Práce na zahrádce je zdravá, tvrdí poslanci a navrhují nový zákon
03.04.2009 | Mladá fronta Dnes
Ve Sněmovně se řeší nejrůznější věci. Nově se začalo mluvit i o zahrádkářích. Připravuje se pro ně samostatný zákon, který má ochránit lidi, kteří obhospodařují pozemky sdružené v typicky českém fenoménu, zahrádkářských osadách.
Zákon se jmenuje o zahrádkářské činnosti a mimo jiné definuje, co to vlastně je zahrádka (pozemek v zahrádkové osadě do 400 metrů čtverečních) a co zahrádkářská chata (jednopodlažní, popřípadě podsklepená stavba o zastavěné ploše do 25 metrů čtverečních).
"Je to potřebná činnost"
"Zahrádkářská činnost poskytuje zahrádkáři pracovní aktivitu na čerstvém vzduchu a tím přispívá k upevňování zdraví a zvyšování tělesné a psychické kondice," stojí v důvodové zprávě zákona.
Proč vlastně vzniká zvláštní zákon? Statisíce zahrádkářů totiž našly zastání v boji za své osady. "Je to potřebná zájmová činnost, která prospívá celé společnosti," tvrdí jeho hlavní předkladatel, sociálnědemokratický poslanec Václav Grüner s tím, že přece pěstují ovoce a zeleninu či sázejí stromky, což je užitečné z ekologického hlediska.
Jenže země zahrádkářům většinou nepatří. Protestují ovšem proti tomu, aby z ní platili zvyšující se nájem, či aby dokonce o své pozemky přišli. Argumentují tím, že lepší zahrádkářská kolonie než třeba hypermarket.
"Někteří naši členové mají pocit, že když tam mají zahrádku třeba čtyřicet let, mají na ni nárok i nadále," má pochopení šéf Českého zahrádkářského svazu Jiří Kříž. Z jeho vyjádření je jasné, že ani jemu se moc nelíbí, když se o pozemky hlásí skuteční majitelé - většinou obce, někdy církve a na Ostravsku třeba doly.
Naproti tomu člen zemědělského výboru Daniel Petruška (ODS) návrhu nakloněn není a považuje za nesmysl, aby podobné věci upravoval speciální zákon.
Návrh kromě sociálních demokratů podporují zejména komunisté. Právě jejich podpoře se desítky let svaz zahrádkářů těšil. Má dvě stě tisíc členů - náklad specializovaného časopisu Zahrádkář dosahuje sto tisíc kusů.
Je to dobře fungující organizace se složitou strukturou. Zastřešuje desítky místních sdružení, z nichž každé si volí samosprávu. Nechybí ani školení pro členy, kteří chtějí v hierarchii vystoupat výše.
Jsou tři druhy zahrádkářů
Samotný návrh má pouhé dvě a půl strany a vznikl ve spolupráci se zahrádkářským svazem. Má například zavést pravidlo, že nájem lze vypovědět v jednoroční lhůtě.
"Chtěli jsme původně zákon více chránící osadníky, ale tohle je maximum možného," říká šéf svazu Kříž. A vysvětluje, jak se poznají jednotlivé druhy zahrádkářů. "Dělí se do tří kategorií: jsou zahrádkáři přídomní, osadní nebo snad specialisté se zaměřením třeba na mečíky."
Podobně dělil Karel Čapek v povídce Ukradený kaktus sběratele kaktusů - kromě členů Sdružení kaktusářů a Spolku kaktusářů popisoval ještě kaktusáře divoké.
Další články v kategorii
- Ministerstvo životního prostředí vydalo poslední Věstník v roce 2025 (22.12.2025)
- Zvěřina ze střediska na Mostecku táhne, zájem je o divočáka na guláš (22.12.2025)
- Peněženku moc nešetří, čas ale ano. Češi cukroví čím dál víc kupují (22.12.2025)
- Předvánoční víkend někteří věnují uzení masa (22.12.2025)
- Uhlíkově negativní zemědělství: Jak ho můžeme dosáhnout v českých podmínkách? (22.12.2025)
- Rybáři rozvážejí ze sádek v Chropyni desítky tun kaprů pro vánoční trh (22.12.2025)
- Na Vánoce přijde sníh a mráz (22.12.2025)
- Umělé vánoční stromky zůstaly v menšině. Většina je od soukromých pěstitelů (22.12.2025)
- Mléčné výrobky snižují riziko demence. Vědci sestavili seznam vhodných produktů (22.12.2025)
- Pivovar Strakonice loni prodal přes 49.000 hektolitrů piva, meziročně více (22.12.2025)

Tweet



