Klima a zemědělství spolu úzce souvisejí

Závěry studie Mezinárodního institutu pro výzkum potravinové politiky (International Food Policy Research Institute, IFPRI).

Podle odborníků by snižování emisí skleníkových plynů v zemědělství mohlo významně přispět ke zmírňování klimatických změn. Proto doporučují, aby se na něj jednání o globálním oteplování zaměřilo. Farmáře čekají radikální technologické a strukturální změny.

Pokud mají rozhovory o klimatických změnách vést ke smysluplnému výsledku (v podobě redukcí emisí a adaptaci na globální oteplování) nesmí se opomíjet sektor zemědělství, zní hlavní závěr březnové studie Mezinárodního institutu pro výzkum potravinové politiky (International Food Policy Research Institute, IFPRI).

Už dnes je podle ní jasné, že globální oteplování do značné míry ovlivní agrární výrobu, jen zatím panuje „velká míra nejistoty“ ohledně časového horizontu a závažnosti důsledků.

Pojem zemědělství se při rozhovorech o klimatu vůbec neskloňuje, postěžoval si Gerald Nelson, jeden z výzkumníků IFPRI, a to přitom odpovídá asi za 14% celosvětových emisí skleníkových plynů a má navíc „výjimečnou roli“ v absorpci CO2 produkovaných ostatními sektory hospodářství.

„Jakékoliv prostředky vyčleněné z fondů OSN na přizpůsobení se klimatickým změnám proto musí nutně směřovat také do zemědělství. „Potřebujeme vyvinout nové odrůdy již známých plodin, novou infrastrukturu, která farmaření připraví na klimatické výkyvy a také nové instituce – jak domácí, tak mezinárodní – napomáhající adaptaci zemědělství,“ vysvětlil Nelson.

Podle IFPRI mohou farmáři významně přispět ke zmírňování globálního oteplování, a to především „změnami technologických postupů a řídících praktik“. Co se nových odrůd zemědělských plodin týká, doporučuje IFPRI zavádění co nejvíce víceletých rostlin, které obvykle disponují rozsáhlejšími kořenovými systémy. Takové plodiny totiž dokážou v půdě zadržovat mnohem více CO2.

Menší množství zorané půdy, využívání geneticky upravených plodin, efektivnější zavlažování, používaní umělých hnojiv nebo změna způsobu výkrmu zvířat mohou dohromady taktéž významně přispět k redukci emisí, dočteme se dále ve studii, která naznačuje, že zemědělství odolnější proti následkům globálního oteplování může zároveň napomáhat k jeho omezování (právě zvýšeným zachytáváním skleníkových plynů).

Podle Nelsona způsobuje v současnosti větší emise zemědělství v rozvojových státech než v těch vyspělých, a proto musíme najít „efektivní cestu, jak pomoci chudým lidem“ v boji proti globálním klimatickým změnám. IFPRI také vytrvale volá po navýšení objemu investic určených na výzkum, budování nové infrastruktury a po umožnění přístupu malých farmářů z rozvojových států na evropský trh.

„Evropské zemědělství bude naplno zasaženo klimatickými změnami,“ řekla při představování bílé knihy týkající se adaptace unijní ekonomiky na globální oteplování komisařka pro zemědělství Mariann Fischer-Boel.

Tento materiál Komise mluví o významném vlivu klimatických změn na vodní zdroje, půdu, škůdce a nemoci, což dohromady bude znamenat kompletní proměnu podmínek pro zemědělskou výrobu v Evropě – v některých regionech směrem k horšímu, jinde naopak k lepšímu.

Komise zdůrazňuje nezanedbatelný podíl zemědělství na celkových emisích a zároveň vyzdvihuje jeho potenciál při snižování exhalací. Podle ní se farmáři musí připravit na rozsáhlé strukturální i technologické změny, aby byli schopni dlouhodobě čelit změnám klimatu.

Zdroj: Euractiv.cz, 12.04.2009