ČERVEN V MYSLIVOSTI

V červnu jsou sady a louky plné mláďat spárkaté i drobné zvěře. Srny a laně kojí mláďata, jsou vidět zajíčci z druhých vrhů, bažantům a koroptvím odrůstají kuřata. Bachyně se obezřetně vyhýbají kontaktu s člověkem a při náhodném setkání tvrdě hájí selata. Myslivci po dohodě se zemědělci vyhánějí zvěř před sklizní pícnin a zachraňují jí před jistou smrtí pod rychlými širokozáberovými sklizňovými stroji. K tomu využívají lovecky upotřebitelných psů, kteří dokáží nalézt čerstvě nakladená mláďata i hnízda na zemi nezdících ptáků. Při pobytu k přírodě se chovejme ohleduplně. Při objevení mláďat zvěře je nutno se co nejrychleji vzdálit od místa nálezu. Pohlazení může přinést mláďatům smrt. Do přírody není vhodné jezdit autem či čtyřkolkou, pes musí být vždy na vodítku. Červnová příroda štědře nabízí možnosti pro pozorování jejích krás. Vstupujme proto do přírody tiše a s pokorou, abychom mohli odcházet s poznáním, občerstveni její rozmanitostí. Kdo toto dokáže, je v přírodě vítaným hostem.

ČERVEN - MĚSÍC MYSLIVOSTI

KLADENÍ MLÁĎAT A DODRŽOVÁNÍ KLIDU V HONITBÁCH

Červen je měsícem myslivosti a ochrany přírody. To proto, že příroda je v tomto období plná mláďat, která si zaslouží naši ochranu.

To přináší hodně starostí nejen pro mysliveckého hospodáře, ale i pro mysliveckou stráž, která by, zejména v této době, měla být v honitbě skoro každý den. Veřejnost by měla být citlivě upozorněna, že bezohledné rušení zvěře a volné pobíhání psů je v tomto období velmi škodlivé. Kojícím matkám i mláďatům hrozí bezprostřední nebezpečí zadávením, protože mají zhoršenou schopnost unikat. Psi a kočky ruší na zemi hnízdící ptáky, kterým se při častějším vyrušování snižuje líhnivost vajec či hnízdo zcela opouštějí.

Zároveň je nutné upozornit veřejnost, že pokud někdo nalezne opuštěné mládě na louce či v blízkosti lesa, měl by ho ponechat na původním místě a co nejdříve se nejkratší cestou vzdálit od tohoto místa, aby nezanechal pachovou stopu v blízkosti mláděte. Pokud se bude mláďat dotýkat, může ho svým chováním odsoudit na smrt, protože ho matka již nemusí přijmout. Příroda je v tomto směru velmi krutá a chyby člověka jsou již nenapravitelné, a proto bychom se k mláďatům zvěře měli chovat obezřetně. Myslivci v tomto směru vyvíjejí maximální aktivitu při informování veřejnosti. V obcích je vyvěšován leták s názvem „Nesahejte na nás“, na kterém je vysvětleno proč není vhodné se mláďat dotýkat či si je dokonce jako opuštěná odnášet domů.

Většina spárkaté zvěře klade mláďata, objevují se druhé vrhy zajíců, bažanti vodí kuřátka. Na této mladé zvěři dovedou udělat citelné škody jak toulaví psi, kočky, krkavcovití i dravá zvěř. U jelenů dochází k vyzrávání paroží, daňkům teprve paroží roste. Srnci hájí své teritorium a pravidelně obcházejí hranice svého teritoria a zanechávají pobytové stopy (hrabánkování, strouhání stromků), aby zvýraznili svoji přítomnost. Na přítomnost soka i člověka reagují silným bekavým zvukem (připomínající štěkání), který můžeme zaslechnout prakticky kdekoliv v přírodě. Pokud zjistí srnec vetřelce ve svém teritoriu, okamžitě ho vyžene za hranice svého území.

