Na zemědělce přišly těžké časy

Letošní rok je pro zemědělce velmi složitý. Podle Ludmily Holadové z mostecké agrární komory se předpokládá, že příští rok bude ještě těžší.

I když zemědělci u řepky dosáhli nejvyšších hektarových výnosů za posledních dvacet let. Ceny obilovin a řepky jsou velice nízké a to nejen u obilí, také u ostatních komodit, zejména mléka. Ceny se pohybují na úrovni až o 40% nižší než v předchozích letech, což ovlivní především finanční hospodaření.

„Ceny mléka, které zemědělci za každý litr dostávají 5,80 korun za 1 litr, jsou hluboko pod výrobními náklady, což je asi 8,50 korun za 1 litr a jsou pro zemědělce zničující,“ vysvětlila Ludmila Holadová, z agrární komory Most. „Pokud tento stav bude pokračovat, budou někteří, především malí zemědělci s hospodařením končit,“ dodala Holadová.

„Letošní rok v obilnářství lze podle Holadové hodnotit jako průměrný. U řepky bylo dosaženo nejvyšších hektarových výnosů za posledních 20 let.

V živočišné výrobě došlo ke snížení objemu výroby, kdy stavy dobytka s ohledem na ceny stále klesají. „Dojné krávy chová na Mostecku pouze jeden zemědělec – pan Jan Rajter z Moravěvsi,“ řekla Ludmila Holadová.

Plat? Polovina průměru

Pokles živočišné výroby byl způsoben již na začátku vydávání restitučních náhrad, kde v restitučních náhradách obdrželi restituenti skot, krávy a protože nikdy nehospodařili, většinou tento dobytek prodali na jatka a stavy skotu se již v některých objektech neobnovily. Přitom v minulosti se na Mostecku hospodařilo skoro v každé vesnici. K typicky zemědělským vsím náleželo Vtelno, jejíž zemědělský charakter se nezměnil ani během druhé poloviny devatenáctého století. Vedle klášterního velkostatku tam na počátku dvacátého století působilo sedm velkých hospodářství, kde práci nacházela řada zemědělských dělníků, přicházejících na český sever za prací. V Havrani se v dávné minulosti převážná část obyvatel také zemědělstvím a ovocnářstvím živila. Hrušky z Havraně se vyvážely do Německa a Ruska. Zemědělství na Mostecku bylo s průmyslem v rovnováze. „Vrátil jsem se z města zpět na venkov, kdyby to člověka nebavilo, tak to dělat nemůže. Ve městě je stres tato práce je klidnější,“ sdělil traktorista Jiří Pazdera, který sbíral hrozny na vinici.

“Ale je to jedno z nejméně placených míst. Plat pobírám polovinu z průměrné mzdy,“ dodal Pazdera, podle kterého když je pěkné počasí musí zemědělec přidat na práci a naopak když prší musí se zaměstnat něčím jiným.

Podle Ludmily Holadové by také měla být větší ochrana zemědělského půdního fondu a stavět především na půdě horší kvality a pro zemědělství nevhodné. Pro zemědělce je totiž každý ztracený hektar orné půdy velká škoda.