Význam agrobiotechnologií pro EU a Českou republiku

Vystoupení na tiskové konferenci konané dne 1.4.2009 ke GMO.

Geneticky modifikované plodiny jsou ve světovém zemědělství pěstovány a používány již 14 let a svým dynamickým rozvojem se tam staly nejrychleji přijímanou technologií v zemědělství vůbec. V loňském roce se tyto plodiny pěstovaly již ve 25 státech světa na rozloze 125 milionů hektarů.

Jejich bezpečnost a přínosy pro zemědělce, životní prostředí a ve své podstatě i pro konečného spotřebitele byly jasně potvrzeny. Vývoj této technologie jde ve světě rapidně kupředu, bohužel tomu tak není v Evropě, která pro zbytek světa byla až donedávna symbolem vyspělé vědy a pokroku.

Evropa si k této technologii vytvořila značně pokryteckou pozici – na jedné straně je odmítá, na druhé straně jich každoročně dováží již více než 30 milionů tun. Ačkoliv lze registrační proces pro GM plodiny bez nadsázky nazvat nejsložitějším a nejpřísnějším na světě, pozice EU není ani po 14 letech jednotná. Některé členské státy i přesto požadují úplný zákaz GM plodin, jiné požadují předložení dalších důkazů o jejich bezpečnosti a potom je zde skupina států, které se nenechaly strhnout emocemi a přístup ke GMO je založen na základě vědeckých poznatků.

Velmi často skloňovaným termínem při diskusích o evropské zemědělské politice je termín „trvale udržitelný rozvoj“. Co to však přesně znamená? Zakonzervovat současný stav konvenčního zemědělství? Rozvíjet dále nové technologie? Přizpůsobit se světovému vývoji nebo ho ignorovat?

Světový vývoj však ignorovat nelze. Žijeme v době, kdy problematika zemědělství již neznamená pouze zajištění dostatku kvalitních potravin, což je i tak velmi složitý úkol, ale současně jsou zde další požadavky na zajištění energie, průmyslových surovin a ochranu životního prostředí. Jak ve svém projevu uvedl ke dni Světového dne potravin 16. 10. 2008 generální ředitel FAO pan Jacques Diouf, poprvé v historii lidstva jsou požadavky na potraviny, energie a změny klimatu propojeny v jeden celek, bohužel často ještě plně nechápeme tento nový trend a ke změně našeho přístupu chybí porozumění, pochopení a základní politická rozhodnutí.

(Ve srovnání se situací před 10 lety, kdy si stovky milionů lidí v rozvojových zemích nemohli dovolit dostatek masa a mléčných výrobků, jsou dnešní požadavky velmi odlišné. Lidé dnes „soutěží“ o potravu s hospodářskými zvířaty (na 1 kg hovězího je potřeba 8 kg obilovin) nebo i s výrobou biopaliv (na 100 litrů ethanolu je potřeba 240 kg kukuřice, což je potrava pro 1 člověka na rok.)

Přístup České republiky k rozvoji zemědělských biotechnologií v Evropě bylo až donedávné doby možno označit za velmi přínosný, respektující legislativní systém upravující tuto oblast a plně v souladu s názory našich předních vědců.

Věřím, že v době našeho předsednictví v EU se opět vrátíme k již dříve nastolené cestě a budeme dál hájit racionální a zodpovědný přístup k technologii, která zcela jistě sama nevyřeší veškeré problémy evropského zemědělství, ale je rozhodně dobrým nástrojem pro zefektivnění zemědělské produkce, zvýšení její kvality a jak se v zemích, které mají pěstováním GM plodin dlouhodobější zkušenosti, i k ochraně životního prostředí.

Prezentace ke stažení

Mapa ke stažení

Ing. Jan Veleba, prezident AK ČR