PRÁCE MYSLIVECKÉHO HOSPODÁŘE

Myslivecký hospodář v každé honitbě by měl oslovit uživatele zemědělských pozemků a domluvit s nimi spolupráci při sklizni pícnin tak, aby nedocházelo ke zbytečným ztrátám na zvěři. Pro doplnění, současná sklizňová technika pro sklizeň píce využívá vyšší rychlosti (10 až 30 km/h) a má poměrně velký záběr 2 - 9 m a je méně hlučná. Mnohdy navíc mechanizace sklízí plochu od okrajů ke středu, což je špatně a nedává možnost zvěři častěji se vyskytující na okrajích pozemku uniknout. Při kombinaci těchto faktorů zvěř vyskytující se na sečené louce prakticky nemá šanci, aby se všechna bez úhony dostala do bezpečí.

Plašiče zvěře jsou sice povinnou výbavou sklizečů píce, avšak ve většině případů tato povinnost není dodržována. Proto zůstává nejúčinnější metodou zabránění škod na zvěři vyhánění zvěře z porostů před sečením přímo myslivci s pomocí lovecky upotřebitelných psů. Uživatelé pozemků by měli informovat myslivce o plánované sklizni pícnin, aby mohli zajistit projití porostů a vyhnání zvěře za pomoci lovecky upotřebitelného psa, který dokáže bez problémů nalézt i čerstvě nakladená mláďata, která následně myslivec dopraví zabalené v chomáči trávy do bezpečí. Tímto způsobem lze zachránit i snůšky na zemi hnízdících ptáků, které by jinak sklizňová technika zničila. Protože po přemístění hnízda nemusí dojít k úspěšnému obnovení hnízdění, je lépe vajíčka z nalezených hnízd umístnit do líhní a kuřata následně odchovat a zpětně vypustit do honitby.

Uživatel pozemku by měl těsně po vyhnání zvěře zahájit sklizeň a to vždy směrem od středu k okrajům, aby zbylá zvěř měla šanci uniknout do bezpečí.

Myslivecký hospodář vede evidenci o ulovené zvěři, rozdělení zvěřiny a o vydaných plombách. Podle dohody s pověřeným úřadem, státní správou myslivosti, podává pravidelně hlášení o probíhajícím lovu na tiskopisu Mysl/8.

PŘÍPRAVA KRMIV NA ZIMU

V červnu probíhají senoseče a uskladňování objemných krmiv na zimu. Kvalitně usušené a uskladněné seno je základem přikrmování zvěře v zimě. Jak již věděli staří hospodáři, se senosečí není dobré otálet a je nejlépe začít ještě před květem trav. Takové seno je pak jemné, chutné a má i vyšší obsah bílkovin. Toto období spadá do začátku června, kdy je poměrně nejisté počasí. Před deštěm je nutno mokré seno kopit, a tak předejít zmoknutí. Dešťová voda rychle vymývá živiny a takové seno je pak nekvalitní, navíc může i rychle dojít k zaplísnění.

Dalším krmivem, které si myslivci vytvářejí nebo nakupují od zemědělců je senáž. Senážování lze provádět buď s pomocí řezačky do připravených senážních žlabů nebo slisováním do kulatých balíků a následným obalením igelitovou fólií. Balíky jsou často vidět na okrajích polí. Senážování je konzervace píce pomocí bakterií, které rychle v píci vytvářejí kys. mléčnou a CO2 což znemožňuje rozvoj ostatních mikroorganismů. Při senážování nevznikají takové ztráty, jako je tomu u sušení sena, proto je tento způsob velmi vhodný, leč poněkud nákladnější, než je tomu u sušení. Senáž či siláž, jako šťavnatá krmiva, musí být základem přikrmování vysoké zvěře (jelen, muflon, daněk, sika) v zimním období, v případě přikrmování pouze suchými krmivy (seno, obilí) dochází k následnému loupání kůry stromů a častějším škodám na lesních porostech, což je zbytečná chyba.

Červen je také nejvhodnějším obdobím pro přípravu letniny. Za letninu považujeme sušené letorosty listnáčů, keřů, ostružiní a maliní, které v zimě slouží pro přikrmování spárkaté zvěře jako doplněk potravy s vysokým obsahem tříslovin, který napomáhá ke snižování škod na lesních porostech.

