Češi kupují biopotraviny, i když neví proč

Biopotraviny kupuje téměř polovina z nás, tedy alespoň občas. Ovšem naprostá většina má jen zcela mlhavou představu, co se pod daným označením skrývá. K takovým výsledkům došel červencový průzkum výzkumného insitutu GfK. Zjišťoval, jaké zkušenosti mají Češi s produkty ekologického zemědělství. Dotázáno bylo celkem 500 osob.

Necelá polovina respondentů uvedla, že o biopotravinách již někdy slyšela, ale zatím s nimi nemá zkušenost. Téměř stejně velký je podíl dotázaných, kteří podle svých slov biopotraviny čas od času kupují, ale nedělají to pravidelně. Pravidelný nákup biopotravin patří ke zvykům čtyř procent dotázaných. Naopak odpověď: "O biopotravinách jsem nikdy neslyšel," byla zaznamenána u dvou procent respondentů.

Ženy více sledují zdravé trendy

Pravidelný nebo občasný nákup bio-potravin se ve větší míře týká žen, zatímco muži častěji volili odpověď "slyšel jsem o nich, ale zatím jsem je nekoupil". Přes 57 procent žen o biopotravinách nejen slyšelo, ale více než z poloviny je nakupuje a desetina z nich dokonce pravidelně.

Bioprodukty dotázaní podle svých slov nejčastěji preferují v kategoriích mléčných výrobků, pečiva, těstovin a ovocných šťáv. Naopak v případě cukrovinek, čokolády, kávy a čaje dávají přednost tradičním výrobkům před tzv. bioprodukty.

Kamenem úrazu je ovšem zjevné neporozumění pojmu "biopotraviny" mezi širokou veřejností. Celých 80 procent dotázaných si žádnou konkrétní značku bioproduktů nedokáže vybavit a další více než desetina respondentů pod tento pojem zahrnuje značky, které standardy ekologického zemědělství nenaplňují.

Bez pořádné reklamy neprodejné

Zdá se tedy, že označení "biopotraviny" je pro spotřebitele lákavé. Skutečný nákup těchto výrobků je však rozhodně méně frekventovaný, než jak vyplývá z předchozích odpovědí.

Výsledky on-line výzkumu GfK Praha potvrzují, že budoucí preference produktů ekologického zemědělství v Česku bude z velké části záviset na mediální podpoře těchto produktů či konkrétních značek a na vzdělávání (a samozřejmě také sebevzdělávání) českého spotřebitele.