Otazníky v období žní
03.08.2009 | APIC-AK
„Ceny komodit porostou,“ pravil počátkem letošního února v tomto týdeníku nejmenovaný agrární analytik. Vzhledem k tomu, že například u mléka předpověděl, že „do ekonomicky přijatelných relací by se mohly ceny mléka dostat na konci prvního letošního pololetí“, těžko kdo bral jeho předpoklady vážně.
Vážně je ale třeba brát počínající cenovou realitu komodit z letošních žní. Ceník nákupu rostlinných výrobků ze sklizně 2009 vypadá hrozivě a začíná cenou potravinářské pšenice hluboko pod třemi tisíci korunami za tunu.
Co dělat? Prodat, anebo počkat? To jsou dnes nejčastější otázky z terénu. Než se na ně pokusím odpovědět, je třeba připomenout, proč je situace tak nepříznivá. Prvním důvodem je prudký pokles stavů hospodářských zvířat, především prasat, a z něho vyplývající dramatické snížení spotřeby obilí. Když se porovná například produkce vepřového masa v posledním roce před vstupem do Evropské unie, tedy rokem 2003, s předpokládanou letošní produkcí, pak činí pokles kolem 150 tisíc tun. Toto číslo představuje přibližně 450 tisíc tun krmného obilí, které je se stává zbytečné. Přidejme k tomu snížení spotřeby obilí pro výrobu hovězího masa, mléka a drůbeže. Znamená to jediné, dostali jsme se do situace těžké nerovnováhy mezi rostlinnou a živočišnou produkcí. Do situace, kdy se stáváme hříčkou tržních a spekulačních větrů a jsme plně závislí na tom, zda na evropském trhu je či není pro naši nadprodukci umístění.
Druhou příčinou současných cen je nová vlna zpevňování koruny.
A konečně třetím hráčem v tvorbě ceny jsou samozřejmě obchodníci a odběratelé s tím, jakou obchodní politiku směrem k prvovýrobcům zvolí.
Tím konečným vlivem, který bude mít působnost na ceny žňových komodit až do příštích žní však bude množství sklizeného obilí v Evropě a ve světě.
V celoevropském kontextu
Vývoj na trhu s obilím v Evropě má bezprostřední vliv na ceny. Experti z evropského Svazu obilního a krmivového obchodu (COCERAL) vycházejí z toho, že zemědělci oseli obilím 58,5 milionu hektarů, tedy o 1,4 milionu hektarů méně než vloni. Výbory Evropské unie zemědělských svazů (COPA) a zemských sdružení (COGECA) odhadují osevní plochy pro obilí v Evropské unii dokonce jen na 57,5 milionu hektarů. Naproti tomu všechny organizace vyčíslují průměrný hektarový výnos na 4,9 tuny. V Evropě by mělo být sklizeno kolem 285,27 milionu tun obilí. To by znamenalo proti loňsku pokles o 24,9 milionu tun (asi 8 %).
Prodat, nebo počkat?
Odpověď na uvedenou otázku je založena na následujících bodech.
*Rozhodnutí, kdy prodat, bude na každém pěstiteli obilí s tím, že v druhé polovině žní bude k dispozici mnohem více objektivních informací.
*Do kalkulace je vhodné zařadit možnost prodeje v rámci intervenčního nákupu za 101,31 eur/t, což může přinést navýšení ceny v případě ječmene až o 450 korun za tunu.
*Nepodlehnout psychóze, kterou vytvářejí někteří skladovatelé systémem: „ber, nebo běž“.
Agrofert má skladovat obilí až do června
Počátkem minulého týdne jsem spolu s oběma viceprezidenty Agrární komory ČR absolvoval obsáhlé jednání s vedením největšího skladovatele, jímž je Agrofert Holding. Je připraven obilí pro zákazníka skladovat až do 30. června 2010 za podmínek, které máme k dispozici. Co tato jednoduchá skutečnost znamená v praxi? Předně to, že je na majiteli obilí, kdy se rozhodne prodat. Nikoli to, že doveze obilí na silo a sklopením fůry do příjmového koše je musí automaticky prodat za cenu z „Ceníku na nákup rostlinných výrobků ze sklizně 2009“. Pokud to někde tak funguje, pak je to špatně, a je třeba tyto způsoby uvést na pravou míru. Jsme připraveni pomáhat při řešení, v případě potřeby je třeba využít vnitřní informační kanály agrární komory.
Jednáme i o způsobu řešení úhrad takzvaných zelených úvěrů. Ani tam by neměly být zápočtovým dogmatem momentální velmi nízké ceny obilí. V případě pohybu cen na trhu směrem nahoru by měla být možnost zápočtovou bilanci vylepšit s konečným termínem uzavření až do konce tohoto roku.
Informace o sklizni
Maximální pozornost je třeba věnovat kvalitě týdenních informací o sklizni, které zasílají kraje do ústředí každé pondělí. Jsme připraveni na vaše podněty reagovat a napomáhat řešení současné obtížné situace.
Další články v kategorii
- Pivovar Strakonice prodal meziročně více piva, letos investoval i do automatizace chlazení (25.12.2025)
- ČSÚ: Živý kapr letos stojí 126,23 koruny za kilogram, mírně víc než loni (24.12.2025)
- Udělejme z krmení zvěře vánoční zvyk, který opravdu pomůže (23.12.2025)
- Vláda souhlasí se záměrem obnovit daňové zvýhodnění vína, zákon připraví vlastní (23.12.2025)
- Čína zavádí vysoká cla na mléčné výrobky z EU, podle Bruselu neoprávněně (23.12.2025)
- Proč jedle neopadá a smrk je historicky králem českých Vánoc? (23.12.2025)
- Mýty italské kuchyně. Historik bourá legendy o ikonických pokrmech, čelí výhrůžkám (23.12.2025)
- Pavel Vacek: Kapr je jednička, sváteční polévky střídáme (23.12.2025)
- Potravinářská inspekce zjistila v tržní síti masné konzervy z dovozu falšované sníženým obsahem masa a s nedeklarovaným alergenem (23.12.2025)
- Babiš vloží Agrofert do fondu RSVP Trust (23.12.2025)

Tweet