KVALIFIKACE ŠKOD ZVĚŘÍ

V červnu se začínají posuzovat a kvantifikovat škody zvěří na lesních porostech za uplynulý rok. Majitel lesa by měl vyčíslit škody zvěří za uplynulý rok k 1. 7. Jak již je známo, výpočet škod na lesních porostech se provádí podle vyhl. MZe č. 55/1999 Sb. Zákon předpokládá dohodu obou stran. A dohoda začíná již při výpočtu a specifikaci škod - snad jen na připomenutí. Škody zvěří se neřeší v tzv. kauzálním či příčinném režimu náhrady škody. Tedy uživatel honitby neodpovídá za škody zvěří, ale jen je povinen je hradit v plné výši a to jen tehdy, pokud i poškozený učinil přiměřená opatření, aby škodám zabránil.

Drtivá většina případů zjištěných škod zvěří končí dohodou obou stran a úhradou škody ve finanční nebo naturální formě. Zákon o myslivosti dává v tomto směru dostatek pravomocí majitelům honebních pozemků, aby mohli škody uplatňovat a domoci se adekvátní náhrady. V médiích je paradoxně často prezentován pravý opak, což lze přisuzovat špatné informovanosti redaktorů. Je paradoxem, že naopak myslivci nemohou uplatňovat škody na zvěři, které v některých případech převyšující celoroční lov a v některých případech převyšují i škody způsobené zvěří.

LOV SRNCŮ MÁ PŘÍSNÁ PRAVIDLA

V červnu pokračuje doba lovu srnce. Myslivci by měli mít již uloveny srnce I. věkové třídy a také nekvalitní srnce II. věkové třídy, u kterých je z chovatelského hlediska nevhodné, aby se dostali do říje. Myslivečtí hospodáři musí citlivě určovat počet kusů k lovu. V některých honitbách byl lov této věkové kategorie vzhledem k velkým ztrátám po loňské zimě a vysokým ztrátám na silnicích a železnicích zcela zrušen. Je na zvážení každého uživatele honitby jak nastaví a následně realizuje lov této zvěře i ve vyšších věkových třídách. Kusy, které vykazují příznaky onemocnění, či jsou nadměrně vyhublé, zejména v oblasti páteře a zadních běhů, musí myslivec nechat prohlédnout veterinárním lékařem. To je důležité nejenom z hlediska kvality zvěřiny, ale i z hlediska základního monitoringu zdravotního stavu zvěře. Všechna zvěřina před uvedením na trh z podniku INTERLOV je pod přísným veterinárním dozorem. INTERLOV, jako největší zpracovatel zvěřiny, je pod stálým veterinárním dozorem, který je doplňovaný dalšími kontrolami. Tím je garantována kvalita zvěřiny, která se dostává do obchodů a restaurací, což není garantováno u všech zpracovatelů zvěřiny v ČR. Zvěřinu zpracovanou INTERLOVEM je možné exportovat do zemí EU.

ZLATÁ SRNČÍ TROFEJ

I v měsíci červnu některé Okresní myslivecké spolky ČMMJ pořádají okresní kola dětské vědomostní soutěže o „Zlatou srnčí trofej“. Jedná se o soutěž v několika věkových kategoriích pro děti a mládež, ve kterých mohou uplatnit a rozvinout své znalosti o přírodě a přírodních dějích, které mají souvislost s ochranou přírody, zvěří a myslivostí. Děti se učí poznávat jednotlivé druhy bylin, stromů, keřů, ptáků, hmyzu a zvěře. Ti nejlepší pak postupují do celorepublikového kola soutěže, které probíhá během prázdnin.

Co dalšího se děje v honitbách?

