě konzumuje nejčastěji kravské mléko, konzumuje se v celosvětovém měřítku více mléka kozího. V rámci studie kalifornský výzkumný tým injektoval humánní kmen pro produkci lysozymu do genu, který u koz kontroluje produkci mléčných žláz. Takto vyšlechtěné transgenní (GM) kozy produkovaly mléko, které obsahovalo až 68 % lysozymu mateřského mléka. Získané mléko bylo podáváno kůzlatům a selatům a jeho účinky byly porovnávány s normálním kozím mlékem. Kůzlata krmená transgenním mlékem vykazovala ve srovnání s kontrolní skupinou vyšší hladinu koliformních bakterií, což se ovšem na zdraví zvířat nijak negativně neodrazilo.

Protože jsou ale kozy přežvýkavci, bylo GM mléko testováno dále ještě na selatech, která mají gastrointestinální trakt a střevní mikroflóru podobné humánnímu, aby se získaly přesnější poznatky o působení transgenního kozího mléka u dětí. Čtyři dvoutýdenní selata byla krmena pasterovaným transgenním mlékem po dobu 16 dní, druhá skupina dostávala ve stejném období regulérní pasterované mléko. Selata z druhé skupiny měla v zažívacím traktu v porovnání se selaty s transgenním mlékem v průměru 100–4 000krát více koliformních bakterií. V další fázi výzkumu nyní budou experimenty opakovány se selaty infikovanými škodlivými bakteriemi, aby byl prokázán účinek modifikovaného mléka. Humánní studie se v současné době prozatím neprovádějí, počítá se ovšem s tím, že mléko transgenních koz, event. krav se bude moci v nejbližší době používat pro zlepšení zdraví dětí v rozvojových zemích. Studie bude zveřejněna v zářijovém vydání časopisu Transgenic Research. Více informací i na adrese Nutra Ingredients

http://www.rssl.com/OurServices/FoodENews/NewsLetter.aspx?ENewsletterID=169#2