Zemědělci dosud sklidili 8 pct obilí, žně jsou mírně ve skluzu

Zemědělci dosud v tuzemsku sklidili osm procent obilných polí, vyplývá ze statistiky ministerstva zemědělství, letošní žně mají oproti předchozím rokům zhruba týdenní zpoždění. Nejdále jsou farmáři u ozimého ječmene, který mají pod střechou již z 84 procent. Jarní pšenici a oves dosud naopak vůbec sklízet nezačali. Agrární komora odhaduje letošní sklizeň obilí včetně kukuřice na 7,3 milionu tun, o 500.000 tun méně než v loňském nadprůměrném roce.

Podle Jana Záhorky z Agrární komory sklizeň nepříznivě ovlivní nejen meziroční pokles osevních ploch obilovin o 4,5 procenta. Úroda bude nižší také v důsledku jarních povodní, které zničily či poškodily 30.000 hektarů porostů. Vydatné jarní deště navíc ovlivní výši hektarových výnosů. Obiloviny se totiž kvůli nepřízni počasí sely většinou opožděně a vysoký obsah vody v půdě omezil jejich růst.

"Takto jsou postiženy hlavně jarní ječmeny, v některých okresech až katastrofálně," uvedl Záhorka. Hrozí tak nedostatek sladovnického ječmene v dostatečné kvalitě. Budoucí úrodě neprospěla ani tropická horka v době tvorby zrna a dozrávání.

Nižší úrodu potvrzuje sklizeň ozimého ječmene. Jeho dosavadní hektarový výnos 4,60 tuny je o 0,22 tuny nižší než loni. Na Znojemsku, kde jsou se sklizní nejdále, dokonce výnos nedosahuje ani čtyř tun na hektar, řekl ČTK Záhorka.

Nižší sklizeň obilovin se očekává nejen v Česku, ale v celé střední Evropě. Značné výpadky ve sklizni hlásí také Ukrajina, která je významnou obilnářskou zemí, Rusko, i řada oblastí ve Francii. Ceny obilí tak začaly růst.

Přestože letošní úroda bude pravděpodobně o několik procent nižší než loňská, nedostatek obilí nehrozí. Naopak lze očekávat stejně jako v předchozích letech jeho přebytek, který budou zemědělci řešit vývozy do zahraničí, dále nejspíše poroste také využití obilovin pro energetické účely.

Celkem bylo letos základními obilovinami oseto 1,35 milionu hektarů, v současnosti jsou v Česku pěstovány na téměř 60 procentech orné půdy.