V první polovině června:

začíná červen měsíc myslivosti, den dětí

líhnou se bažantíci, koroptve, kachňata, tetřevi, tetřívci, ……

srny ve vyšších polohách kladou srnčata, jelení laně kladou kolouchy

hnízdí ostříž lesní,

kvetou řeřáby, bez černý, jedlý kaštan

daňkům roste paroží, jelenům dorůstá paroží a starší jeleni začínají s vytloukáním

brambory a cukrovka jsou ošetřovány proti houbovým chorobám a škůdcům, v porostech kukuřice je sledován nálet zavíječe a při překročení prahu škodlivosti jsou plošně aplikovány v kukuřicích insekticidy, v ovocných sadech je opakovaně prováděná ochrana proti škůdcům a chorobám

V druhé polovině června:

začíná páření medvědů

hnízdí žluva hajní, včelojed lesní, většina našich pěvců, podruhé hnízdí holub hřivnáč

kvetou lípy - pro včelaře tím končí pravá medonosná sezóna, po odkvětu lip začíná období sběru medovicového (tmavého lesního) medu

v teplejších oblastech probíhá příprava na žně, dozrávají porosty ozimého ječmene a řepky, jsou plánovány desikace porostů řepky, porosty brambor jsou ošetřovány proti chorobám a škůdcům

vychází sedmé číslo časopisu Myslivost s novými informacemi o myslivosti

Ing. Jiří Šilha

pověřený pracovník pro styk s médii

Českomoravská myslivecká jednota

Jungmannova 25

115 25 Praha 1

e-mail:jiri.silha@centrum.cz

mobil: 604 953 043

ČERVNOVÉ pranostiky:

Pláče-li červen a neoschne žitko, v zajících, koroptvích budem mít řídko.

Když červen sluncem pohostí, úroda bude v hojnosti. Hřímá-li v červnu, zvede se obilí. Chladný květen, červen vlažný - je pro sýpky, sudy blažný. Červen studený - sedlák krčí rameny. Pláče-li Medard i ječmen zapláče.

Déšť o svatém Vítu škodí ječmenu i žitu. O svatém Vítu půl zrna v žitu. Svatý Vít vymetá ovísek. Nesej na svatého Víta, škoda žita. Svatý Vít káže síct, svatý Jan seče sám.

Do Jana Křtitele nechval ječmene.O Janu-li kukačka kuká, pěkný čas sobě vykuká. Nekuká-li kukačka před sv. Janem, bude neúrodný rok. Čím déle kukačka po Janu zpívá, tím dražší žito na trhu bývá.

Na svatého Aloise poseč louku, neboj se! Netřeba v červnu o déšť prositi, přijde, jak začnem kositi.

Na svatého Antonína broušení kos započíná. Prší-li na svatého Petra a Pavla, bude mnoho myší, urodí se hodně hub.

Když pes v břiše, v střevách má kroucení, trávu jí, vyje, strojí skučení, řídko toho chyba bývá, že potom déšť přicházívá.

Zdroj: Jaroslav Kovařík - Zvěř, lov a myslivost v české lidové slovesné kultuře.

Výstavy, konference a CHOVATELSKÉ PŘEHLÍDKY, na kterých se podílí

Českomoravská myslivecká jednota

30.5.-26.6.2007   Chovatelská přehlídka Rakovník

Místo konání: Okresní muzeum T.G.M. Chovatelská přehlídka trofejí okresu Rakovník.30.5. - 01.06.2007   Chovatelská přehlídka Louny

Místo konání: Aula chmelařského institutu. Chovatelská přehlídka trofejí okresu Louny.31.5.-2.6.2007   Chovatelská přehlídka Děčín

Místo konání: Děčínský zámek, Chovatelská přehlídka trofejí okresu Děčín, při příležitosti výstavy 100 let kamzíka na Českokamenicku31.5. - 10.6.2007   100 LET KAMZÍKA NA ČESKOKAMENICKUMísto konání: zámek Děčín, Okresní myslivecký spolek ČMMJ Děčín ve spolupráci s vlastníky a uživateli honiteb si Vás dovolují pozvat na společnou oslavu stoletého výročí založení chovu kamzičí zvěře v oblasti České Kamenice. 1.6.-2.6.2007   Chovatelská přehlídka Kutná Hora

Místo konání: Restaurace U lípy v Suchdole u Kutné Hory, pořádá OMS ČMMJ Kutná Hora7.6.2007   Studentská soutěž ve vábení jelenů

Místo konání: Trutnov, Střední lesnická škola, pořádá OMS ČMMJ Trutnov 8.-10.6.2007   Chovatelská přehlídka Karviná

Místo konání: Petřvald - klubovna zahrádkářů, chovatelská přehlídka trofejí okresu Karviná.09. - 17.06.2007   Chovatelská přehlídka Frýdek-Místek

Místo konání: Víceúčelový sál ZŠ L.Janáčka na Hukvaldech v amfiteátru Obory na Hukvaldech Svatohubertská mše a probíhat bude doprovodný program.09. - 10.6.2007   Národní soutěž mysliveckých trubačůMísto konání:  Horka nad Moravou - LOVECKÁ CHATAPořádá Klub mysliveckých trubačů ČMMJ společně s dalšími partnery.

