Zemědělci na reformě vydělají, hypotéky podraží

Zemědělci dobře vědí, jak je důležité mít zastání v osobě ministra financí, lidovce Miroslava Kalouska. Ze zatím posledního kola schvalování daňových reforem vyšli rolníci jako vítězové. Dostali další daňovou výjimku. Naopak hypotéky můžou kvůli reformě zdražit.

Plán úředníků byl zpočátku jednoduchý. V zákoně o dani z příjmu spočítali na 120 výjimek, osvobození či úlev a v nich se snažili některé škrtnout. Cílem bylo trochu zákon zjednodušit, nezvýhodňovat jednu skupinu před druhou a ještě něco ušetřit.

Politické zadání znělo jasně: nemá cenu rušit třeba daňové výhody stavebního spoření či hypoték, protože ty má příliš mnoho lidí, a to by bylo politicky nepopulární. Úředníci proto hledali a vytipovali úlevy v takových oblastech, které by alespoň nějaké zjednodušení a úsporu znamenaly, ale zároveň nebyly tak citlivé. I s těmito třinácti úlevami, které navrhli zrušit, ale narazili.

Každá výjimka má své zastánce, kteří za její zachování bojují, neboť je pro ně vítaným zdrojem příjmů a často i hlavním smyslem existence jejich podnikání. Než proto dorazil zákon o daních do Sněmovny, byl už seznam vyškrtaných výjimek dost okleštěný. Po závěrečném hlasování poslanců jich zbylo pět.

Z těch důležitějších je k překvapení úředníků stále ve hře například zrušení osvobození výnosů z hypotečních zástavních listů, které leží v žaludku bankám. A hrozí, že kvůli tomu zdraží hypotéky. Ani vlivné loterijní společnosti zatím nedosáhly toho, že zůstane osvobozen od daně manipulační poplatek u hazardu. Šanci však mají ještě v Senátu.

Vlivní zemědělciZemědělci, kteří měli už v minulých letech v parlamentu velké zastání u lidoveckých poslanců a často díky nim dosáhli více peněz ze státního rozpočtu, si naopak ještě vymohli další úlevu.

Mají být totiž osvobozeni od placení daně při převodu či darování rodinné farmy. Podle dřívějšího vyjádření Jana Veleby, prezidenta Agrární komory sdružující na 1800 rolníků, se tak alespoň budou moci lépe vystřídat generace na farmě. Nyní to podle něj kvůli velkým daním skoro nejde.

Na počátku reformy Kalousek navrhoval pro zemědělce ještě jednu výhodu, a to, aby nemuseli platit daň z pozemků. Ale to neprošlo.

Stravenkáři se opět zachrániliVyklouznout z oprátky se už poněkolikáté podařilo stravenkovým firmám. Poskytování lístečků na jídlo je v Česku rozšířené: zaměstnancům je dává sedm firem z deseti. Hlavně je to dobrý byznys pro čtyři velké firmy, ročně se v něm otočí přes dvanáct miliard korun.

Pro zaměstnavatele je atraktivní dávat stravenky hlavně z toho důvodu, že si může do nákladů započítat 55 procent ceny poukázky. To navrhovalo ministerstvo financí zrušit a návrh překvapivě doputoval beze změn až do lavic Poslanecké sněmovny.

Tam však našly stravenky ty nejlepší zastánce, a to odbojné poslance Miloše Melčáka a Michala Pohanku, na jejichž hlasech visel osud celé reformy. Jim premiér Mirek Topolánek musel vyjít vstříc, a proto svým pozměňovacím návrhem vrátil daňové zvýhodnění stravenek opět do hry.

Je to už poněkolikáté, co stravenkáři utekli z lopaty. Zrovnoprávnit stravenku s přímo poskytnutými penězi na jídlo se pokoušelo ministerstvo financí už před dvěma lety. Tehdy však jeho návrh ani nestihl opustit dveře úřadu v centru Prahy a dostat se na pořad jednání vlády.

Lobby stravenkových společností je silná, poháněná vědomím, že bez daňové úlevy by řada firem poukázky, které je stojí peníze, jednoduše zrušila.