Medu bude víc. Včely přežily zimu

Česko se letos stane zemí medem oplývající. Po hubených letech, kdy včely hromadně vymíraly a medu bylo málo, včelaři hlásí dobrý rok.

"Celá republika je překvapená, úhyny byly tentokrát minimální," potvrzuje Radim Kupka z královéhradecké organizace Českého svazu včelařů.

Během předchozích zim běžně uhynula i třetina včelstev, ceny českého medu stoupaly, protože jej bylo málo. Letos je situace mnohem nadějnější. "Vypadá to, že medu bude víc," potvrzuje Josef Duben, mluvčí Státní veterinární správy.

Proti minulým letům se totiž mnohem méně včel nakazilo smrtelnou varroázou, která je v předchozích sezonách kosila.

Kleštík, drobný roztoč, který ji způsobuje, se včele usadí na krku a vysává jí tělní tekutiny. Napadený hmyz je oslabený tak, že nedokáže přežít zimu.

"Kleštík se rozmnožuje také na larvách, a včely se pak rodí zdeformované," vysvětluje vedoucí včelařského oddělení Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity Antonín Přidal.

Průměrný Čech sní necelý kilogram medu ročně. Kromě klasického lesního a lučního se na trhu stále víc objevují zajímavé jednodruhové medy: malinový, vřesový, pohankový nebo kaštanový.

Liší se chutí i barevnými odstíny. Zatímco akátový má světlounce žlutou barvu a svěží aroma, medovicový je tmavý a výrazný díky silicím z lesních dřevin, které včely opylovaly.

O tom, kolik a kterého medu letos bude, rozhodne hlavně počasí. "Rychle se oteplilo, vše vykvetlo a včely přitom ještě nejsou namnožené," říká Radim Kupka.

Včelaři teď doufají, že přijde déšť, aby kvetoucí stromy a rostliny nezašly suchem a jejich včelstva měla co opylovat.

Bez opylení by koneckonců nebyla ani úroda. Jak kdysi řekl Albert Einstein: "Až vymřou včely, lidstvo je přežije o čtyři roky."

Citát, kterým slavný fyzik předvídal hladomory, které by přišly v případě neúrody z neopylení, včelaři rádi připomínali v minulých letech, kdy žádali o státní podporu za uhynulá včelstva.

Narozdíl od západní Evropy totiž většina českého medu vzniká u soukromníků. Pořízení nového včelstva za uhynulé je pro ně citelným zásahem do rozpočtu.

Průměrný věk českého včelaře je dvaašedesát let, kromě příjmů z prodeje medu tak má jenom důchod.

Zároveň je to ale právě ruční práce soukromníků, díky níž vznikají v českých luzích a hájích medové delikatesy.

Český med si oblíbil i pražský šéfkuchař Andrea Accordi, držitel michelinské hvězdičky. "Jeden z našich kuchařů jej objevil u Karlových Varů, je to med z divokých včel," popisuje Accordi.

Hedvábně hnědou surovinu ze západu Čech šéfkuchař italského původu používá na výrobu cukrovinky torrone. Ve středomořském nugátu se med snoubí s bílkem a dochucuje se ořechy: nejčastěji mandlemi nebo pistáciemi.