Kůrovec není hlavní problém Šumavy, říká šéf národního parku Krejčí

V šumavském národním parku se nyní rozhoduje o budoucnosti stromů i kůrovce, kterým je les zasažen. Podle šéfa parku Františka Krejčího však kůrovec není hlavním problémem Šumavy. "Je jen mediálně nejznámější. Velký zájem je nutné obrátit i na bezlesí a volně žijící zvířata," napsal Krejčí v on-line rozhovoru iDNES.cz.

Kůrovec je navíc podle něj na Šumavě stejně dlouho jako populace smrku, tedy kolem 8 000 let. "Chová se jako klasická ohnisková hmyzí nákaza a bude tu i po nás," předpovídá Krejčí.

Dodal, že v národním parku v územích s převahou samovolného vývoje je nutné ke kůrovci přistupovat jako k přirozené součásti ekosystému lesa.

Mnoho čtenářů je zděšeno stavem některých částí šumavských lesů a zajímá je, jak dlouho bude trvat, než se lesy obnoví. "Podle vlastních i zahraničních výzkumů je dnes jisté, že návrat lesa v pásmu horských smrčin je kontinuálně zajištěn. Po deseti letech je zde přirozené zmlazení často tak masivní, že jím nelze ani prostě projít," odpověděl Krejčí.

A proč se nekácí? Podle ředitele národního parku to v oblastech parku ponechaných samovolnému vývoji není možné.

"Ale nemusíte mít strach, že kůrovec Šumavu poškodí celou. Porosty se soušemi po kůrovci v bezzásahových oblastech činí asi dvě procenta výměry lesů národního parku a v kulturních smrčinách v nižších polohách parku postupně zakládáme nový smíšený les i uměle," uvedl Krejčí.

Dodal, že proces rozpadu a obnovy horských smrčin běží podle očekávání dobře. "Odumřením dospělých stromů na části horských smrčin smrčina nekončí. Je stále živým ekosystémem procházejícím dočasnou fází rozpadu," vysvětlil šéf parku.