Proti ochraně českých oplatek protestují Němci

Mariánskolázeňské oplatky zatím nedostanou chráněné zeměpisné označení od Evropské komise. Proti jejich registraci se objevily námitky z Německa. Evropská komise je nyní musí posoudit a rozhodnout, zda se jimi bude zabývat.

"Charakter jedné z námitek je takový, že se tyto oplatky vůbec nevyrábějí v prostoru Mariánských Lázní. Situace se tak komplikuje," uvedl pro iDNES.cz europoslanec Petr Březina.

Půlroční lhůta k podání námitek proti registraci vypršela v těchto dnech. I když se boj o oplatky znesnadňuje, není ještě prohraný. Evropská komise (EK) s námitkami seznámí českou stranu, která na ně bude moci reagovat.

Zda bude EK námitky akceptovat, či nikoli, zatím není jasné. "Nelze přesně říci, za jakou dobu máme šanci se to dozvědět," uvedl Březina.

Česko má pod ochranou už devět produktů

Chráněné územní označení od Evropské komise získal minulý týden Pardubický perník a nošovické zelí. Obě položky budou zapsány do seznamu Evropské komise, v němž má nyní Česká republika devět produktů.

Dalším českým produktem zapsaným do seznamu unie se stane také třeboňský kapr, u kterého lhůta pro námitky proti registraci chráněného geografického označení vypršela v září.

Česká republika má nejvíce chráněných zemědělských a potravinářských produktů z nováčků EU. Například Slovensko nemá dosud zapsán jediný produkt a Polsko jeden. Nejvíce jich mají Itálie (přes 160), Francie (téměř 160), Španělsko a Portugalsko (přes stovku).

Systém označování výrobků z určitých zeměpisných oblastí, které se pak nesmějí vyrábět nikde jinde, vznikl v roce 1992. První tři registrace Česko získalo při vstupu do Unie, neboť zápis Budějovického piva, Budějovického měšťanského varu a Českobudějovického piva si Češi jako jediní z nováčků vyjednali už v přístupové smlouvě k EU.

Lhůta běží chodskému pivu či českému kmínuNěkolik dalších výrobků na zisk označení původu aspiruje. Půlroční lhůta pro podání námitek proti udělení běží v případě olomouckých tvarůžků, chodského piva, českého kmínu, karlovarských trojhránků, všestarské cibule a heřmánku českého.

Evropská komise má tři druhy chráněných označení - chráněné zeměpisné označení (PGI) spolu s další známkou - tradiční zaručenou specialitou (TSG) - zajišťuje, že se výrobek částečně nebo zcela vyrábí v určité zeměpisné oblasti.

Chráněné označení původu (PDO) se týká potravin vyráběných v určité geografické oblasti za využití uznaného know-how. Toto označení získal například pohořelický kapr či žatecký chmel.