Biokoridory skutečně pomáhají zachovat biodiverzitu
11.09.2006 | Agroenvi.cz
Vědci zjistili, že biokoridory skutečně přispívají k záchraně biodiverzity. Až dosud totiž důkaz o tom, že teorie sítě biocenter a biokoridorů funguje v praxi, chyběl. Myšlenka tak byla mnohými stále považovaná za kontroverzní.
Biokoridory jsou úzké pruhy krajiny, které vzájemně propojují biocentra – izolované lokality, kde žijí původní rostlinná a živočišná společenstva (například přírodní rezervace). Podle vědců pomáhají koridory tím, že umožňují rostlinám a živočichům lepší přístup ke zdrojům. Jiní odborníci se ale domnívají, že při putování biokoridory hrozí živočichům mnohá nebezpečí, například silniční doprava a znečištění. Důkaz, že síť biocenter a biokoridorů (v České republice je známá pod názvem ÚSES - Územní systém ekologické stability) skutečně pomáhá mnohé organismy zachránit, ale dosud chyběl.
Tým vědců pod vedením Ellen Damschenové, ekoložky z Kalifornské univerzity, proto provedl experiment. Před pěti lety rozčlenil pás jehličnatého lesa v Jižní Karolíně do šesti ploch o rozloze 500 metrů čtverečných a teď zjistil, že na plochách, které byly úzkými koridory propojeny s jinými plochami, bylo o dvacet procent více rostlinných druhů než na plochách izolovaných. "Koridory měly pozitivní dopad na diverzitu druhů," řekla Damschenová.
Podle Ellen Damschenové byla teorie sítě biocenter a biokoridorů populární především v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století. Ve Spojených státech a v Kanadě pracuje nyní asi 800 organizací na vytvoření sítě biokoridorů, která by propojila Yellowstonský národní park a Yukon. V Indii například existuje šedesát kilometrů dlouhý a deset kilometrů široký koridor propojující významné lokality, kde žijí tygři.
Bez vědeckého důkazu však mnozí pokládali teorii biocenter a biokoridorů za kontroverzní. Nyní však vědci oznámili: "Zjistili jsme, že biokoridory nejsou jenom ochranářské paradigma. Naopak jsou praktickým nástrojem pro ochranu biodiverzity." Koridory pomáhají rostlinám tím, že zlepšují roznášení semen a pylu, a také mění konkurenční podmínky rostlin. "O rostlinách se vždycky myslelo, že jsou takové nepohyblivé, pevně zakořeněné," řekla Damschenová. "Nebyli jsme si vůbec jistí, jestli za pouhých pět let dostaneme nějakou odpověď. Změny však byly velmi prudké."
Zdroj: Podle článku Johna Roache v National Geographic ze dne 1. 9. 2006, Hanka Hermová, Ekolist, 7. 9. 06
Další články v kategorii
- Řecká vláda by mohla změnit přístup k zemědělským blokádám, naznačil ministr (31.12.2025)
- V opuštěné Cihelně Chmeliště objevili odborníci 11 vzácných druhů hub (31.12.2025)
- Dřevěné lžíce do bot od firmy z Vrbna odebírá Baťa i Puma. O zakázky nemá nouzi (31.12.2025)
- Tajemství jeskyně v Karibiku. Včely si stavěly hnízda v kostech mrtvých savců (31.12.2025)
- Novela lesního zákona od příštího roku prodlouží lhůtu pro obnovu lesů (31.12.2025)
- Polští zemědělci ve velkém blokovali silnice. Protestovali proti Zelené dohodě i levnému dovozu z Ukrajiny (31.12.2025)
- Držet psy dlouhodobě uvázané na řetězu bude v Česku od ledna zakázané (31.12.2025)
- Souhrn událostí uplynulého dne 30. 12. 2025 (31.12.2025)
- Bryndza od slovenského výrobce obsahovala listerie (30.12.2025)
- Nastává rok chráněných krajinných oblastí. Pod záštitou UNESCO bude celý rok 2026 připomínat jejich význam (30.12.2025)

Tweet



