Pokusy na zvířatech? Nejvíc jich dělá kultura

V Česku se ročně použije 400 tisíc zvířat na pokusy. Skoro polovina z toho připadá na ministerstvo kultury. Oficiálně je totiž experimentem i značkování ptáků, kroužkovací stanice je přitom součástí Národního muzea. Její pracovníci museli mimo jiné absolvovat zvláštní školení, jak se chovat k pokusným tvorům. Úředníci ministerstva kultury tomu v roce 2002 moc nechtěli věřit - měli odsouhlasit vznik resortní komise, která by dohlížela na pokusy na zvířatech. Jaké experimenty se u nás, prosím vás, dělají? ptali se. Tím, kdo jim musel vše trpělivě vysvětlovat, byl Jaroslav Cepák z Kroužkovací stanice Národního muzea.

Už v roce 1991 totiž schválila Česká národní rada zákon na ochranu zvířat před týráním. Legislativa ve svém třetím paragrafu říká: „...pokusným zvířetem je zvíře, které je použito k pokusným účelům, je s ním manipulováno a jsou vytvářeny a navozovány procesy, které v přirozených podmínkách neexistují.“

Jakkoli to vypadá směšně, kroužkování ptáků a značkování ryb je tedy oficiálně pokusem na zvířatech, k čemuž musí mít patřičná organizace zvláštní akreditaci. Aby licenci mohla získat, musí její pracovníci projít týdenním školením, na ministerstvu zemědělství je třeba předložit podrobný rozpis projektu, nutná je již zmíněná dohlížející resortní komise.

„Spadáme pod Národní muzeum, tedy pod ministerstvo kultury. Všechno to papírování bylo náročné, ale nakonec jsme to úspěšně zvládli,“ vypráví Cepák. Jeho předchůdci ve vedení stanice se snažili úmornou proceduru maximálně oddalovat, ale s postupujícím časem jim Ústřední komise pro ochranu zvířat stále častěji šlapala na paty, a tak sebou museli v roce 2002 pohnout.

V roce 2006 ornitologové nasadili plechový plíšek na nohy či křídla 170 tisícům ptáků, což udělalo z ministerstva kultury suverénně největšího tuzemského experimentátory se zvěří. Daleko za ním zůstala jak Akademie věd ČR, tak ministerstvo školství, pod nějž spadají univerzity. Kroužkovaní ptáci se do tabulek počítají od roku 2003.

Překvapivá kulturní data kromě ornitologů doplňují ještě přírodovědná muzea - Národní muzeum, Moravské zemské muzeum, Slezské zemské muzeum v Opavě a Husitské muzeum v Táboře. „Tato pracoviště provádějí ‚výzkumy na zvířatech‘ v rámci zoologické dokumentace svého zájmového území a v rámci výzkumných záměrů a výzkumných projektů, na něž získávají granty,“ říká k tomu tisková mluvčí Marcela Žižková.