Antibyrokratická komise MZe má první výsledky

Zlepšit podmínky tzv. prodeje ze dvora, omezit zbytečné kontroly prováděné na zjevně nepodložených anonymních udáních nebo zjednodušit evidenci hnojiv a hnojení. To jsou namátkou vybrané body, které v současnosti řeší Antibyrokratická komise ministerstva zemědělství (ABK).

Ministr zemědělství Petr Gandalovič zřídil ABK letos v březnu. Po necelých třech měsících už lze hovořit o prvních konkrétních výsledcích.

„Na základě jednání se Státní rostlinolékařskou správou již Antibyrokratická komise připravila seznam dvanácti konkrétních návrhů na zjednodušení byrokracie, které budou v nejbližší době zpracovány k novelizaci zákona o rostlinolékařské péči a souvisejících vyhlášek,“ uvedl ministr Gandalovič.

V současnosti jsou podle jeho slov prověřovány možnosti zjednodušení administrativních procesů, které spadají pod Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), Státní rostlinolékařskou správu, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský nebo Státní veterinární správu. Komise zároveň rozpracovává související právní předpisy. Průběžně jsou již také prověřovány některé připravované legislativní návrhy nejen z hlediska rozsahu a nezbytnosti administrativních požadavků kladených na konkrétního farmáře, ale i na státní správu.

„Nadbytečná administrativa omezuje a ekonomicky ohrožuje zemědělské podnikatele v Česku a zároveň prodražuje fungování rezortních státních institucí placených z peněz daňových poplatníků“, podotkl ministr.

Nejdůležitějším úkolem pro nejbližší jednání komise je podle předsedy ABK Stanislava Němce připravit požadavky související s českou podobou systému křížových kontrol u zemědělců, tvz. cross-compliance, který bude postupně aplikován již od 1.ledna příštího roku a který může být potenciálně ohniskem zatěžující byrokracie či nadbytečných kontrol.

„Cílem komise je prověřit stávající postupy státních úřadů v gesci ministerstva očistit zemědělskou legislativu od nadbytečných zejména evidenčních či organizačních požadavků, které jsou v současné době kladeny na české zemědělce, ale které nejsou přímo vyžadovány legislativou evropskou,“ uvedl Němec.

Mezi cíle, které ABK řeší v současné době:

• Prosadit odpovídající požadavky na přímý prodej tzv. „ze dvora“ pro malokapacitní producenty;

• Eliminovat požadavky na ověřování podpisů při podávání některých žádostí a formulářů na SZIF;

• Zavést závazné lhůty pro SZIF pro vyřizování všech žádostí o dotaci, odvolání i všech ostatních podání;

• Omezit zbytečné kontroly na základě anonymních či zjevně neodůvodněných udání;

• Upravit počty veterinárních kontrol dle výše rizika v zem. podnicích;

• Zjednodušit evidenci hnojiv a hnojení;

• Eliminovat povinnost ručních zákresů do map půdních bloků při podávání žádostí o dotace;

• Zmodernizovat zastaralý systém hlášení změn do Ústřední evidence zvířat;

• Zjednodušit evidenci o používání přípravků na ochranu rostlin;

• Upravit podmínky na odbornou způsobilost pro aplikaci přípravků na ochranu rostlin;

• Uvést do praxe požadavky k ochraně včel při aplikaci přípravků na ochranu rostlin

ABK chce podle Němce také zpřehlednit či vyjasnit některé technické požadavky při zachování kvalitativních či hygienických parametrů zemědělské produkce a výrobních provozů.

Prověřovány budou nadále také podněty veřejnosti. Komise se bude zabývat všemi připomínkami, autoři budou o výsledcích způsobu vyřízení informováni. K podání podnětů lze využít zvláštní specielně zřízené emailové schránky antibyrokracie@mze.cz