Česko čeká během předsednictví EU boj se zemědělskou byrokracií

Jedním z nejtěžších úkolů, který čeká Česko v první polovině příštího roku během předsednictví EU, bude snaha změnit takzvanou společnou zemědělskou politiku. Nástroj starý téměř 50 let, jehož původním záměrem bylo zajistit soběstačnost Evropy, nyní spíše řeší, jak vyjít s přebytky, a z unijního rozpočtu na něj putují nemalé peníze.

Česká vláda si za jednu ze svých priorit stanovila, že diskusi o rozpočtu EU, který v příštích letech čeká reforma, nasměruje k debatě o smyslu společné zemědělské politiky. Konkrétně o snížení finančních prostředků, které rok co rok putují evropským farmářům. V současnosti do zemědělství putuje asi 40 procent rozpočtu Evropské unie, tedy zhruba 44 miliard eur, což je asi 1,1 bilionu korun.

Problém financování evropského zemědělství ovšem zdaleka nejde vyřešit pouze seškrtáním finančních prostředků. Češi se podle ministra zemědělství Petra Gandaloviče budou snažit v unii prosadit systém, kdy se platby zemědělcům vyplácí na základě plochy jejich hospodářství, nikoliv na základě jejich produkce. Tento systém totiž vede k neefektivní nadprodukci, která deformuje celý zemědělský trh.

Je docela dobře možné, že se česká vláda bude muset vypořádat i s takzvanou kontrolou funkčnosti evropského zemědělství, pro niž se v Bruselu vžil srozumitelnější anglický název health check (zdravotní prohlídka). Loni na podzim jej představila Evropská komise. Má sice vést k výraznému zefektivnění celého sektoru, ale v celé řadě států Evropské unie včetně Česka vyvolává velké vášně.

Součástí "health check" je totiž i návrh na seškrtání přímých plateb pro velké farmy. Na první pohled nic, co by šlo proti zájmům české vlády, ale na druhý pohled jde podle ministerstva zemědělství o významnou hrozbu. České zemědělství totiž kvůli historickému vývoji, a především násilné kolektivizaci během komunistického režimu tvoří z velké části právě velké farmy. Na rozdíl od celé řady států, kde se sektor skládá z menších "rodinných" podniků.

Nejvíce se škrty mají dotknout farem, které dosud dostávaly z unie více než 300.000 eur ročně, tedy přes osm milionů korun. V tomto případě by mohly farmy přijít až o 45 procent peněz z EU, které získají nad stanovenou hranici (300.000 eur). V Česku by se toto opatření dotklo více než 800 zemědělských podniků a družstev a zemědělce by připravilo o miliardy korun.

Na prověrce funkčnosti evropského zemědělství ale mezi členskými státy zatím neexistuje shoda. Očekává se, že Evropská komise představí upravený návrh celé revize a poté o něm budou znovu diskutovat jednotlivé země. Pokud se letos nedohodnou, celou věc by měli během svého předsednictví uzavřít Češi. Nic jiného Evropské unii ani nezbývá. Se závěrem českého předsednictví totiž končí i současné složení Evropská komise a Evropského parlamentu. Pokud by se státy do té doby neshodly, všechny debaty by musely začít znovu, anebo také vůbec.

Health check a snižování přímých plateb ovšem nebudou jediným tématem Česka ohledně zemědělství. Vláda se chce více věnovat i rozvoji venkova, plánuje nové vymezení takzvaných méně příznivých oblastí pro farmáře a chystá revizi politiky kvality potravin a zemědělských produktů.

Autor: ČTK; převzato z: www.financninoviny.cz