České lahůdky pod ochranou EU

Do seznamu tradičních zemědělských a potravinářských výrobků, kterým Evropská unie poskytuje ochranu, přibyl dnes devátý výrobek z České republiky.

Lomnické suchary budou dalším z řady tradičních potravinářských výrobků z Česka, kterým Evropská unie udělí ochrannou známku. Proti registraci pečiva, které se vyrábí ve východočeské Lomnici nad Popelkou, nevznesla během uplynulého půl roku žádná země námitky. ČTK to dnes potvrdil mluvčí EK Michael Mann.

Česko má nyní nejvíce registrací z nových členských zemí EU a co do počtu chráněných lahůdek předběhla například Belgii, Dánsko nebo Irsko. ČR se ale nemůže rovnat především se středomořskými zeměmi, kterým chrání EU celkem několik stovek produktů.

Systém označování tradičních výrobků z určitých zeměpisných oblastí, které se pak nesmějí vyrábět nikde jinde, vznikl v roce 1992. Registrace na úrovni EU má chránit výrobce před nekalou konkurencí produktů, které se vyrábějí nápodobou původních postupů jinde. Ochranné známky slouží také jako způsob propagace národních produktů navenek.

Chráněné označení původu

Evropská unie rozlišuje tři druhy registrací: chráněné zeměpisné označení (protected geographical indication - PGI), chráněné označení původu (protected designation of origin - PDO) a tradiční zaručenou specialitu (traditional speciality guaranteed - TSG).

První dvě jmenované ochranné známky zaručují, že se výrobek částečně nebo zcela vyrábí v určité zeměpisné oblasti. Zaručené speciality jsou zase výrobky, které mohou prokázat tradiční způsob výroby a složení.

Podle evropských pravidel musí každý výrobce, který touží pro svůj produkt získat ochrannou známku, podat žádost nejprve k příslušnému úřadu v domovské zemi. Ten ji po posouzení zašle Evropské komisi, která by pak měla o udělení nebo neudělení známky rozhodnout do 12 měsíců.

V praxi však trvá úřední postup déle, a tak z celkem 26 přihlášek, které ČR podala ve druhé polovině roku 2004, dospělo do konečné fáze posuzování pouze 11 výrobků. Pět z nich už registraci získalo, dalších šest přihlášek bylo zveřejněno v úředním věstníku EU, a Česko tedy čeká, zda během stanovené půlroční lhůty nebude mít k těmto přihláškám některá z členských zemí námitky.

Jak je na tom ČR s žádostmi o registraci svých výrobků:

Ochranné známky už získaly tyto výrobky:

budějovický měšťanský var, budějovické pivo, českobudějovické pivo (stanoveno v přístupové smlouvě ČR k EU); štramberské uši, pohořelický kapr, žatecký chmel, hořické trubičky, karlovarský suchar (čtyři posledně jmenované výrobky ještě čekají na oficiální zařazení do unijního seznamu). S výjimkou pohořelického kapra a žateckého chmelu, které žádaly o ochrannou známku původu (PDO), všechny zbylé výrobky získaly chráněné zeměpisné označení (PGI).

EK do půl roku rozhodne o následujících přihláškách: třeboňský kapr, karlovarské oplatky, pardubický perník, mariánskolázeňské oplatky; PDO - nošovické kysané zelí

Na posouzení EK a zveřejnění v úředním věstníku ještě čekají:

PGI - pravé olomoucké tvarůžky, březnický ležák, karlovarské trojhránky, chodské pivo; PDO - všestarská cibule, chelčicko-lhenické ovoce, chamomilla bohemica (heřmánek), jihočeská niva, jihočeská zlatá niva, český kmín, Černá hora (pivo), znojemské pivo, české pivo, starobrněnské pivo, brněnské pivo.

Nejdále zatím EK dospěla v případě českého kmínu, pravých olomouckých tvarůžků a chodského piva.

Tisk

Další články v kategorii

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info