Rezistentních zárodků přibývá

Na základě výrazného politického tlaku přijatý zákaz používání antibiotických stimulátorů růstu ve výživě hospodářských zvířat nevedl ke zlepšení nepříznivé situace v oblasti rezistence u antibiotik aplikovaných v humánní medicíně. Naopak v Německu výrazně stoupnul počet choroboplodných zárodků, které vůbec nereagují nebo pouze nedostatečně reagují na podávané běžné druhy antibiotik. V Německu zemřelo podle údajů Spolkového ministerstva zdravotnictví v roce 2006 více než 40 000 osob následkem infekcí, z toho více než polovina podlehla následkům zápalu plic.

Spolkové ministerstvo zdravotnictví (BMG) chce tento hrozivý a nebezpečný vývoj nyní zastavit a představilo první projekt strategie detekce, prevence a kontroly rezistence choroboplodných zárodků na antibiotika. Hlavní příčiny gradující rezistence zárodků jsou nesprávné používání antibiotik a nedůsledné dodržování doporučení v rámci prevence infekcí. Do budoucna by proto měla být systematicky evidována data týkající se spotřeby antibiotik a výskytu rezistence a také hlavní řady antibiotik používané v rámci terapie v humánní medicíně. Díky důslednému dodržování doporučených opatření a hygienických předpisů by mohly být udrženy a zlepšeny terapeutické možnosti.

Na konci 90. let minulého století vyvolaly velký rozruch zpráva vědců z Ústavu Roberta Kocha (dislokované pracoviště Wergerode) o selekci střevních baktérií rezistentních na vankomycin u prasat a kuřat díky používání antibiotického stimulátoru růstu avotanu (účinná látka avoparcin). Tyto informace však byly později zpochybněny, protože jejich autor ve své práci přehlédl, že u avotanu byl použit tzv. feed grade, který vedle antibiotika obsahoval rovněž rezidua baktérií, které byly použity k výrobě antibiotika avoparcinu. Podle mínění vědců získaly střevní baktérie při trávení geny přenášející rezistenci - „vanH”, “vanA” a “vanX” - a zabudovaly je do své genové výbavy. Tak se dospělo k rezistenci, při jejíž tvorbě nehrálo antibiotikum žádnou příčinnou roli.

Jak doložily výsledky tzv. GermVet studií a jiných výzkumů, je možné nemocná zvířata léčit pouze omezenou paletou po dlouhá léta s úspěchem aplikovaných druhů antibiotik