Slámu je výhodné peletovat
12.11.2008 | ÚZPI
Materiál k výrobě pelet musí obsahovat méně než 15 % vlhkosti.
Pelety z obilné slámy představují pro zemědělce zcela novou formu uplatnění tohoto vedlejšího produktu na trhu. Transport pelet je výrazně levnější než transport balíků. Kromě toho se s nimi snáze manipuluje a zaberou pouze zlomek skladovacího prostoru ve srovnání s balíky. Jsou vhodné pro automaticky plněné topné systémy a používají se také jako podestýlka při chovu koní. Nevýhodou je vysoká cena konvenčního peletovacího zařízení, která začíná na 65 000 EUR, a je tak pro malé zemědělské podniky limitujícím faktorem.
Peletování slámy by se však mohlo díky Christopheru Scottovi pro mnoho zemědělců zatraktivnit. Podnikatel z hrabství Staffordshire pracuje v současné době na mobilním peletovacím zařízení, které lze pořídit za zhruba 26 000 EUR. K jeho přepravě z jednoho podniku do druhého stačí automobilový přívěs.
Zařízení je poháněno motorem Perkins 24 PS. Sláma se mele v kladivovém mlýnu a poté se v peletovacím zařízení lisuje na pelety o průměru 6 až 8 mm. Hodinový výkon malého stroje činí přibližně 200 kg . h–1. Christopher Scott již však pracuje na variantě s výkonem 50 PS.
Podle jeho názoru nehraje druh materiálu žádnou roli, obsah vlhkosti však nesmí přesáhnout 15 %. Proto mohou být zpracovávány i takové materiály jako např. miskantus, piliny nebo štěpky a dokonce i řepkový šrot.
Další informace: Christopher Scott, e-mail: contact@pelheat.com.
Další články v kategorii
- Zemědělci řešili krizi kvůli suchu. Okamura s Červeným mluvili o „klimahysterii“ a „zeleném šílenství“ (22.11.2026)
- Vánoční stromky z městských lesů v Hradci Králové zdraží, jedle budou od 650 Kč (21.11.2026)
- Evropské zemědělské dotace musí mít povinný strop na úrovni, která pomůže menším a středním farmám (20.11.2026)
- Sucho ohrožuje české potraviny. Bude méně chmele, brambor i hub (20.11.2026)
- Odborníci z České zemědělské univerzity pomáhají chránit vodní zdroje v Zambii (20.11.2026)
- Ministerstvo zemědělství pokračuje v obnově kulturních prvků venkova. V roce 2027 pro ně vyčlení 30 milionů korun (20.11.2026)

Tweet