Kontakt na pořadatele Tomáš Kirschner - 603 442 67713. - 16.6.2007   Chovatelská přehlídka Beroun

Místo konání: Tmaň, Kulturní dům.

Chovatelská přehlídka společná pro správní území MÚ Beroun a MÚ Hořovice. Otevřeno bude: středa 13. - pátek 15.6.2007 od 9:00 do 17:00 hodin, v sobotu 16.6.2007 od 9:00 do 11:00 hodin.21.6.2007   IV. ročník celostátní přeboru mládeže ve střelbě ze vzduchovky

Místo konání: Střelnice Olomouc - Lazce

Okresní myslivecký spolek ČMMJ Olomouc pořádá již čtvrtý ročník celostátního přeboru mládeže ve střelbě ze vzduchovky. Soutěž se uskuteční ve čtvrtek 21.června 2007 na střelnici Olomouc - Lazce. Závod je určen pro mladé chlapce a dívky ve věku od 8 do 17 let, kteří jsou rozděleni do 2 věkových kategorií a to: kategorie I. 8 - 14 let a kategorie II. 15 - 17 let.

23.6.2007   Lesnický den 2007Místo konání: Ralsko, areál Skelná Huť, 31. ročník lesnického dne v Ralsku.23.06.2007  6. Národní myslivecké slavnosti9. Národní soutěž ve vábení jelenů.

Místo konání: Hluboká nad Vltavou - zámek OHRADA

velmi navštěvovaná akce spojená s trhem řemeslných výrobků a bohatým doprovodným programem, návštěvu lze spojit s návštěvou zemědělského, lesnického a rybářského muzea a místní zoologické zahrady. Pořadatel - reakce časopisu Myslivost, ČMMJ, Muzeum Ohrada.

Zdroj: www.myslivost.cz

KYNOLOGICKÉ A STŘELECKÉ AKCE POŘÁDANÉ ČESKOMORAVSKOU MYSLIVECKOU JEDNOTOU

Kynologické akce

- probíhají ve všech regionech během celého roku. Pořádají Okresní myslivecké spolky ČMMJ (OMS ČMMJ). Aktuální seznam akcí je přístupný na internetových stránkách: http://www.myslivost.cz/vystavy/kynologicke.asp

V červnu probíhají norovací zkoušky, oblastní a klubové výstavy.

Kontakt na pořadatele - příslušný Okresní myslivecký spolek OMS v místě konání.

Zdroj: www.myslivost.cz

Střelecké akce

probíhají ve všech regionech během celého roku, s cílem prověřit střelecké dovednosti myslivců a vštípit zásady správného zacházení se zbraní. Při střeleckých soutěžích je kladen silný důraz na bezpečnost a bezpečné zacházení se zbraní, což je nejlepší prevence proti nevhodné manipulaci se střelnou zbraní, která je nejčastější příčinou úrazů střelnou zbraní. Soutěže pořádají Okresní myslivecké spolky ČMMJ (OMS ČMMJ), myslivecká sdružení, firmy i jednotlivci. Všichni členové ČMMJ, pokud se zúčastní střeleckých závodů vedených podle střeleckého řádu jsou pojištěni.

Vrcholné střelecké akce ČMMJ:

Zdroj: www.cmmj.cz

Termíny zkoušek z myslivosti v červnu 2007

Termíny zkoušek pro myslivecké hospodáře v červnu 2007

OMS ČMMJ = Okresní myslivecký spolek Českomoravské myslivecké jednoty

Kontakt na pořadatele - příslušný Okresní myslivecký spolek v místě konání.

Zdroj: www.cmmj.cz